Hlavní obsah

Tady bude jen české. Poslanci schválili povinný podíl potravin z Česka

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

20. 1. 11:53

Novela zákona o potravinách zavádí povinné kvóty na české zboží. Do roku 2027 by měly prodejny u základních potravin plnit povinný podíl 73 procent dodávek z tuzemska. Kromě toho stanovila pokuty za dvojí kvalitu potravin.

Článek

Poslanecká sněmovna zasáhla do podoby a složení českých regálů s potravinami. Schválila totiž novelu zákona o potravinách.

Poslanec za SPD Radim Fiala k němu přispěl sporným návrhem, který od roku 2022 nařizuje prodejnám s plochou nad 400 metrů čtverečních, aby nabízely minimálně 55 procent vybraných českých potravin. Týká se to stovky základních potravin, jako jsou maso a mléko. Postupem let se má podíl navyšovat o tři procenta ročně až na finální úroveň 73 procent v roce 2027.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Jako příklad uvedl, že když si dávají ve Sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.

Kvóta se nebude týkat maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen, jejichž přesná definice zatím chybí a mělo by ji doplnit ministerstvo zemědělství. Povinný podíl se má týkat potravin, které se dají v Česku vyprodukovat. V mnoha případech v nich však nejsme soběstační, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso.

Návrh prošel na druhý pokus po opakovaném hlasování. Nic nezměnilo varování osmi zemí EU, které podle Hospodářských novin Česku psaly, aby kvóty nezavádělo. Šlo by podle nich o diskriminaci zahraničních výrobků – s výhledem na tahanice u evropských soudů.

„Je to předvolební tahák na voliče. Stejně to neprojde přes Evropskou unii, kde s tím bude velký problém,“ řekla redakci SZ Byznys europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).

Podle šéfa Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka nicméně může trvat dlouho, než Evropská unie legislativu zruší, a zákon tak může nějakou dobu platit.

„Proces soudního řízení je tak dlouhý, že to může klidně rok nebo dva platit,“ myslí si. „Říkají, že je to kvůli malým zemědělcům, ale já jasně deklaruji, že my jsme si nic takového neobjednali a kategoricky to odmítáme. Podle nás je neseriózní, že se tím vůbec zákonodárný sbor státu, který je členem EU, zabývá,“ dodal.

Ostře proti jsou pochopitelně řetězce a ve finále to podle nich odnese zákazník. „Obáváme se, že tento návrh povede jednoznačně ke zdražování a ke snížení pestrosti nabídky pro zákazníky. Nerozumíme navíc tomu, jak chce stát s vážnou tváří požadovat vyšší povinná procenta českých potravin, než je aktuální procento dostupnosti českých primárních komodit,“ reagovala mluvčí hypermarketů Globus Lutfia Volfová.

Soběstačnost, kterou zemědělci nezvládnou

K zákonu, který se už loni objevil ve Sněmovně v přísnější verzi, se v minulosti stavěla skepticky také Potravinářská komora ČR. Nesouhlasí s ním ani někteří potravináři. „Je to nesmysl. Z pohledu nízké soběstačnosti v některých komoditách nebo vymezení toho, co je česká potravina. Je to zasahování do volného trhu,“ vyjádřil se ředitel Jaroměřické mlékárny Bedřich Štecher.

Kvůli nízké soběstačnosti by řada zemědělců a potravinářů bez obrovských investic ani do příštího roku nemohla zajistit takové dodávky, aby obchodníci zákon splňovali. Například soběstačnost ve vepřovém mase je kolem 50 procent a v zelenině dokonce jen třetinová.

Poslanci také s novelou zákona o potravinách ve třetím čtení schválili postihy za takzvanou dvojí kvalitu potravin. Tomu, kdo nabídne srovnatelné produkty v různých zemích v jiné kvalitě, bude hrozit pokuta až 50 milionů korun.

Původní vládní návrh však Sněmovna zmírnila tak, že bude muset jít o podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované