Hlavní obsah

Video: Na Měsíc letí první sonda Koreji. Pro led i řešení magnetické záhady

Podívejte se na historicky první cestu Korejců na Měsíc. Jejich sonda bude hledat i led.Video: Jan Marek

 

Reklama

Další stát a jeho kosmický program překonaly hranice oběžné dráhy Země. Vesmírný úřad Jižní Koreje poslal svou historicky první sondu na lunární orbitu. Jako osmá země na světě. Bude hledat led i přistávací místa pro další mise.

Článek

Jmenuje se Danuri, což volně přeloženo znamená „Užij si Měsíc“. A především je to první sonda, kterou tam Jižní Korea posílá. A povzbuzení jí tak zřejmě neuškodí. Nosná raketa Falcon 9 americké firmy SpaceX s ní odstartovala z mysu Canaveral na Floridě, a to osm minut po jedné hodině v noci na pátek. Asi po hodině se nosič oddělil, vrátil se zpět k Zemi a ovládání sondy převzali Korejci.

Informace spolu se záběry si můžete poslechnout i prohlédnout také ve videoreportáži u tohoto článku.

K cíli, tedy na orbitu jen 100 kilometrů nad měsíčním povrchem, by podle plánu měla dorazit 16. prosince a obíhat po ní zhruba rok. Pokud by se její mise ale prodloužila, podívala by se ještě o třicet kilometrů blíž. Což je představa, ze které jsou vědci ještě nadšenější. Dostali by totiž ještě přesnější data.

Co bude sonda zkoumat a co přinese nového

Danuri, nazvaná také formálně Korea Pathfinder Lunar Orbiter (KPLO), má snímkovat a přeměřovat magnetické pole a krajinu Měsíce včetně detailních analýz hornin. A vedle toho hledat stopy ledu a potenciální místa k přistání sond, lodí a posádek budoucích misí. A to i pro americký úřad NASA do jeho programu Artemis, tedy návratu člověka na lunární povrch, ke kterému by mělo dojít už do tří let.

Korejský výzkumný institut pro letectví a vesmír (KARI) začal svou vlastní, historicky první lunární sondu konstruovat koncem roku 2016. V prosinci totiž s NASA podepsal smlouvu o spolupráci. Američané už předtím v červenci 2014 s Korejci vypracovali studii proveditelnosti mise. Zelenou stavbě dala až smlouva, v níž se úřad USA zavázal, že misi podpoří vývojem a účastí jednoho svého vědeckého nástroje a že také zajistí komunikaci a navigaci Danuri.

„Účast KPLO v kosmickém programu je příkladem toho, jak mezinárodní spolupráce může posunout genialitu dvou vesmírných agentur k dosažení ještě větších úspěchů ve vědě a průzkumu než u individuálních misí,“ uvedl projektový manažer sondy Sang-Ryool Lee v prohlášení NASA.

„Je to fantastické, že lunární mise KARI má NASA jako partnera v kosmickém průzkumu – těšíme se, jaké nové poznatky a příležitosti z mise KPLO vyvstanou, i na další společné aktivity,“ dodal Lee.

Sonda se prodražila

Samotná Jižní Korea dala na vývoj a stavbu vlastní sondy celkem 237 miliard wonů, v přepočtu tedy asi 4,5 miliardy korun. Skoro o desetinu víc, než původně plánovala. Startovat měla totiž už v roce 2020, ale inženýři zařízení postavili větší, a protože se dostali nad dříve uvažovanou hmotnost, museli znovu vše přepočítávat a měnit návrh mise.

Danuri nakonec váží 550 kilogramů a má kapacitu pro 40 kilogramů nákladu, a tak i s palivem při startu vážila 678 kilogramů. Kvádrová sonda o rozměrech 1,82 × 2,14 × 2,29 metru má vlastních osm motorů, dvě antény a dvojici solárních panelů o výkonu 760 wattů. Ty napájí všechny palubní přístroje, komunikaci i vědecké nástroje. Nese jich celkem šest.

Přelomové nástroje na palubě

Jediné zařízení NASA na palubě sondy Korejců je takzvaný ShadowCam. Jedná se v podstatě o modernizovanou verzi kamery, se kterou americký lunární orbiter obíhá Měsíc od roku 2009 dodnes. Je ale 200× citlivější a měla by měřit odrazivost trvale zastíněných oblastí na pólech Měsíce a hledat v nich stopy námrazy nebo ložisek ledu. Budoucí mise by z něj mohly získávat vodík jako palivo do svých lodí. Pozorování má opakovat každý měsíc.

Povrch Měsíce budou snímkovat i dva jihokorejské vědecké nástroje. První je Lunar Terrain Imaginer (LUTI) o vysokém rozlišení, který má vybrat možná přistávací místa na budoucí mise. A druhý je širokoúhlá Polarimetric Camera (PolCam). Ta bude jako první širokoúhlý objektiv mimo Zemi pořizovat polarimetrické snímky celého povrchu kromě polárních oblastí. Pomocí snímků odrazů slunečního světla od hornin nebo vulkanického prachu tak vědci dostanou lepší pohled na jejich strukturu i historii.

Mezi zbývající tři výzkumná zařízení Korejců patří také Magnetometr (KMAG), který by mohl pomoci vyřešit dlouho přetrvávající záhadu Měsíce. Dodnes na něm existují oblasti o silném magnetickém poli naznačující, že jeho mnohem menší jádro možná před miliony let mělo skoro stejnou sílu jako to zemské. Jejich přesnější měření snad napoví proč.

Gama spektrometr (KGPRS) pak bude měřit radiační záření a mapovat prostorové rozložení různých prvků na lunárním povrchu. A síťový disruptor DTNPL bude testovat odolnost komunikace sondy vůči rušení, přičemž se pokusí začlenit i bezdrátové spojení k propojení s dalšími sondami.

Korejci chtějí na Měsíci i přistát

Jihokorejští vědci doufají, že mise Danuri bude jen první krok k ještě ambicióznějším plánům KARI do roku 2030 na Měsíci i přistát. Lunární sonda bude testovat nejednu novou technologii nezbytnou k posunu dalšího vesmírného průzkumu. A na úspěchu její cesty výrazně záleží. Potvrdí i schopnost státu obstát v mezinárodní konkurenci. Bude osmou zemí u měsíční orbity po USA, Rusku, Číně, Japonsku, Indii, Izraeli a Lucembursku a také Evropské vesmírné agentuře (ESA).

KPLO je první ze dvou fází Korejského lunárního průzkumného programu (KLEP). Po zkoumání geologie Měsíce, jeho zdrojů, vesmírného prostředí a technologií je v plánu i přistávací modul a lunární rover čili vozítko o hmotnosti 20 kilogramů, které by mohly odstartovat ze Země v roce 2025.

Reklama

Související témata:
Korejský výzkumný institut pro letectví a vesmír (KARI)
Danuri

Doporučované