Sto tisíc míst v ohrožení. Konec prázdnin rozhodne, kdo přijde o práci

Napětí v podnicích stoupá. Do konce měsíce bude jasné, jestli Česko bude mít statisíce nezaměstnaných, anebo jestli se jako dosud omezí na desetitisíce lidí, kteří opravdu nemohou najít práci. Rozhodne vláda, jejíž členové však odjeli na prázdniny a sejdou se nejdříve za týden.

Zavřít ekonomiku na tři měsíce a nezvýšit přitom nezaměstnanost. Tento vládní plán se daří realizovat, jak svědčí i Český statistický úřad, podle kterého nemůže práci najít jen o dvacet tisíc lidí víc než koncem roku. Pomohlo tomu, že svá místa vedle zahraničních dělníků opustili především pracující důchodci a mladší ženy, které se z kanceláře vrátily k rodině. Proto se počet lidí hledajících práci zvýšil jenom minimálně, i když podle statistiků zaniklo skoro sto tisíc pracovních míst.

Přesto jsou hlavním důvodem, proč nezaměstnanost neroste, vládní programy s názvem Antivirus, za které stát do července utratil 20 miliard korun a které pomohly financovat mzdy pro 700 tisíc pracovníků. Antivirus měl takový efekt, až to vedlo analytika ČSOB Petra Dufka k povzdechu, že „po jeho případném konci je možné předpokládat skokové navýšení nezaměstnanosti nad pět procent“. Jinými slovy, na úřadech práce se najednou objeví nejméně sto tisíc nových lidí.

Podpora zaměstnanosti končí už tento měsíc, pokud ji vláda neprodlouží. Ta se však v červenci nedokázala dohodnout a pak odjela na prázdniny. „Ještě se povedou jednání na vládní i koaliční úrovni,“ potvrzuje mluvčí Ministerstva práce Petr Brodský, že ministři nechávají rozhodnutí o osudu pracovníků ve stotisícovém řádu na poslední dva týdny v srpnu.

Podnikatelé a odbory navrhují snadné řešení. „Stačí, když vláda změní termín ukončení Antiviru ze srpna na prosinec,“ doporučuje předseda Českomoravské komory odborových svazů Josef Středula.

Tím se názor zdejších ekonomických hráčů neliší od kolegů ze sousedních zemí. Prodloužit současnou podporu podniků považuje za hlavní nástroj v boji s důsledky koronaviru například Stefan Kooths z prestižního výzkumného ústavu IfW v německém Kielu. „V této chvíli jde o to převést většinu podniků přes příští, ještě velmi nejisté kvartály, a nejlépe jim pomohou přímé platby,“ uvedl v nedávné studii.

Rakouská vláda už v červenci prodloužila program podpory podniků zvaný „kurzarbeit“ od září až do března příštího roku, i když zpřísnila jeho podmínky. Dosud směly firmy žádat od státu doplatek do devadesáti procent platu toho zaměstnance, který týdně odpracoval aspoň deset procent pracovní doby. Napříště doplatí do osmdesáti procent mzdy zaměstnancům, kteří stráví v práci aspoň třetinu času.

Právě v nastavení pomoci tuzemským podnikům je kámen úrazu pro program Antivirus, který se od rakouského či německého kurzarbeitu liší v podstatném detailu. Kromě toho, že některým firmám odpouští sociální pojistné, doplácí 60 až 100 procent platu jenom těm zaměstnancům, kteří do práce vůbec nechodí. To se musí změnit podle vzoru německy mluvících zemí nejpozději do října, požaduje například vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Antivirus je možné do té doby prodloužit, pak však musí okamžitě skončit.

S náhradou Antiviru souhlasí podnikatelé, odbory i menší koaliční strana ČSSD, tvrdí však, že mimořádně složitý zákon nejde sepsat a schválit během několika týdnů. Také termín do konce prosince je možné hodnotit jako šibeniční lhůtu, pořád ale dává naději, že vznikne funkční předpis.

Vyhlášení dlouhodobého programu kurzarbeit během kampaně před říjnovými krajskými volbami může přinést pozitivní vedlejší efekt zvláště vládnímu hnutí ANO. Na druhé straně se současnými spory protahuje nejistota, jestli se vládní strany vůbec na něčem dohodnou a jestli současná podpora poběží ještě za pár týdnů. Snadno se může stát motivem k propouštění ve firmách, které ještě netuší, jak se jim po prázdninách podaří obnovit provoz.