Hlavní obsah

Video: Takhle prý start-up oživí mamuty a tasmánské tygry

Podívejte se na to, jak chtějí vědci oživit mamuty a tasmánské tygry. Vybrali na to miliardy.Video: Jan Marek

 

Reklama

1. 9. 18:30

Už do pár let by po Zemi mohli opět chodit velikáni z pravěku, ale i nedávno vyhynulá zvířata. Slibuje to loni založená firma z Texasu. Má ale výhodu: stojí za ní špička v oboru genetiky, Světové ekonomické fórum a miliardy korun.

Článek

Americký start-up Colossal loni v září přišel s metodou takzvané deextinkce, tedy oživením už vyhynulých druhů. Nikoli ale klonováním, k tomu jsou totiž potřeba živá zvířata a buňky. Kombinuje DNA původních mrtvých tvorů a jejich posledních žijících příbuzných, a to pomocí genetického inženýrství a jiných nových technologií.

Firma z Texasu nejdříve oznámila záměr přivést takto zpět mamuty srstnaté – asi 3,4 metru vysoká zvířata vážící šest až osm tun. Známí jsou hlavně pro 1,5 metru dlouhé chlupy a velké zahnuté kly. Žili v dobách neandrtálců a vyhynuli před více než 3 600 lety.

Firma oceněná jako Google, Twitter nebo český bezobalový inovátor

Na přelomu roku se Colossal dostal se svým nápadem dokonce do výběru firem označených za Technologické průkopníky, které takto každoročně oceňuje Světové ekonomické fórum (WFE) v Davosu. V minulosti se jimi staly třeba Google, Twitter, Airbnb, ale čím dál častěji to bývají environmentálně zaměřené firmy, o který redakce SZ Tech už několikrát psala – v posledním případě je to český start-up MIWA.

Teď v půlce srpna přidal americký podnik na seznam k oživení i tasmánského tygra, který nadobro zmizel v Austrálii kvůli lovcům v roce 1936. Vědci z více než stoletého muzejního exempláře získali 95 procent úplného genomu, tedy všech genetických informací uložených v DNA. Zbytek doplní z vakomyši – sice o dost menší, ale jeho nejbližší příbuzné.

Genetické nůžky, umělá děloha i odolnější plodiny

U mamuta jsou vzorky zase o dost starší, ale z 99 procent totožný genom má skoro stejně velký slon indický. Výhody procesu i samotnou technologii už dříve vysvětlovala uznávaná evoluční bioložka z Kalifornské univerzity, Beth Shapiro. Používá takzvané genetické nůžky CRISPR, jejichž princip odbornice vysvětluje přímo ve videoreportáži v tomto článku.

Colossal spoluzakládal profesor George Church z Harvardu, jehož jméno je v odvětví genového inženýrství a biochemie rovněž známé a uznávané. Je také jedním z vědců poprvé mapujících lidský genom a stojí za zmíněnými genetickými nůžkami.

Druhým spoluzakladatelem je Ben Lamm, který se ujal postu CEO podniku, a který ve videoreportáži vysvětluje třeba to, do kdy chtějí mamuta oživit a jaké jsou další cíle start-upu a možné, nebo spíš přímo kýžené možnosti využití.

Ve videoreportáži mluví i Eriona Hysolli, vedoucí biologického výzkumu podniku, která spolu s jeho výkonným ředitelem vysvětluje jak upravování kmenových buněk, tak navazující technologie umělé dělohy a další metody včetně „zodolnění“ plodin. Zazní i to, jak by mohly oživené vyhynulé druhy fungovat v daných ekosystémech – takový experiment už totiž probíhá v Rusku na Sibiři.

Co dalšího ve videu zazní:

Nejen na rozvoj této metody, ale i vývoj dalších klíčových technologií Colossal jen za poslední rok od investorů vybral 105 milionů dolarů, tedy přes 2,5 miliardy korun. A z toho teď 15 milionů dolarů sám investuje do týmu 50 vědců z univerzit v Melbourne a Texasu, kteří budou nejmíň tři roky pracovat na oživení tasmánského tygra.

Sponzory ale podnik zlákal v první řadě právě na mamuty a zmiňuje i poslední dvě samice nosorožce bílého, Najin a Fatu, a možnou úlevu od unavujících i riskantních snah o umělé oplodnění.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované