Hlavní obsah

Vypadá to jako videohra, ale není. Jak piloti F1 trénují na simulátorech

Foto: Getty Images, Getty Images

Simulátor je důležitou součástí přípravy pilotů F1.

Reklama

Příprava na závod Grand Prix dnes zahrnuje stále více času na simulátorech. Týmy formule 1 tak zaznamenávají před každým závodem nespočet virtuálních kol.

Článek

Na první pohled může simulátor formule 1 vypadat jako videohra. Řidiči sedí v replikách kokpitů svých vozů s obřím zakřiveným monitorem před sebou a závodí na virtuální verzi skutečné trati.

Řidiči a inženýři však poukazují na to, že simulátor žádná hra není. Naopak. Je to nezbytná součást přípravy na závod. „Simulátor tvoří velkou část naší práce,“ říká James Urwin, seniorní inženýr ve Williams Racing, který s týmem spolupracuje od roku 2014.

Primárně dnes pracuje jako hlavní inženýr Alexe Albona, 27letého jezdce v jeho páté sezoně F1. Ve dnech, které předcházejí každé velké ceně, vede tento erudovaný chlapík Albonovu přípravu na simulátoru.

„Pokud dokončíme závod v neděli, hned v pondělí jsme zpátky v práci,“ vysvětluje Urwin pro web Insider.com. „Obvykle ve středu a ve čtvrtek je pak Alex na simulátoru. Často se chystáme i na dva nebo tři závody současně.“

Když Urwin a Albon testovali nastavení pro Velkou cenu Las Vegas a Velkou cenu Abú Zabí, poslední dva závody sezony 2023, jejich práce začínala kolem 9:00 a končila v 18:00. Ale i později, prostě tehdy, když Albon zaznamenával konstantní kola, aby našel optimální konfiguraci vozu.

„Změny nastavení na simulátoru zaberou minuty, na rozdíl od 20 minut na skutečné závodní dráze, kde trénink trvá jen hodinu. Takže na simulátoru jedeme doslova nonstop. Když se pak dostaneme na skutečnou trať, zmírníme už některé očekávané problémy.“

Samotný simulátor podle Urwina vyžaduje od řidiče značnou dávku fyzické námahy, přičemž volant a brzdové pedály jsou vyváženy tak, aby odpovídaly skutečnému vozu F1. „Není to žádná počítačová hra. Je to cvičení. Máme seznam našeho základního nastavení, kde se podíváme na pružiny, náběh křídel, změny geometrie - musíme testovat materiál, abychom zjistili, zda je životaschopný. Pak se podíváme na zajímavé věci, které vyžaduje daný okruh,“ vysvětlil Urwin.

Například pro závod v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech byla klíčovým bodem výška předních a zadních křídel, která ovlivňuje aerodynamiku. Výsledkem bylo, že Albon jel opakovaná kola s různými úrovněmi křídel, aby zjistil, která konfigurace může snížit jeho časy na kolo o setiny až desetiny sekundy.

„Jakmile se dostanete na skutečnou závodní dráhu, můžete aplikovat některé z testů nastavení, které jste provedli na simulátoru.“

Simulátor je obzvláště důležitý, když týmy jedou na nové okruhy, včetně loňské Grand Prix Miami a letošní Las Vegas, což jim umožňuje otestovat možnosti nastavení na neznámém okruhu. Řidiči se tak mohou seznámit i s uspořádáním trati.

Kromě Urwina a Albona je k oživení simulátoru Williams potřeba celý tým. Hned několik zaměstnanců se věnuje jeho udržování a provozu, stejně jako další inženýři, kteří analyzují data.

„Máme lidi obsluhující simulátor, programového manažera, lidi, kteří ho udržují v chodu, a větší tým, jenž interpretuje grafiku z modelů okruhů,“ řekl Urwin.

Williams a další týmy F1 obvykle dostávají laserové skeny každého okruhu. Softwarový inženýr v týmu pak tyto skeny přenese do simulátoru, aby vytvořil virtuální závodní dráhu.

Kromě technického personálu má Williams specializovaného simulátorového jezdce, který najede ještě více kol než Albon a jeho týmový kolega z F1 Logan Sargeant. Ostatní jezdci ve Williamsu také pomáhají, aby zajeli virtuální kola a pomohli se sběrem dat.

„Pomáhají nám vyvinout auto a dostat ho do takového stavu, abychom ho pak předali závodnímu jezdci, který může práci dokončit. Jsou třeba dny, kdy nastavení nefungují zvlášť dobře a tito jezdci to pak snesou lépe než závodní jezdci,“ tvrdí Urwin.

Jakkoli může být simulátor hodnotný a informativní, jsou některé oblasti, kde trochu zaostává. „Extrémně těžké je například napodobit v simulátoru model pneumatiky auta. Zejména tepelný aspekt, jak se přehřívají, vývoj přilnavosti, když je zima, nebo když je horko.“

Zde se pak hodí řidičské zkušenosti. Právě veterán Albon, jeden z nejdůslednějších jezdců F1, často poskytuje informace o aspektech, kdy se realita a simulátor mohou lišit. „Má schopnost a zkušenosti říct: V simulátoru to vypadá takhle, ale ve skutečnosti si myslím, že to bude spíš takhle. Existují jemné rozdíly, které se naučíte zkušenostmi.“

Zároveň laserové skenování zbrusu nových závodních tratí obvykle nezahrne všechny nerovnosti, které by se mohly vyskytnout na skutečné trati, protože na okruhu ještě nikdy nezávodilo žádné auto. Navíc je těžké se připravit na měnící se povětrnostní podmínky v reálném životě, jako je oblačnost, která ovlivňuje teplotu vzduchu a trati.

Přesto simulátor zůstal nepostradatelnou součástí závodní přípravy, zejména vzhledem k tomu, že skutečné tréninky během víkendu F1 jsou tak krátké a omezené.

Reklama

Související témata:

Doporučované