Hlavní obsah

Stát vytáhl proti šlechtickému rodu. Chce mu opět vzít to, co už vrátil

Foto: Národní památkový ústav, mobiliář zámku Červená Lhota, Seznam Zprávy

Spor se týká majetků, které původně zdědila Josefina Czerninová po svých předcích z rodu Schwarzenbergů. Na snímku je s manželem Eugenem Czerninem.

Reklama

19. 2. 7:30

Po letech chce stát hlavě rodu Czerninů odejmout vrácené stovky hektarů pozemků i budovy. Je to ojedinělý pokus o zvrácení restitucí v polistopadové éře.

Článek

Vrácení majetku zabaveného v době totality bylo po roce 1989 jedním ze základních pilířů demokratických reforem. Většina restitucí byla úspěšná, o některé se však vedly dlouhé spory.

Jeden z nejchoulostivějších případů se nyní stát pokouší právně napadnout a dostat už vrácené majetky zase zpět.

Pokud se mu to podaří, půjde o bezprecedentní zvrácení restituce – hlavně způsobem, jakým by si ho stát přivlastnil zpět.

Jde o restituce po šlechtičně Josefině Czerninové, které se týkají stovek hektarů pozemků hlavně na Karlovarsku a Českobudějovicku, ale také řady budov včetně zámku Velichov u Ostrova nad Ohří.

Část těchto majetků získal představitel hlavní linie šlechtického rodu Karl Eugen Czernin už téměř před dvaceti lety. Podle aktuálního zjištění redakce však stát podniká kroky, aby o vrácené majetky znovu přišel.

Případ zahrnuje nejen vleklé soudní tahanice, v nichž jde o citlivé téma Benešových dekretů, ale také nestandardní postup nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Jak už Seznam Zprávy informovaly, Pavel Zeman se v jednom ze sporů souvisejících s czerninskými restitucemi soukromě přimlouval za svého přítele, i když později z pozice nejvyššího žalobce přispěl svými kroky k tomu, aby stát mohl navrácení majetku Czerninů napadnout.

Cestu k opětovnému zestátnění majetku Czerninů loni otevřel Městský soud v Praze, když odsoudil dvojici úřednic pražského magistrátu za to, že před dvanácti lety přiznaly občanství Josefině Czerninové. Její vnuk Karl Eugen Czernin právě díky tomu mohl uplatnit restituční nároky.

Stát se prostřednictvím žalobců snažil dosáhnout rozsudku nad úřednicemi řadu let, nižší soudy ale jeho argumenty opakovaně odmítaly a obžalované zprošťovaly viny. Odsuzující pravomocný verdikt si napotřetí vynutil Nejvyšší soud, který vždy vyhověl dovoláním už zmíněného nejvyššího státní zástupce Pavla Zemana.

Na magistrát i na soud

Podle státních orgánů poslední rozsudek zpochybňuje Czerninovo právo na majetky. A to přesto, že úřednice podle soudu neporušily zákon úmyslně, například kvůli úplatku, ale jen z nedbalosti.

Do boje za přehodnocení restitucí se konkrétně pustily státní Lesy ČR, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Státní pozemkový úřad. Odvolávají se na správní řád, který stanoví, že pokud bylo rozhodnutí dosaženo trestným činem, příslušný správní orgán obnoví dotyčné řízení.

Jinými slovy - pokud byl Czerninům vrácen majetek na základně trestného činu dvou úřednic, je třeba rozhodnutí o restitucích přehodnotit a posoudit znovu.

Státní lesy podaly už v listopadu návrhy ke dvěma jihočeským soudům, aby změnily svá dřívější rozhodnutí, kterými restituční nároky Czerninů stvrdily. Okresní soud v Jindřichově Hradci podnět zamítl, Lesy ČR se následně odvolaly. Okresní soud v Českých Budějovicích o návrhu státní firmy ještě nerozhodl.

Zhruba ve stejnou dobu se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) obrátil na pražský magistrát s podnětem, aby obnovil správní řízení o státním občanství Josefiny Czerninové.

„V případě, že bude nařízena obnova řízení ve věci občanství paní Josefiny Czerninové a Magistrát hlavního města Prahy rozhodne, že se nevyhovuje žádosti o vydání osvědčení o státním občanství, tak ÚZSVM podá návrh na nařízení soudní obnovy řízení o určení vlastnického práva k příslušným nemovitostem,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí úřadu Michaela Tesařová.

Státní pozemkový úřad pak rovnou znovuotevřel restituční proces. Dvě krajské pobočky úřadu, a to v Českých Budějovicích a Karlových Varech, vydaly na přelomu ledna a února rozhodnutí o obnově vydávacích řízení.

Chyba v datu narození

Stejně jako Lesy ČR i pozemkové úřady odkazují na loňský rozsudek nad dvojicí bývalých úřednic pražského magistrátu.

„Tato trestná činnost měla rozhodný vliv na posouzení restitučního nároku potomků Josefiny Czerninové a výsledek správního řízení vedeného pozemkovým úřadem,“ uvedl Krajský pozemkový úřad pro Karlovarský kraj v rozhodnutí ze 4. února, které mají Seznam Zprávy k dispozici.

Podle právní zástupkyně Lesů ČR bylo navíc rozhodnutí o občanství „nicotné“, protože úřednice napsaly u Czerninové chybné datum narození – místo 3. 10. 1895 uvedly o den dřívější 2. 10. 1895.

„Jedná se o vadu naprosto zásadní a zřejmou, jde o situaci, kdy správní orgán rozhodoval a vydal rozhodnutí ve věci státního občanství neexistujícího subjektu,“ napsaly Lesy ČR v žalobě na obnovu řízení k českobudějovickému okresnímu soudu.

Karl Eugen Czernin jakékoli zpochybňování svých restitučních nároků odmítá a proti obnovení restitučního řízení se odvolal.

Jeho právní zástupce Petr Haluza v odvolání sepsal proti postupu státních orgánů více argumentů. Upozornil například na dřívější rozhodnutí pražského městského soudu, který celé trestní řízení označil za účelové kvůli zámince pro napadení restitucí.

Advokát však především zdůraznil, že pozemkový úřad by se neměl rozsudkem trestního soudu vůbec zabývat, protože je vázaný rozhodnutím správního orgánu, tedy pražského magistrátu. „Pravomocné rozhodnutí o státním občanství vydané k tomu příslušným orgánem je stále platné a závazné,“ uvedl právník.

Jeho námitky proti znovuotevření restitucí musí nyní posoudit vedení Státního pozemkového úřadu v Praze.

Přímluva od šéfa žalobců

Není to přitom poprvé, kdy se stát pokusil restituce ve prospěch Czerninů zvrátit.

První pokus podnikly úřady už zhruba před šesti lety, když policie proti dvojici úřednic kvůli přiznání občanství zahájila trestní stíhání. Soudy ale tehdy tyto návrhy odmítly. Karlovarský pozemkový úřad pak v minulosti neuspěl ani s obnovou restitučního řízení, když jeho úsilí zastavil až Nejvyšší správní soud.

Lesy ČR se také už před rokem obrátily na pražský magistrát, aby rozhodnutí o občanství pro Czerninovou zrušil. Magistrát ale podle dostupných informací o jejich žádosti zatím nerozhodl.

Kauza má ještě další rozměr. Mezi těmi, kteří proti restitucím Czerninů bojují, je také přítel nejvyššího státního zástupce Petr Habersberger, jihočeský farmář. Ten původně hospodařil na půdě, kterou musel stát šlechtickému rodu vrátit. A s Karlem Eugenem Czerninem se už ale nedokázal dohodnout na pronájmu.

Jak Seznam Zprávy v lednu odhalily, za Habersbergera se ve věci dohody o pronájmu pozemků přimlouval nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který se jezdil do jeho penzionu rekreovat a který se později, jak bylo uvedeno, do sporu o restituce zapojil.

V roce 2014 se kvůli svému příteli Pavel Zeman třikrát sešel s příbuzným restituenta, soudcem Janem Czerninem z dymokurské větve šlechtického rodu.

Nejvyšší žalobce se pod veřejným tlakem ke schůzkám s Janem Czerninem přiznal a připustil, že šlo o chybu. Popřel ale, že byl kvůli přímluvám ve prospěch farmáře Habersbergera podjatý v soudním případu. Habersberger se přitom v procesu s úřednicemi hlásil soudu jako poškozený, dříve také usiloval o zrušení restitucí u jihočeských soudů.

Kauza občanství Josefiny Czerninové

Spor se týká majetků, které získala Josefina Czerninová, rozená Schwarzenbergová, jako dědictví. Kvůli tomu, že se s manželem Eugenem Alfonsem Czerninem hlásila k německé národnosti, pak na majetek Josefiny Czerninové po 2. světové válce dopadly konfiskace podle Benešových dekretů. Dekrety také zbavily Němce československého občanství, jeho vrácení úřady podmiňovaly například důkazy, že žadatel spolupracoval s protinacistickým odbojem.

Při restitucích bylo klíčové, zda majetek patřil do února 1948 československým občanům. Zatímco v případě bývalé hlavy rodu Eugena Alfonse Czernina jeho dědicové s návrhy na uznání občanství opakovaně narazili, u jeho manželky Josefiny byli díky rozhodnutí dvou zmíněných pražských soudů úspěšní.

Czerninová se sice po válce z Československa odstěhovala, podle rozhodnutí magistrátních úřednic však byla v době své smrti v roce 1965 československou státní občankou.

Soudy opakovaně dvojici úřednic osvobozovaly, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale opakovaně podával dovolání k Nejvyššímu soudu, který mu vyhověl. Městský soud v Praze nakonec musel obě úřednice odsoudit ke třem měsícům vězení s podmínečným odkladem na jeden rok. O případu však bude znovu rozhodovat Nejvyšší soud.

Spor se netýká restitucí jiné větve Czerninů, která získala zpět zámek a pozemky v Dymokurech na Nymbursku.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované