Hlavní obsah

Tady se rodí budoucí milionáři – profihráči počítačových her

Reportáž z první české esportové univerzity.Video: Anita Plasová

 

Reklama

4. 10. 2020 8:42

Nejlepší hráči esportu si mohou vydělávat miliony korun. Než se tak ale stane, musí na sobě pracovat stejně jako ostatní sportovci. Pomoci jim v tom může první česká univerzita esportu.

Článek

Esport Univerzitu založil Ladislav Dyntar, majitel úspěšného esportového týmu eSuba. V tomto oboru se pohybuje už více než 16 let a po celou dobu usiloval o rozšíření profesionálního hraní počítačových her v Česku. Chybělo ale kvalitní zázemí pro hráče, kteří se chtějí zdokonalovat.

eSuba

Nejúspěšnější profesionální herní tým v České republice a na Slovensku.

Má přes 1500 medailových umístění, 16 titulů mistrů ČR a dva tituly mistrů světa.

Založil jej v roce 2004 Ladislav Dyntar.

Studovat může každý

„Univerzitou chceme posunout hráče o level dál. A to jak ve hře, tak v důležitých vlastnostech pro život. V eSubě už od jejího vzniku klademe důraz na rozvoj motorických, kognitivních a duševních vlastností našich hráčů. To teď chceme v lekcích předat i běžným hráčům, kteří často jen hodiny hrají, ale do budoucna si z toho nic neodnášejí,“ říká Ladislav Dyntar.

Výuka probíhá zatím pouze online a je zaměřena na hru, ve které je eSuba nejúspěšnější: League od Legends. V budoucnu se má ale univerzita rozšířit, určena by mohla být různorodějším skupinám hráčů a zaměřena bude i na další hry.

„Každá lekce by měla trvat dvě hodiny, ale v průměru trvá déle. Nejdřív musíme poznat hráče, pak jdeme na historii jeho hraní. U statistik si vysvětlíme, které jsou nejdůležitější a jak je zlepšovat, a pak jdeme na herní projev, abychom viděli, jakým způsobem hraje hry,“ popisuje ve stručnosti průběh lekcí Tomáš Kněžínek, kouč Esport Univerzity, ale také několikanásobný vítěz v tzv. „LoL“.

Český esport má talentované hráče

Po teoretickém základu kouč se studentem přechází na praxi. Během několika měsíců je podle Kněžínka možné z docela obyčejného hráče „vykřesat“ poloprofesionála, kterých je v českých soutěžích nejvíc. Výjimkou ale v Česku nejsou ani profesionální hráči světové úrovně.

„V Česku a na Slovensku máme spoustu talentovaných hráčů, problém je bohužel v tom, že se jedná o jednotlivce. Teď máme pět lidí, kteří jsou na nejvyšší úrovni, což je ve srovnání našeho malého státu třeba s Polskem velký nepoměr,“ dodává Kněžínek.

Cílem univerzity, jejích lektorů a studentů ale není vytvořit na českém trhu velké množství profesionálních hráčů. eSuba chce prostřednictvím Esport Univerzity zlepšit herní a hráčskou kulturu v Česku a také změnit pohled na samotné esportovce.

Nejvýdělečnější hráč esportu na světě

V roce 2019 jím byl Tyler Blevins alias Ninja.

Vydělal si v přepočtu 387,6 milionu korun.

Vzdělání jako u jiných sportů

„Z našeho pohledu je budoucnost ve výchově a vzdělávání nových hráčů a talentů. U klasických sportů svou ratolest v šesti letech umístíte na kroužek a tam se jí věnují trenéři, kteří dítě od útlého věku učí disciplíně, respektování autorit, píli a spoustě dalších věcí. Současní rodiče jsou neskutečně líní věnovat se svým dětem, jsou vlastně rádi, že je dítě doma zalezlé v pokojíčku a neruší je při sledování televize. Ti samí rodiče následně obviňují hry z toho, že z jejich dětí vyrostli nevychovaní puberťáci,“ zamýšlí se Dyntar.

Právě základ z jiného sportu, disciplína a týmové chování jsou podle Tomáše Kněžínka ideální vstupní předpoklady pro esport. Velké investice potřeba nejsou. Většinu her zvládnou i levnější počítače, a pokud by se hráč chtěl zlepšovat za pomoci kouče, vyjde ho to v základu na šest až osm tisíc korun.

Přesah do skutečnosti

Esport Univerzitu vyzkoušel i influencer Petr Jirák alias Xnapy, který svým hraním baví desetitisíce pravidelných diváků. „Nejvíc mě na tom bavilo to, že to mělo brutální přesah do reálného života. Tomáš, který má velmi dobrou znalost toho, jak funguje lidské tělo, mě naučil, jak vlastně využívám a kde sbírám energii, kdy mám denní prime time, jak se s ním dá hýbat, jak využívat rychlé cukry, kofein, spánkový režim apod.,“ přidává svou zkušenost Jirák.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované