Hlavní obsah

TechMIX: Proč Edison usínal s koulí v ruce a vy byste měli také

Foto: Edison-Ford Winter Estates Museum, Seznam Zprávy

Thomas Alva Edison odpočívá. V pozadí vpravo je 29. prezident USA Warren Harding.

Reklama

16. 12. 2021 10:00

Přečtěte si ukázku z nového newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí komentáře a postřehy ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás výběr zaujme, přihlaste se k jeho odběru.

Článek

Na konci roku 2021 se pohybujeme v moři nejistoty. I v dnešním TechMIXu se proto budu věnovat známým neznámým, neoprávněným nadějím a důvěře. Ale začnu zlehka, „domácím experimentem“, díky kterému bychom se snad (nejen) s věčným problémem nejistoty mohli vypořádat lépe a kreativněji.

Zavřít oči a spát jako génius

Thomas Alva Edison se několikrát nechal slyšet, že spánek nemá rád, protože člověka okrádá o čas. V roce 1889 pro časopis Scientific American uvedl, že nikdy v životě nespal v noci déle než čtyři až pět hodin. Jak dokládá jeho deník z roku 1885, není to tak úplně pravda, zjevně spával i déle. A také častěji.

Ve své pracovně i knihovně měl připravená lůžka, která využíval k pravidelným „šlofíčkům“, obvykle prý dvakrát denně. Díky tomu máme dodnes zachováno nezvykle velké množství fotografií Edisona ležícího, spícího.

Když pracoval na obtížném problému, pomáhal si prý Edison speciálním trikem. Uléhal či „usedal“ ke spánku s kovovou koulí v ruce (či rukou). Ve chvíli, kdy upadal do hlubšího spánku, mu ruce povolily, koule spadla na zem a probudila ho. Vynálezce tvrdil, že po takovém krátkém osvěžení je nápaditější a kreativnější, a nebyl sám. Salvador Dalí usínal přes den podobně, jen kouli nahrazoval těžkým železným klíčem. Albert Einstein si dopřával odpočinek s hlavou v ruce opřenou o stůl, aby se probudil ve chvíli, kdy mu hlava sklouzne.

Není na klimbání těchto slavných osobností něco skutečně prospěšného? Tuto otázku si položila Delphine Oudiette z pařížského Institut de Cerveau (doslova „Ústavu mozku“) a odpověděla na ni s kolegy tak důkladně, až to dotáhla k publikaci v dobrém vědeckém časopise.

Vytvořila studii, do které nabrala více než 100 dobrovolníků. Všem vědci předložili totožný matematický problém. Ti, kdo na řešení nepřišli ihned, dostali 20minutovou přestávku, během které se měli natáhnout, odpočívat a podržet v pravé ruce nějaký předmět. Pokud předmět spadl, autoři po nich chtěli vědět, na co mysleli před tím, než jej pustili, aby věděli, v jaké fázi spánku byli. Podle Edisona či Dalího je totiž nutné probuzení v úplně první fázi spánku. Dnes se tato fáze nazývá N1 a vyznačuje se tím, že v ní míváme „živé sny“ všeho možného druhu.

Po celých 20 minut odpočinku „subjektům“ tým sledoval mozkovou, oční a svalovou aktivitu. Na základě toho určoval, kdo bděl, a kdo upadl do lehkého spánku, a zda to bylo do fáze N1, či N2 (ta následuje po N1 a byť je fyziologicky odlišná, stále se považuje za „lehký spánek“).

Po přestávce se účastníci studie vrátili ke svému úkolu. Ti, kteří usnuli, ovšem zůstali ve fázi N1, nacházeli správné řešení s téměř třikrát větší pravděpodobností než ti, kdo vůbec nespali. A s téměř šestkrát větší pravděpodobností než ti, kdo sklouzli ve spánku do fáze N2.

Samozřejmě, každý vynález se dá vylepšit. Edisonem doporučená kovová kulička se autorům příliš neosvědčila. „Vyzkoušeli jsme celou řadu různých objektů, než jsme přišli na ten správný,“ uvádí autoři v článku. Správná pomůcka podle nich musí splňovat následující kritéria: Musí hlasitě zaznít, když spadne, musí být kluzká, aby snadno padala z ruky, ne moc těžká, aby lidé nedostávali křeče do ruky a dost veliká na to, abychom kolem ní nemohli sevřít pěst. Pro experiment nakonec vědci použili lehký (a zřejmě nerozbitný) hrnek. Kdo doma nenajde, snadno koupí.

Čtete ukázku z nového newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí komentáře a postřehy ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás výběr zaujme, přihlaste se k jeho odběru. V každém newsletteru se věnujeme několika tématům a vybíráme pro vás zajímavé články z naší rubriky Tech i z celého světa.

Kdo si tu hraje s grafy?

Vakcíny založené na mRNA technologii zažily během koronavirové pandemie nevídaně úspěšný debut. Míra ochrany, kterou očkování těmito látkami poskytuje před onemocněním či smrtí (což byl hlavní cíl), je až nečekaně dobrá, jak ostatně ukazuje i pohled Pavla Kasíka do českých dat.

Samozřejmě, mRNA vakcíny nejsou dokonalé a nevyřeší vše. Pokud k tomuto pochopení nestačí lekce z koronavirové pandemie, připomněl to nově polovičatý úspěch společnosti Moderna, která představila výsledky klinické zkoušky mRNA vakcíny proti chřipce. Moderna je první z velkých farmaceutických firem, která oznámila alespoň dílčí závěry snahy o využití nového typu vakcíny proti starému nepříteli. Také proto byla očekávání veliká, ale zatím marná.

Dobře to dokládá malý detail ve zprávě agentury Reuters o výsledcích studie. V URL se objevuje fráze „rané výsledky chřipkové vakcíny Moderny jsou slibné“ (modernas-flu-vaccine-shows-promise-early-stage-study). Konečný titulek však zní: „Moderna po výprodeji akcií žádá investory, aby si počkali na úplné výsledky vakcíny proti chřipce“.

Zkouška sledovala pouze množství protilátek, které očkování v těle vytvoří. Po očkování látkou Moderny jich vzniklo podobně jako u jiných vakcín proti chřipce. Které, dodejme, nejsou tak dobré, jak bychom si přáli, a mívají méně vedlejších účinků, než se zdá mít nový přípravek.

V Moderně podobnou reakci přepokládali a jak si všiml brzy Twitter, v prezentaci svých výsledků se jejich hrot pokusili zřejmě alespoň trochu otupit. Na důležitém slidu s prezentací množství protilátek mezi očkovanými výsledky své vakcíny opticky vylepšili: vodorovná osa grafu výsledků Moderny je umístěna o trochu výše.

Foto: Moderna, Seznam Zprávy

Firma Moderna se pokusila graf s účinností své nové vakcíny proti chřipce „vylepšit“.

Rozdíl je to malý, na obrazovce počítače pár milimetrů, ale každá trocha se počítá – a to zvláště na grafu s logaritmickou osou, jako je tento. (Pavel ve svém výčtu základních manipulativních technik v práci s grafy tenhle malý trik nemá, ale zato tam najdete celou řadu jiných, také velmi „užitečných“).

Tentokrát ovšem manipulace příliš nezabrala. Investoři, možná trochu zmlsaní výsledky vakcíny Moderny proti SARS-CoV-2, začali titul vyprodávat, a hodnota akcií firmy klesla během dne o zhruba 11 procent. Trhy si asi potřebovaly připomenout, že mRNA vakcíny nevyřeší vše. Na druhou stranu, cena akcií se od té doby vrátila prakticky na původní úroveň. Jeden neúspěch stále neznamená, že by technologie nemohla – a to možná i velmi lukrativně – zafungovat v jiných případech.

Zajímají vás možné scénáře šíření varianty omikron a další novinky ze světa vědy a technologií? Přihlaste se k odběru newsletteru TechMIX a budete ho v plné verzi dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované