Hlavní obsah

Sonda odhalila v kráteru na Marsu kusy ledu

Foto: NASA/JPL-Caltech/University of Arizona

Led poblíž kráteru na Marsu.

Reklama

Přístroje americké vesmírné agentury NASA zaznamenaly na Marsu a jeho oběžné dráze tvorbu jednoho z největších kráterů v historii mise. V kráteru i jeho okolí jsou velké kusy ledu.

Článek

Meteorit o průměru mezi 5 a 12 metry dopadl na povrch rudé planety loni na Štědrý den. Těleso v řídké atmosféře neshořelo, kvůli řidší atmosféře, ale v jedné z rovnějších oblastí Marsu vytvořilo kráter o průměru zhruba 150 metrů.

Snímky a seismické údaje ukazují, že jedná o jeden z největších kráterů, jejichž formování bylo kdy zaznamenáno.

„Byl to jeden z nejsilnějších dopadů, které jsme za 16 let mise zaznamenali,“ uvedla Liliya Posiolová z vesmírné technologické společnosti Malin Space Science Systems, která provozuje kamery na planetární sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) obíhající kolem Marsu.

Právě kamery na sondě MRO zaznamenaly velké kusy ledu ve vzniklém kráteru a jeho okolí. Přítomnost ledu v tak malé hloubce pod povrchem vědce překvapila, jelikož meteorit dopadl relativně blízko rovníku Marsu, jedné z nejteplejších částí planety.

„Do míst poblíž rovníku chceme poslat i astronauty. A mít led přímo pod povrchem je úžasné, protože jej můžeme využít k přeměně na vodu, kyslík nebo vodík,“ citovala ČTK ředitelku planetárního oddělení NASA Lori Glazeovou.

Planetoložka z americké Brownovy univerzity Ingrid Daubarová dodala, že odhalení přítomnosti ledu v těchto místech také pomůže vědcům pochopit, jak se voda na Marsu uchovávala.

Dopad meteoritu nezachytily jen kamery sondy MRO, ale především seismologické přístroje sondy InSight, která na Marsu přistála v listopadu 2018 a nyní už značně překonává svoji odhadovanou dvouletou životnost.

InSight studuje kůru, plášť a jádro planety. Seismické vlny jsou klíčem k misi a odhalily velikost, hloubku a složení vnitřních vrstev Marsu. Od svého přistání zaznamenala sonda už 1 318 zemětřesení.

kvůli množství prachu na solárních panelech vyrábí InSight jen zlomek elektrické energie, která by byla potřeba na provoz všech jejích přístrojů. Specialista na průzkum rudé planety NASA Bruce Barnerdt proto na čtvrtečním brífinku hovořil i o jistém štěstí při zachycení dopadu meteoritu, jelikož seismograf sondy je kvůli úspoře energie v provozu jen každý čtvrtý den.

„Možnost toto spatřit zrovna v dobu, kdy InSight sbírala data, je skutečným vědeckým darem,“ řekla Daubarová.

Reklama

Doporučované