Článek
Strach z koronaviru má už zase velké oči, jak dokazují ranní čísla Českého statistického úřadu o vývoji tuzemské ekonomiky. Úspory domácností rostou tempem, které hned několik renomovaných analytiků označilo za bezprecedentní.
Proč je důležité sledovat, jak lidé utrácejí? Je to totiž jeden ze způsobů – spolu s vládními investicemi – jak se vyhnout ještě hlubšímu propadu ekonomiky.
Míra úspor vyrostla na 18,5 procenta, uvádí ČSÚ, což je v porovnání s obvyklým rozmezím 11–13 procent skokový nárůst.
„Lidé neutrácejí nikoli proto, že by neměli peníze, nýbrž proto, že nevědí, jaká další omezení stát připraví. Zato vědí, že budou muset jednou zaplatit státní dluhy. Tak i na ně raději spoří,“ popsal ekonom Petr Bartoň z Natlandu.
„Všichni snížili svou spotřebu a začali více šetřit. Bojí se, že přijdou o práci, a připravují se na krizi. Rovněž měli omezené možnosti, za co mohli utrácet, protože mnohé obchody byly zavřené a cestování do zahraničí bylo omezeno,“ doplnil Bartoně hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Lidé šetřili i přesto, že jejich příjmy rostly. Na tom mají zásluhu i některé vládní programy, kterými stát zachraňoval živnostníky (Pětadvacítka), nebo úpravy zákonů, jež dovolily odložit si splátky půjček. Průměrný měsíční příjem na osobu dosáhl ve druhém čtvrtletí 29 276 korun. To je o 1 026 korun více než ve stejném období před rokem.
Jak koronavirus ovlivňuje nakupování:
Průměrná měsíční spotřeba na jednoho obyvatele dosáhla ve druhém čtvrtletí letošního roku úrovně 25 160 korun. To je o 744 korun méně než před rokem.
„Češi letos od dubna do června naspořili nejvíce peněz v historii České republiky od roku 1993,“ napsal ekonom Lukáš Kovanda nad čísly Českého statistického úřadu.
Meziroční pokles tuzemské ekonomiky (pro ni je spotřeba domácností důležitým faktorem) dosáhl podle ranního sdělení ČSÚ hodnoty 10,9 procenta. To je vůbec nejhorší výsledek v novodobé historii České republiky.
