Hlavní obsah

Cesty na Mars by měly vést ženy. Jsou cílevědomé, ale pozitivní, uvádí studie

Podívejte se, proč by ženy údajně byly lepší velitelky pro mise na Mars.Video: Jan Marek

 

Reklama

22. 7. 19:05

Litevská socioložka analyzovala stovky hlášení astronautů a astronautek trénujících na americké základně dlouhodobý pobyt v kosmu a zjistila, že pro vedení jsou lepší ženy. Pro cestu na Mars a jiné mise totiž mají lepší kvality.

Článek

Informace spolu se záběry si můžete poslechnout i prohlédnout také ve videoreportáži u tohoto článku.

824 hlášení velitelů a velitelek cvičících na misi na rudé planetě stačilo litevské socioložce Inze Popovaitė k tomu, aby prohlásila za vhodnější velitelky při cestě na Mars ženy než muže.

Profesorka z největší baltské technické univerzity Kaunas University of Technology (KTU) sbírala hlášení od roku 2009 do roku 2016 ve výzkumném tréninkovém středisku Mars Desert Research Station v Utahu. Zde je simulovaná vesmírná stanice napodobující podmínky na dlouhodobé misi mimo planetu Zemi. Do své studie získala 277 reportů od 27 velících astronautek a 541 reportů od 49 velících astronautů.

K úspěchu chtějí dojít stejně muži i ženy. Cesta se ale liší

Důstojnická hlášení dosahovala v průměru 348 slov a Inga Popovaitė je podrobila hned několika analýzám za využití různých metod. Sledovala jak obsah, strukturu témat a jejich frekvenci, tak i emoce a sentiment obsažený v textu. A zjistila, že v komunikaci velitelek a velitelů jsou zřetelné rozdíly.

Třeba na plnění úkolů se podle výsledků studie orientují obě pohlaví vesměs stejně. Hlášení žen ale měla výrazně vyšší skóre u pozitivního sentimentu a podstatně nižší skóre u negativního sentimentu. V překladu to znamená, že se víc soustředily na to, co se povedlo, než na to, co se nepovedlo.

Důstojnice oproti důstojníkům také častěji diskutovaly s členy posádky. A zatímco astronauti se u takových rozhovorů zaměřovali hlavně na týmového ducha, loajalitu a úspěchy, astronautky zdůrazňovaly spíše vzájemnou podporu, motivaci a pozitivní prostředí. A zatřetí – ženy také používaly na rozdíl od mužů méně konkrétních slov k popisu svých každodenních činností.

Nehostinný vesmír je potřeba zpříjemnit

Analýza více než osmi stovek hlášení tak podle litevské socioložky vykresluje ženy jako vhodnější kandidátky pro velení na dlouhodobých vesmírných misích – včetně té na Marsu. Na plnění úkolů se zaměřují stejně jako muži, oproti nim svůj tým ale častěji povzbuzují, podporují kladnými zprávami, a jejich vedení je tak udržitelnější.

Inga Popovaitė to vysvětluje tak, že zatímco vůdcovství se tradičně i kulturně spojuje s muži, od ženy společnost očekává právě větší pozitivitu a vyhýbání se negativním emocím, jako třeba hněvu. Proto se tak chovají, i když jsou pak ve vedení.

Kladné povahové vlastnosti jsou přitom nejklíčovější právě u dlouhodobých misí v kosmu. Astronauti při nich totiž čelí dlouhé izolaci, nepohodlí i omezeným zdrojům, a dopad na úspěch tak může mít každý mezilidský konflikt. Důležitý je tak vliv velitele na posádku a jeho schopnost udržovat v týmu harmonii.

„Být součástí simulované vesmírné mise není jen o dobrodružství, vzrušení nebo objevech. Posádka při ní hlavně vykonává všední úkoly: přípravu jídla, umývání nádobí a úklid prostor. A v takových podmínkách musí lidé přežít dlouhotrvající období bez emocionální a psychické podpory od své rodiny a přátel. Proto se velitel, který se stará o emocionální potřeby svého týmu, stává udržitelnějším, hlavně pak v pozdních stadiích mise,“ doplnila Popovaitė.

Zoufalá účast žen v čele ISS

Studii litevské socioložky otiskl i recenzovaný vědecký měsíčník Acta Astronautica. Její výsledky navíc potvrzují teorii, že jsou ženy ve vedení společenštější než muži a u rozhodování myslí na celou skupinu. Třeba na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přitom ale za více než dvě dekády jejího provozu byly pouze tři velitelky – ze 67 misí.

První byla (až v roce 2012) Peggy Whitson, která si navíc o pět let později tento post zopakovala. Teprve loni pak na pozici nastoupila Shannon Walker – znovu Američanka, stanici ale vedla jen 11 dní, dokud ji nevystřídal japonský velitel Akihiko Hoshide. O rozdílech vůdcovských kvalit mužů a žen v kosmu tak věda dosud neví v praxi skoro nic.

„Za deset až dvacet let, kdy odstartují mise na Mars, se tam budou posílat skupiny o smíšeném pohlaví. Navíc se už připravuje ženská astronautka na let k Měsíci za pár let. Nicméně je ale stále nedostatek údajů o ženách v kosmu kvůli jejich malé účasti jak u polárních expedic, tak analogových misí (simulovaný pobyt v kosmu). Srovnává se tak jen dynamika smíšených skupin s těmi mužskými,“ dodala Inga Popovaitė.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované