Hlavní obsah

Stavbu Pražského okruhu komplikuje nárok Lichtenštejnů. Stejný problém má D35 a břeclavský obchvat

15. 2. 2019

Lichtenštejnové se soudí o pozemky, přes které má vést Pražský okruh a obchvat kolem Břeclavi. (Video: ŘSD ČR)

Lichtenštejnové žalují český stát o 70 tisíc hektarů pozemků. Vzdali se ale nároku na majetek soukromníků, univerzit, církví nebo parcel, přes které už dnes vedou silnice a železnice. Chystaných staveb se ale soudní pře mohou dotknout.

Článek

Panství Lichtenštejnů se ještě na začátku minulého století rozkládalo hlavně na jižní Moravě a ve Slezsku. Jejich centrem byl Lednicko-valtický areál, který chce mimo stovek dalších nemovitostí vládnoucí kníže Hans Adam II. zpět.

Lichtenštejnové ale vlastnili také pozemky východně od Prahy. A to by mohlo zkomplikovat výstavbu Pražského okruhu.

Jde o bývalé panství Uhříněves. Přes něj vede plánovaný úsek Pražského okruhu od Běchovic k napojení na D1. Ředitelství silnic a dálnic chce za dva roky začít stavět a úsek dokončit v roce 2025.

Většina pozemků mezi Netluky a Hájkem u Uhřiněvsi, na nichž je část obchvatu naprojektovaná, patří Výzkumnému ústavu živočišné výroby. Ten Lichtenštejnové nežalují.

Kousek za plánovanou mimoúrovňovou křižovatkou u Uhříněvsi směrem k Běchovicím ale okruh povede přes 1,5 hektaru velkou parcelu Státního pozemkového úřadu (SPÚ). A majetek v rukou státu si lichtenštejnský rod nárokuje. Pozemek je sice ve státní rezervě, která je ze zákona určená na rozvojové programy, třeba liniové stavby, to ale žalobu vládnoucího knížete a jeho nadace neblokuje.

„V případě uznání nároků žalobce se skutečně může stát, že dojde ke komplikaci při výstavbě Pražského okruhu,“ říká tisková mluvčí SPÚ Lenka Růžková.

Celý případ je velmi složitý: jde o právně náročný spor, ve kterém se jedná o stovky pozemků po celé republice. Lichtenštejnům byl majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Podle knížecího rodu se ale na ně neměly vůbec vztahovat.

Žalobami se zabývá 26 okresních soudů. Jak už ale Seznam dříve informoval, rozhodne se u Okresního soudu v Jeseníku.

Totožný problém jako Pražský okruh má také obchvat kolem Břeclavi. Jediným rozdílem je, že žalovanou stranou v tomto případě není SPÚ, ale Lesy České republiky (LČR).

„Vracení by bylo problematické zejména tam, kde jsou pozemky dotčeny záměry na vybudování veřejně prospěšných staveb nebo kde jsou už zastavěny,“ tuší tisková mluvčí LČR Eva Jouklová, „bude se jednat zejména o stavby dopravní infrastruktury např. silnice I/55 Břeclav, obchvat.“

Lichtenštejnové původně vlastnili lesy mezi Dyjí a jejím odlehčovacím ramenem. Oblast mezi Břeclaví a Poštornou by ale měl přehradit v roce 2024 obchvat. Pokud do hry nevstoupí soud.

Spory o pozemky se dotknou také „prokleté“ D35. Několikrát zpožděná a znovu připravovaná stavba by měla spojit Hradec Králové s Olomoucí a vytvořit severní alternativu k D1. Mezi Svitavami a Mohelnicí ale projekt ještě více zamotají Lichtenštejnové, přes jejichž bývalá panství dálnice na papíře vede. Knížecí rod však nechce státu komplikovat život a nabízí dohodu.

„Nedávno dokončená rakouská dálnice A5 mezi Vídní a téměř českou hranicí u Mikulova leží zčásti na bývalých pozemcích Lichtenštejnů. Rodina se s Rakouskem na základě zavedených pravidel domluvila a tuto důležitou stavbu samozřejmě neblokovala. Stejně otevřený přístup Lichtenštejnů lze očekávat i v případě českých infrastrukturních projektů,” říká mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna Michal Růžička.

Kvůli změně občanského zákoníku musela lichtenštejnská strana podat žaloby do konce minulého roku. Česku však nabízí dohodu nejen u konkrétních staveb, ale i v celém sporu. Na tahu je tak stát.

Doporučujeme

Další zprávy