Hlavní obsah

Sucho je rok od roku horší. Na Vysočině mění skladbu zeleně

Foto: Seznam Zprávy

V pracovních dnech se zalévací vůz kvůli sílícímu suchu otočí pro vodu třikrát.

Reklama

V posledních dvou až třech letech není po zimě půda v Jihlavě kvůli minimu sněhových srážek dostatečně prosycená vodou. Situace se každým rokem zhoršuje, zásoba půdní vody klesá a čím dál níž se posouvá i hladina spodní vody.

Článek

Pro město to kromě jiného znamená, že musí intenzivněji pečovat o zeleň. „Pokud neprší, jezdí zalévací vůz každý pracovní den. V době sucha – červen až srpen – pak jezdí dvě multikáry. Jedna má kapacitu 1,5 metru krychlového a druhá 2 metry krychlové. Za den se v běžném provozu otočí pro vodu třikrát. Stromy a keře se zalévají jednou za čtrnáct dní, závěsné květináče a mobilní truhlíky se zalévají každý týden. Výsadby macešek a následně letničkové výsevy se zalévají, pokud neprší, alespoň jedenkrát za týden,“ uvedla Martina Gregorová, vedoucí oddělení správy zeleně jihlavského magistrátu.

V Jihlavě pořídili závěsné květináče pro muškáty, které jsou samozavlažovací. Truhlík je vybavený zásobním prostorem pro vodu a není potřeba ho zalévat tak často. Další metodou jsou vaky u stromů. Při vysokých teplotách při zalévání stromů na povrch totiž nelze kvůli výparu a povrchovému odtoku zaručit, že se požadované množství vody dostane ke kořenům zalévaného stromu. „Proto jsme v Jihlavě začali používat zavlažovací vaky. Vak o objemu 50 litrů je naplněn asi za 2 až 3 minuty. Voda z vaku se pak postupně vsakuje do půdy skrze perforované dno v průběhu 8 až 10 hodin. Dochází tedy k pozvolnému a cílenému zasakování. Letos má Jihlava k dispozici 270 zavlažovacích vaků. V době celkového nedostatku vody nezavádíme nově žádné automatické zavlažovací systémy. Jediná plocha v Jihlavě, kde je automatická závlaha, je park Gustava Mahlera,“ dodala Gregorová.

Gradující sucho zčásti mění i složení jihlavské zeleně. Redukovali například plochy s výsevem letniček, které jsou náročné na vodu.

„Kromě redukce ploch s výsevem letniček jsme výrazně omezili počet vysazovaných stromů v jarním období. Většinu stromů vysazujeme především na podzim, kdy je předpoklad, že přes zimní období ještě nějaké vodní srážky přijdou a sazenice se v tomto období alespoň trochu zadaptuje na nové prostředí. Dále na rozdíl od předchozích let zaléváme výsadby z předchozích tří let, doposud jsme běžně zalévali maximálně rok staré výsadby,“ uzavřela Gregorová.

Reklama

Doporučované