Hlavní obsah

Stropnický: Druhá vlna koronaviru v Izraeli? Země testuje víc než jiné

Foto: Profimedia.cz

Co může za nárůst případů koronaviru v Izraeli? Odpovídal velvyslanec.

3. 7. 18:12

Zatímco v některých státech se o druhé vlně koronovaru mluví, Izrael ji podle tamního ministra zdravotnictví zažívá. Jak to Izrael zvládá? Odpovídal velvyslanec v Izraeli a někdejší ministr obrany za hnutí ANO Martin Stropnický.

Článek

Jaká je konkrétně teď situace v zemi?

Označovat současný stav epidemie koronaviru v Izraeli jako „druhou vlnu“ považuji za typickou mediální zkratku i za nástroj místního politického boje. Jde totiž spíš o narůstající trend. (Pozn. red.: V Izraeli je v současnosti přes 27 tisíc nakažených. Od počátku epidemie je registrováno přes tři sta úmrtí. Trend nárůstu počtu nemocných pokračuje.)

Je třeba si uvědomit, že Izrael testuje i asymptomatické jedince a počet testů dosahuje 20 000 denně, což je třetí nejvyšší počet v celosvětovém měřítku. U nás, pokud vím, jde o cca 4300 testovaných osob za den. Počet pozitivních případů se tu pohybuje kolem 2,5 %.

Jaké v Izraeli platí restrikce, co všechno je zavřené?

Restriktivní opatření musela být nově posílena. Na veřejných prostranstvích se může v současnosti shromažďovat maximálně 250 osob, ve vnitřních prostorách je to 100 osob nebo polovina kapacity. Počet účastníků pohřbu i počet věřících v modlitebnách nově nesmí přesáhnout padesát. Skoro třetina zaměstnanců státní správy opět pracuje z domova. Zatím nebyla zavřena divadla, kina a další kulturní zařízení, počet návštěvníků ale nesmí překročit tři čtvrtiny kapacity. Obnoveny zůstaly vlakové spoje, maximální obsazenost je limitována na polovinu. Nadále jsou otevřené restaurace, kavárny a bary, ovšem s jistými omezeními – např. všem návštěvníkům je při vstupu měřena teplota. V platnosti zůstává povinnost nosit roušky pro všechny osoby starší 7 let, zvýšená byla pokuta za nerespektování tohoto opatření. Činí 500 ILS, to je cca 3500 Kč. Kontroly jsou nárazové, ale nesmlouvavé. To je dáno i tím, že jak policie, tak především armáda jsou respektované složky výkonu státní moci.

Kde je nejhorší situace? Jak jsou na tom třeba ortodoxní, kteří ta opatření odmítali?

Ano, ortodoxní komunita představovala hlavně na jaře při vrcholu epidemie nejzasaženější část obyvatelstva. To už ale tak jednoznačně neplatí. V současnosti nelze přesně určit jednu společenskou entitu nebo lokalitu za centrum nákazy. Snad s výjimkou části arabské komunity.

Ministr zdravotnictví minulý týden potvrdil, že Izrael je na začátku druhé vlny. Kdy si stát definoval, že už je to skutečně druhá vlna? Jakou debatu Izrael vlastně vede ohledně záchrany ekonomiky a ochrany lidí před virem?

Myslím, že izraelská vláda řeší podobné dilema jako mnohé vlády ostatní: ochránit zdraví občanů, ale nevystavovat je přílišným represáliím a stresu a zároveň dělat maximum pro rozjezd hospodářství. To není úloha s jednoduchým zadáním.

V celosvětovém srovnání Izrael situaci zvládá úspěšně, ale samozřejmě jak už jsem naznačil, projekce politických ambicí se do reality a veřejného prostoru promítá zcela evidentně. Izrael má vládu „na třetí pokus“, stalo se tak po období dlouhé nestability, nezaměstnanost je rekordní, koalice křehká a do značné míry nesourodá, na resortech jsou noví ministři, někteří bez zkušeností a tím závislejší na aparátu složeném ze zkušených úřednických pracovníků. Celá politická scéna je atomizovaná a ani tandem Netanjahu-Ganc rozhodně není bezkonfliktní. V takovém prostoru se pohybují ti, kteří mají rozhodovat, jak nejlépe epidemii čelit.

Co byl ten největší problém? V médiích se píše, že lidé příliš podlehli optimismu, pořádaly se večírky, cestující se tlačili na zastávkách hromadné dopravy. Sám ministr zdravotnictví mluvil o tom, že ne všichni lidé se řídili danými nařízeními. Média také zmiňovala otevření škol jako příčinu nárůstu počtu nakažených.

Největší problém? Možná životní styl. Uvolňování opatření bylo postupné, nikoli živelné či populistické. V Izraeli se ale vede společenský „otevřený“ život, lidé se scházejí, ať už o svátcích, v početných rodinách nebo i jinak. Nezavírají se na svých zahrádkách, nekutí v garážích. Vychází to z jejich mentality i charakteru podnebí.

Jak je to se zákonem o digitálním sledovaní občanů? Bojí se lidé „lékařského státu“, který by měl ve velkém jejich data?

Digitální sledování občanů bez jejich vědomí bylo umožněno vyhlášením stavu nouze zpravodajskou službou Šin bet. Ve společnosti to nevyvolalo žádné ostřejší debaty o „špehování“ nebo útoku na demokracii. Většina chápala, že je to opatření, které občany chrání. Nejvyšší soud ale vybídl Kneset (parlament, pozn. red.), že pokud chce tuto metodu užívat i mimo nouzový stav, musí k tomu přijmout odpovídající legislativu. A ani samotný Šin bet nechce svou technologii využívat pro civilní účely.

Jaké máte informace o českých občanech v Izraeli? Podařilo se všem, co tam byli jako turisti, vrátit?

O repatriaci našich občanů jsme se postarali, neevidujeme žádné složitější případy, které by bylo třeba řešit. Je to dáno i tím, že turistika v podstatě přestala existovat. Důvodem je především nařízení 14denní karantény po příletu do Izraele pro všechny bez výjimky. Včetně diplomatů. V Izraeli žije mnoho smíšených česko-izraelských manželství. Jsme s touto komunitou v kontaktu a průběžně řešíme jejich případné problémy vyskytující se především s jejich přáním odjet během prázdnin za příbuznými do ČR.

Lze odhadovat, jak dlouho vydrží současná koalice? Benjamin Netanjahu a Benny Ganc odůvodňovali uzavření koalice tím, že Izrael je v nebezpečí kvůli koronaviru.

O trvanlivosti současné koalice by se, domnívám se, neodvážil spekulovat žádný z mých diplomatických kolegů. Podle koaliční dohody je rotace na postu premiéra stanovena po uplynutí 18 měsíců. Benjamina Netanjahua by tedy měl střídat Benny Ganc. Jsou hlasy, které tvrdí, že k tomu nedojde. S plánovanou rotací také souvisí výměna na řadě ministerstev. To politickou, ale i administrativní nejistotu jen zvyšuje. Současný premiér je obviněn ve třech kauzách, probíhá soud. Nezaměstnanost je rekordní. Hospodářství v recesi. K tomu přičtěme výsostně výbušnou otázku řešení území na Západním břehu, sliby o anexi údolí (nebo jeho části) řeky Jordánu, podzimní prezidentské volby v USA a ocitneme se v situaci, kdy se formulování jakýchkoli výhledů do budoucna jeví jako velké dobrodružství.

Prezident Miloš Zeman by chtěl přesunout českou ambasádu do Jeruzaléma. Je reálné, že se to v nejbližší době stane?

O zřizování, rušení či případných přesunech našich ambasád rozhoduje na základě návrhu MZV česká vláda. Stanovisko MZV i premiéra je v tomto ohledu známé. S přesunem našeho velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma se v příštích letech nepočítá. V posledním období nebyl po vzoru USA žádný další zastupitelský úřad působící v Tel Avivu do Jeruzaléma přesunutý. My máme v Jeruzalémě honorární konzulát, který nám pomáhá v řadě konkrétních případů. A především je tu Český dům, který přináší celou řadu aktivit nejen kulturních. V loňském roce jsme dokonce v jeho prostorách uspořádali recepci k českému státnímu svátku. Naše současné zastoupení v Jeruzalémě je ve srovnání jednoznačně nadstandardní.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček, ministr kultury Lubomír Zaorálek a někdejší šéf diplomacie Karel Schwarzenberg v článku s titulkem „Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií?“ kritizovali izraelský plán na anexi židovských osad na území Západního břehu Jordánu. Podle nich by to bylo porušení mezinárodního práva. Jaké na to byly v Izraeli reakce?

Kritika záměru anektovat části Západního břehu a údolí Jordánu v článku v podstatě vyjadřovala totéž, co je dlouhodobým stanoviskem EU či OSN. V tomto smyslu se žádné velké překvapení nekonalo. Pokud něco izraelskou stranu zaskočilo, byla to kombinace s formou - tedy autorský článek tři ministrů. Na Ministerstvu zahraničí mi bylo sděleno, že přátelé si jistě mají říkat i méně příjemné věci. Je ale lepší si je říkat než psát. Nedlouho po publikování článku ale už proběhl telefonický hovor mezi oběma ministry zahraničí, který mimo jiné potvrdil, že na tradiční kvalitě česko-izraelských vztahů se rozhodně nic nemění.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené