Nenávist se šíří do ulic. Antisemitismus sílí mezi levicí, varují židovské obce

Byť pomalejším tempem, přesto v Česku antisemitismus nadále roste. Situace zůstává alarmující, zní z židovských obcí. Drtivou většinu incidentů tvoří útoky v online prostoru, odkud se nenávist rozlévá do reality. „V roce 2025 se bohužel potvrzuje, že online nenávist přechází do fyzických útoků,“ upozorňuje Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí. Výrazně přibylo i veřejných projevů nenávisti a incidentů motivovaných krajní pravicí i nově levicovým extremismem.

Znepokojivý je vývoj na vysokých školách, kde se pod záminkou akademické svobody objevují projevy antisemitismu. Vyvěšování palestinských vlajek nebo protiizraelských transparentů podle Papouška nemá s akademickou svobodou nic společného. „Jde jednoduše o antisemitismus,“ říká. Federace upozorňuje, že antisemitské postoje na školách častěji šíří sami akademici než studenti – a to vytváří napjaté prostředí, kde se objevují i případy šikany vůči židovským pedagogům.

Proti vyvěšení palestinských vlajek na školách se vyslovila i část umělecké obce, stejně jako jedenadvacet senátorů. „Je to naprosto jasný projev antisemitismu, který naše společnost nemůže tolerovat. Ukazuje to na nedostatky ve vzdělávání kritického myšlení na těchto prestižních školách,“ uvedl místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS).

Podle Papouška vzdělávání o holocaustu přestává fungovat jako účinná prevence. „Samo vzdělávání o holocaustu a židovské historii jako prevence antisemitismu zjevně selhává. Je nutné si to přiznat a hledat mnohem efektivnější a komplexnější způsoby,“ zdůrazňuje v rozhovoru.

V loňském roce Federace židovských obcí zaznamenala výrazný nárůst antisemitských incidentů. Jak byste popsal situaci letos? Které typy incidentů dominují?

V roce 2025 pokračuje růst antisemitských incidentů, i když tempo zpomaluje. Po meziročních nárůstech přes 90 procent v letech 2021 až 2023 se nárůst v roce 2024 snížil na 8 procent, což je i tak historický rekord. Více než 95 procent incidentů se odehrává online, zejména na sociálních sítích s pětasedmdesátiprocentním podílem, kde antisemitismus nejvíce narůstá.

Veřejné projevy nenávisti vzrostly téměř o 200 procent. Tradičně dominuje pravicový extremismus, ale rok 2024 přinesl výrazný nárůst antisemitismu i z levicových kruhů, přes 200 procent. Roste také počet útoků na konkrétní osoby či židovskou komunitu jako celek. Výrazně vzrostly projevy takzvaného nového antisemitismu, který poprvé tvoří nejrozšířenější kategorii, s téměř padesátiprocentním nárůstem. Přibyly i případy popírání a překrucování holocaustu.

Na několika českých vysokých školách byly letos vyvěšeny palestinské vlajky či transparenty protestující proti Izraeli, což vyvolalo diskuzi o tom, zda se jedná „jen“ o akademickou svobodu, nebo se riskuje vznik antisemitského prostředí. Jak vnímáte tyto akce – vidíte v nich významné bezpečnostní riziko pro židovské studenty či zaměstnance?

Vyvěšování palestinských vlajek a protiizraelských plakátů na českých univerzitách probíhá průběžně již od konce roku 2023, nejde tedy o nový jev. Aktuální diskuse se zřejmě týká akcí, které se objevily kolem výročí teroristického útoku Hamásu 7. října – v tomto ohledu naprosto souhlasíme se všemi kritickými hlasy, včetně petice absolventů FAMU. Takové projevy nemají s akademickou svobodou nic společného; jde jednoduše o antisemitismus.

Na některých školách tyto aktivity organizovali studenti, jinde je iniciovali samotní vyučující. Je důležité připomenout, že impulsem k této koordinované kampani byla Iniciativa za kritickou akademii tzv. IZKA, za níž stojí skupina akademiků. Podle dostupných údajů za rok 2024 šíří antisemitské postoje častěji právě akademici než studenti, což je překvapivé zjištění – už proto, že akademici mají na studenty značný vliv.

Nejde přímo o otázku bezpečnostního rizika, nicméně dopady na židovské studenty a zaměstnance, ale i na všechny, kteří otevřeně odmítají protiizraelskou nenávist, jsou zřejmé. Víme o případech šikany některých pedagogů. Prostředí na řadě fakult je napjaté a konfliktní.

Ve svém prohlášení z letošního března vaše federace varovala před „normalizací antisemitismu“ na akademické půdě a před tím, že protiizraelská aktivita může maskovat antisemitské tendence. Můžete uvést konkrétní příklady z tohoto roku, které vás znepokojily – například výhrůžky, urážky či tlak vůči židovské komunitě ve vysokých školách?

Jako příklad letošního eskalujícího napětí lze uvést výročí 7. října, kdy na některých školách visely právě palestinské vlajky a protiizraelské plakáty. Také víme o případech, kdy byli židovští studenti obtěžováni, ale protože chceme chránit jejich soukromí, konkrétní případy uvádět nebudeme. Zároveň platí, že IZKA šikanuje všechny, kdo s ní nesouhlasí. Častěji než aby se věnovali věcné debatě, podávají na své oponenty stížnosti, petice a snaží se vyvolat odvolání některých vedení fakult.

Jak reagují jednotlivé univerzity? Dostáváte zpětnou vazbu nebo žádosti o pomoc?

Reakce jednotlivých univerzit a fakult jsou velmi různé, nelze je zobecnit. Příklad, který to dobře ilustruje, je Akademie výtvarných umění (AVU). Její rektor Tomáš Pospiszyl v prvním prohlášení podporoval vyvěšení palestinské vlajky na budově školy, ale po mediálním tlaku vydal nové oficiální prohlášení, ve kterém se od této akce distancoval.

Od škol žádné žádosti o pomoc nezaznamenáváme.

Jak se dívá židovská obec na to, že by se šéfem české diplomacie mohl stát poslanec Filip Turek, který v minulosti čelit obvinění z hajlování a dalších projevů rasismu? Je pro českou židovskou obec přijatelným případným kandidátem?

Federace židovských obcí má povědomí o informacích týkajících se pana Filipa Turka, které byly zveřejněny v médiích a které naznačují, že by nebyl vhodným kandidátem na post ministra zahraničí.

Pokud jde o online prostředí, čísla ukazují a i jste to naznačil, že většina antisemitských projevů se v Česku odehrává právě tam. Jaký je poměr online nenávistí a její transformací do reálného prostoru? Dochází ke zvýšení počtu fyzických útoků či vandalismu?

V roce 2025 se bohužel stále častěji potvrzuje, že online antisemitská nenávist se přelévá do reálného světa. Zaznamenáváme nárůst fyzických útoků i vandalismu motivovaných nenávistí, přičemž není možné přesně určit poměr mezi online projevy a fyzickými činy, protože většina pachatelů zůstává neznámá.

Nicméně nevíme o případech, kdy by byl někdo za antisemitský trestný čin stíhán, aniž by se předtím nenávistně vyjadřoval online.

Je důležité připomenout incident z ledna 2024 v Brně, kdy došlo k pokusu o žhářský útok na synagogu, který byl později vyšetřen jako případ islamistického terorismu. Tento incident je příkladem, jak může nenávist v online i reálném prostoru eskalovat do závažných trestných činů.

Co by podle vás měly internetové platformy, stát či školy dělat, aby zabránily tomuto přechodu z online do offline prostoru?

Internetové platformy, stát i školy by měly posilovat prevenci a zásadně zavést povinnosti, které přináší evropské nařízení Digital Services Act (DSA) – zejména aktivní moderaci obsahu, rychlé odstraňování nenávistného obsahu a jasný postup řešení stížností uživatelů. Důležité je současně zaměřit se na vzdělávání o rizicích online nenávisti, kritické myšlení a prevenci šikany.

K účinné ochraně patří rychlá reakce na projevy nenávisti i dlouhodobá výchova ke vzájemnému respektu a mediální gramotnosti.

Hovoří se všeobecně o tom, že konflikt kolem Gazy a Izraele vyvolává v Evropě silné vlny antisemitismu a protižidovských nálad. Zaznamenala federace v Česku více incidentů spojených s kritikou Izraele, které pak přerostly v projevy antisemitismu?

Federace židovských obcí zaznamenala, že v roce 2024 byla historicky poprvé nejpočetnější kategorií incidentů spojených s nenávistí vůči Izraeli. Tento trend ukazuje, jak konflikt kolem Gazy a Izraele vyvolává v České republice i širší Evropě výrazné vlny antisemitismu, přičemž některé případy kritiky Izraele přerostly v otevřené projevy nenávisti vůči židovské komunitě.

Bojí se dnes Židé v Česku hlásit se veřejně ke svému náboženství?

Podle průzkumu agentury FRA, který proběhl těsně před 7. říjnem, celkem 54 procent českých Židů alespoň občas skrývá svou židovskou identitu a až 95 procent uvedlo, že se v posledním roce setkalo s projevy antisemitismu. Aktuálnější data nejsou k dispozici, ale lze s jistotou říci, že po událostech 7. října se situace dále zhoršila.

Vy osobně jste se setkal s projevy antisemitismu? Jak jim případně čelíte?

Ano, s projevy antisemitismu mám osobní zkušenost. Nedávno se například na židovském hřbitově objevil nápis s tvrzením, že schvaluji etnické čistky. Čas od času se také setkávám s osobními útoky na sociálních sítích, jednou mi dokonce přišel anonymní dopis na soukromou adresu. Přesto to vnímám tak, že jde naštěstí o velmi malou část společnosti.

Máte nějaké signály, že dochází k tomu, že by se z některých západoevropských států stěhovali příslušníci židovské komunity do Česka?

Nemáme žádné konkrétní signály, že by se příslušníci židovské komunity stěhovali do České republiky ze západoevropských států. Po událostech 7. října se sice do ČR přistěhovalo více Izraelců, ale nejedná se o migraci ze západní Evropy. Na takovou situaci je židovská obec v Česku průběžně připravena.

Jak hodnotíte bezpečnostní pozici Česka pro židovskou komunitu ve srovnání s jinými evropskými státy?

Ve srovnání s jinými zeměmi je Česká republika obecně vnímána jako bezpečná země pro židovskou komunitu. Přestože se i zde objevují projevy antisemitismu, situace není tak vážná jako v některých sousedních nebo západoevropských státech. Židovská komunita se v Česku cítí bezpečně, což dokládá také stálý zájem izraelských turistů o návštěvu naší země.

Jaké překážky či mezery vidíte v tom, aby byly antisemitské útoky lépe detekovány, vyšetřovány a trestány?

Jednou z hlavních překážek je nedostatečná identifikace pachatelů, zejména u incidentů v online prostředí. Často chybí kvalitní monitoring a rychlý sběr důkazů, což komplikuje následné trestní řízení. Další mezery spočívají v nejednotném výkladu toho, co je antisemitský čin, a ve slabé spolupráci mezi jednotlivými institucemi.

Těmito otázkami se intenzivně zabývá aktuální národní strategie boje proti antisemitismu, která navrhuje posílení odborné přípravy, lepší koordinaci mezi policií, státními zástupci a internetovými platformami i rozšíření využívání moderních monitorovacích technologií.

Významnou roli sehrává i vzdělávání a připomínání holocaustu jako prevence antisemitismu. Plánujete to ve školách posílit?

Federace židovských obcí přímo nezajišťuje vzdělávání, ale to, co jasně ukazují události po 7. říjnu, je tvrdá realita: samo vzdělávání o holocaustu a židovské historii jako prevence antisemitismu zjevně selhává. Je nutné si to přiznat a hledat mnohem efektivnější a komplexnější způsoby, jak bojovat proti nenávisti, protože stávající přístupy očividně nefungují tak, jak by měly.

Jak reagovat na případy, kdy jsou židovská symbolika či holocaust relativizovány? Zaznamenali jste letos takové případy?

Incidenty se v České republice objevují každoročně – zahrnují popírání, schvalování, překrucování i zesměšňování této historické události. Dlouhodobě je to doména krajní pravice, která v roce 2024 stála za zhruba 65 procenty těchto případů. Novým trendem je, jak jsem už naznačil, významný nárůst podobných incidentů ze strany levicových aktivistů, zejména v souvislosti s propalestinskou propagandou. Typické jsou například přirovnání situace v Gaze k holocaustu nebo označení izraelských politiků či sionismu za nacistické.

Vláda v těchto dnech představila národní strategii proti antisemitismu. Kdy lze očekávat první konkrétní kroky?

Vládní strategie boje proti antisemitismu v ČR na období 2025–2030, schválená teď v říjnu, je zaměřena na ochranu demokratických hodnot, bezpečnost židovských komunit, prevenci a vzdělávání. Klíčové jsou propojení institucí, zlepšení monitoringu incidentů, posílení justice a zachování paměti holocaustu.

Cílem je také aktivní zvládání nových forem nenávisti, zejména na internetu, a posílení mezinárodní spolupráce. Implementace se očekává formou kroků v nejbližších měsících, včetně zvyšování důvěry obětí a efektivnějšího vyšetřování.

Věnují se čeští politici boji proti antisemitismu dostatečně? Cítíte někde slabiny, kde by se třeba mělo přidat?

V roce 2019 přijal český parlament právně nezávaznou definici antisemitismu podle Mezinárodní aliance pro připomínku holocaustu (IHRA), která významně pomáhá rozpoznávat i nové formy nenávisti včetně té, která se skrývá za kritiku Izraele. Nedávným schválením vládní strategie boje proti antisemitismu politici učinili další důležitý krok. Schválení definice IHRA i vznik nové strategie jsou totiž zásadní pro lepší ochranu židovské komunity v Česku, přesto je stále potřeba zlepšovat jejich efektivní zavádění, koordinaci institucí i prevenci v online prostoru.

Co byste doporučil běžným občanům, pokud narazí na antisemitský výrok, transparent nebo incident?

Pokud na něco takového běžný občan narazí, je důležité, aby si to nenechal pro sebe. Statistická data ukazují, že je nahlášena méně než třetina těchto případů, což znamená, že reálný rozsah problémů je mnohem větší. Proto je podstatné hlásit tyto incidenty podle jejich závažnosti. Při vážných případech je vhodné obrátit se na policii nebo státní zastupitelství. Pokud je situace méně závažná, nebo si není člověk jistý, může využít neoficiální způsoby nahlášení, například online formulář nebo kontaktovat přímo Federaci židovských obcí na e-mailu antisemitismus@fzo.cz.

Pro Federaci je klíčové získávat co nejvíce informací o různých typech incidentů – od plakátů, demonstrací, obtěžování či vandalismu až po fyzické útoky. Také vítá informace o podaných trestních oznámeních, aby mohla poskytnout právní či jinou potřebnou pomoc a pomáhat při formování účinné politiky boje proti antisemitismu.