Hlavní obsah

Strach z Black Lives Matter víc než tradice. BBC sáhla na národní klenot

Foto: Profimedia.cz

Tradiční koncert Last Night of the Proms je nedílnou součástí britského kulturního léta, včetně zpěvu národních písní. Snímek z vyvrcholení koncertu v roce 2014.

Reklama

Závěrečný koncert slavného festivalu BBC Proms zažije radikální změnu. Pořádající BBC upustila kvůli jejich „koloniální“ povaze od zpěvu dvou slavných národních songů, které tak zazní jen v instrumentálním podání.

Článek

Asi si ty záběry vybavujete. Lidé vstávají v londýnské Royal Albert Hall ze sedaček, mávají britskými vlaječkami a v úžasné atmosféře zplna hrdla pějí národní písně Rule Britannia (Vládni Británie) a Land of Hope and Glory (Země naděje a slávy). Inu, pro rok 2020 na tenhle scénář zapomeňte. Proti není jen epidemie koronaviru, kvůli níž bude koncertní síň 12. září zet prázdnotou, ale hlavně atmosféra protestů Black Lives Matter, které se i ve Spojeném království projevily značně silně.

Slavný český dirigent Jiří Bělohlávek označil svého času BBC Proms za nejdemokratičtější hudební festival na světě. Těžko říct, zda by zesnulý český muzikant na svém hodnocení trval i ve světle sporu o dramaturgii závěrečného večera. Veřejnoprávní korporace, pro kterou jsou Proms dlouholetým úspěšným projektem, nakonec vymyslela kompromis, kdy se Rule Britannia a Land of Hope and Glory zahrají jen jako orchestrálky. Obvyklí sóloví zpěváci, k nimž se posléze připojuje celý bouřící sál, byli z programu vyškrtnuti.

Premiér je proti ohýbání hřbetu

Konzervativní Telegraph mluví o tom, že BBC, která je dlouhodobě na válečné stezce se současnou vládní garniturou, obě „hymny“ de facto zcenzurovala. Ministr kultury Oliver Dowden mluví o „vymazávání historie“. Ke sporu se dokonce vyjádřil i úřad premiéra v Downing Street. Boris Johnson přístup BBC označil podle Sunu za „trapné ohýbání hřbetu“ a vyzval Brity, aby ohledně vlastní historie přestali se sebeobviňováním.

Potřebu vyjádřit se ke sporu o podobě Last Night of the Proms mají i další politici a veřejně činné osoby. Konzervativní poslanec a člen kabinetu Alok Sharma veřejnoprávní televizi vyzval, aby text slavných písní pustila na obrazovce, aby si oba songy mohli britští patrioti zanotovat v klidu svých domovů. Herec Laurence Fox pak vyzval veřejnost k bojkotu placení koncesionářských poplatků. Podle Foxe ovládli organizaci, která nenávidí Británii, šílenci. Za ubohé a trapné pak označil krok vedení BBC známý novinář a moderátor Piers Morgan.

„Je to výraz toho, kterak se panikařící běloši snaží utišit britské hnutí Black Lives Matter,“ citují The Times nejmenovaného zaměstnance BBC. Podle uznávaného hudebního kritika Normana Lebrechta se světoznámé mediální korporaci podařila nevídaná věc - urazit členy všech táborů současně. Rozhodnutí totiž skutečně naštvalo jak ty jedince, kteří chtěli obě písně odkazující na dobu otrokářství a imperialismu z programu úplně vyškrtnout, tak osoby, které se dožadují odehrání plné verze songů, včetně zpěvu.

Mimochodem samotné výhrady vůči písním jsou, viděno ze zahraničí, poněkud sporné, když se v Rule Britannia například v klíčové pasáži zpívá, že „Britové, nikdy, nikdy, nikdy nebudou otroky“. Televizní sbormistr Gareth Malone ale Timesům řekl, že odpor vůči Rule Britannia není nový, že píseň odmítali v posledních letech zpívat jeho černošští sboristé nebo zpěváci irského původu.

BBC se hájí tím, že jí jde o „udržení tradic a ducha celé akce“, a dodává, že se do programu dostala státní hymna, píseň Jerusalem a hymna fotbalového Liverpoolu You`ll Never Walk Alone. Vlna rozhořčení a hněvu se už ale mezitím dala nemilosrdně do pohybu a hrozí, že poškodí image BBC u ostrovní veřejnosti.

Reklama

Doporučované