Jak šel vegetarián Djoković na krvavý film. Štěpánek vypráví o králi tenisu

I na takového vypravěče, jakým je Radek Štěpánek, jde o hodně povedenou historku. Novak Djoković sbíral v těch dobách trofeje po nůších, v Melbourne si na grandslamu Australian Open připadal jako doma v obýváku.

„Ale jeden rok nehrál úplně nejlíp, tak mu po zápase říkám: Hele, zbytečně se trápíš, pojď se uvolnit, skočíme do kina,“ vzpomíná Štěpánek a pořád mu u toho musí cukat koutky: „Novak je vegetarián, tak jsem ho vzal na Revenanta s Leo DiCapriem. Tam toho masa bohužel bylo hrozně moc.“

Kdo působivý snímek viděl, vzpomene si, jak DiCaprio bojuje o život tím, že přespává v mrtvole bizona. Anebo jak jí syrová játra, u nichž si mimochodem tehdy kvůli autenticitě hollywoodská hvězda vyžádala opravdové vnitřnosti, žádnou maketu.

„Novak se na mě po deseti minutách podíval a říká: Možná bude lepší, když půjdeme,“ chystá si Štěpánek pointu. „Já říkám, zůstaň, třeba se to zlepší. Vydržel celý film, pak jsme šli ještě na večeři. Ten večer jsme se strašně nasmáli, trošičku ho to uvolnilo. A pak zase vyhrál celé Australian Open.“

Srbský mág s raketou v Melbourne zvítězit desetkrát, což je pochopitelně rekord, stejně jako jeho 24 grandslamových triumfů. Nyní v Austrálii zahajuje tažení za posledním snem: přidat pohár číslo 25. Do akce půjde v Aréně Roda Lavera dnes dopoledne našeho času v 1. kole proti Španělu Martínezovi.

Ve 38 letech. V éře, kdy mu stopku na grandslamech pravidelně vystavuje duo fantastických mladíků Jannik Sinner, Carlos Alcaraz.

„Ale já bych si nedovolil nikdy Novaka odepisovat. Nikdy,“ zdůrazní Štěpánek. „Naopak si myslím, že to, co předvádí ve svých letech, je inspirativní naprosto pro každého, ať už aktivního nebo začínajícího tenistu. Mám k tomu velký respekt. A strašně mu držím palce.“

Nikdo z Čechů nezná Djokoviće tak zblízka. Se Štěpánkem se spřátelili a dokonce ho český showman v roce 2018 vedl jako člen trenérského štábu, což autor tohoto textu shodou náhod sledoval přímo v Melbourne.

„Prožívám každé Novakovo mrknutí,“ líčil tehdy Štěpánek v australské výhni.

Spolupráce trvala jen čtyři měsíce, ale na jejich vztahu nic nezměnila: „Vzpomínek je spousta, na kurtu i mimo něj. Navzájem jsme se podporovali, když nám zrovna něco nešlo, v tenisu i v životě. Pořád k sobě máme blízko.“

Proto ustáli i období, kdy od Djokoviće odešel jak jeho superkouč Andre Agassi, tak Štěpánek.

„Role trenéra nebyla úplně nejjednodušší. Ale byla to pro mě obrovská zkušenost, i když jsem Novaka chytil v nejtěžším období jeho kariéry,“ připomíná Štěpánek, že tehdy Srb čekal na grandslamový titul dva roky. „I tak mě to jenom utvrdilo v tom, že je to výjimečný hráč i člověk. Což korunoval tím, že byl ten rok ochoten dorazit na moji rozlučku do Prahy.“

Štěpánek si v říjnu 2018 proti Djokovićovi exhibičně zahrál ve vyprodané O2 Areně: „A on přijel už zase jako první hráč světa, který vyhrál Wimbledon a US Open. V narvaném kalendáři mi byl ochoten věnovat tři dny svého času. Moc to pro mě znamenalo. Ukázal mi, jak velká je osobnost. A jak velký je kamarád.“

Proto Štěpánek umí pojmenovat, čím Djoković přepsal dějiny. Co se týká grandslamových titulů, nechává za sebou všechny. Samprase, Federera, Nadala, Agassiho, Borga… Nikdo nedokázal tolik.

„Na to, kdo je nejlepší tenista historie, má každý svůj názor. Já obdivuju Novaka nejen za to, že dokázal vyhrát nejvíc grandslamů, ale protože změnil tenis jako takový. Ať už přístupem, životosprávou, někdy i tvrdohlavostí. Tím, jak byl opravdový, ať už se to lidem líbilo, nebo ne. Nikdy si na nic nehrál,“ říká Štěpánek.

Ano, na Djokoviće mnozí měli a mají pifku. Za to, že mu občas ulítly nervy. Že v časech pandemie veřejně mluvil o tom, jak odmítá očkování. Že říkával zásadně to, co si myslel, i když to neznělo všem příjemně.

„Myslím si, že dlouhověkostí a láskou k tenisu ukazuje, jak má vypadat nejlepší tenista všech dob. Pro mě je zároveň jedním z nejlepších sportovců v dějinách,“ dodá Štěpánek.

Djoković nyní v Melbourne sám tak trochu neví, co přijde. „Potřeboval bych víc šťávy v nohou,“ přiznal na předturnajové tiskové konferenci.

Trénoval sporadicky, odstoupil z přípravného turnaje v Adelaide. Ještě předtím opustil hráčskou asociaci PTPA, u jejíhož zrodu byl a s níž hodlal vybojovat tenistkám a tenistům lepší podmínky.

„Mé hodnoty nejsou v souladu se současným směřováním organizace,“ napsal Djoković.

Poslední dva roky si na grandslamovou trofej nesáhnul, Alcaraz a Sinner jsou příliš dobří. A navíc je Djoković „až“ čtvrtý na světě, takže chce-li zpět na vrchol, musí na velkém turnaji s pravděpodobností hraničící s jistotou postupně porazit oba.

„To je samozřejmě pro něj nejtěžší úkol,“ přikývne Štěpánek. „Šanci na grandslamový titul bude mít asi největší na trávě ve Wimbledonu, protože tam jsou delší výměny a on je podle mě hráč, který returnoval nejlíp v dějinách našeho sportu. To tam může uplatnit.“

Čas neumí zbrzdit ani on, který svému tělu roky ulehčuje striktně bezmasou stravou plnou specialit typu manukového medu. Djoković v tomto skutečně představuje revolucionáře. A nejen v tomto.

„V průběhu kariéry vychytával slabiny do nejmenšího detailu a evidentně se mu to povedlo na sto procent. Se stejným úsilím a důkladností řeší nejen herní, ale i psychickou a fyzickou stránku. Nikdy nenechává žádný list neotočený. To ho činí výjimečným tenistou,“ začíná Štěpánek u dění na kurtech.

Plus je tady Djokovićova povaha, zocelená dětstvím v bombardovaném Srbsku. Že to vypadá zvenčí občas jako svéráznosti, ba výstřednosti? Štěpánek nabízí jiný pohled. Tohle zkrátka je Djoković. Bez příkras a autentický za každé situace.

„Novakovou zásadní lidskou vlastností je víra jako taková a důvěra v sebe samotného. Ví, čeho je schopen, ví, co tomu dává, proto je tak silný po psychické stránce. Nespoléhá na žádné okolní věci a vlivy, jen a pouze sám na sebe,“ přibližuje to Štěpánek.

A tak král pořád nekončí. Nemá supermanskou kondici jako dřív, není největším favoritem. Pořád je však připravený se rvát.

„S Novakem jsem mluvil. Pokud se mu nestane něco závažného po zdravotní nebo lidské stránce, jsem přesvědčený, že to jeho poslední sezona nebude. Rád by ukončil svoji kariéru olympiádou v Los Angeles 2028,“ dodává Štěpánek.

Sinner, Alcaraz a další se tedy stále budou muset snažit. Hodně snažit.

„Myslím si, že budeme mít štěstí Novaka ještě chvíli na kurtech pozorovat. Pro všechny je jenom dobře, když bude hrát co nejdéle,“ uzavírá Djokovićův kamarád, který mu pomohl i tím, když vzal kdysi vegetariána na film plný syrového masa.