Hlavní obsah

Tisíce korun za testy i zbytečně. S čím vším musíte počítat před dovolenou?

Hostem speciální Výzvy byl Jan Papež. (Video: Seznam Zprávy)

Reklama

8. 7. 15:00

Český cestovatel má v Evropě vesměs zelenou. Slovinsko po dvou dnech opět zařadilo Česko mezi bezpečné země. Pustit Čechy přes hranice se ale zdráhá Kypr, který začal po Češích vyžadovat negativní test na koronavirus.

Článek

Lotyšsko a Estonsko zase Čechy po příjezdu kvůli lokální nákaze na Karvinsku zavřou na dva týdny do karantény. Kam je tedy bezpečné vyrazit? A zachránilo červnové otevření hranic cestovní ruch? Otázky pro místopředsedu Asociace cestovních kanceláří ČR Jana Papeže, který přijal pozvání do speciální Výzvy.

Jsou Slovinsko, Kypr a Pobaltí takové první vlaštovky, které naznačují, že to v létě bude stále tak trochu o neustálém zavírání, otevírání a pochybách?

Jsou především informací pro naši vládu, že se ty věci dají dát do pořádku takovým způsobem, aby se ta situace neopakovala. Moc bych poděkoval především diplomatům, kteří o víkendu udělali všechno pro to, aby se ty situace vyjasnily a aby slovinská vláda mohla Čechům zase dovolit vstup bez nějakých velkých restrikcí. Přesto ten víkend pro lidi, kteří do Slovinska mířili, i pro některé cestovní kanceláře, které musely zrušit zájezdy, byl velmi dramatický.

Tak Slovinsko mělo obavy možná do jisté míry právem, nemohlo tušit, že šlo třeba o nějakou lokální nákazu… zdraví je na prvním místě, ne?

Naprosto s vámi souhlasím, že člověk z venku musí na nás koukat jako na celek. Selhala ale chytrá karanténa. Pokud by Karvinsko bylo v karanténě, tak by se k nám ty ostatní země nechovaly takovým způsobem.

Jak si tím můžete být jist? Je to přece na každé zemi, jak se rozhodne.

Mluvíme s těmi našimi partnery v zahraničí, nemluvíme jenom s cestovními kancelářemi. Mluvíme i s politiky. S ministry turistiky, s jejich představiteli. A víme přesně, jak to je. Oni nemají šanci rozlišovat naše okresy. K tomu slouží právě ty karantény. Myslím si, že to je velké poučení do budoucna pro naše představitele. Především pro Ministerstvo zdravotnictví, které musí mít odvahu a musí se k těm věcem postavit čelem. Já ale musím říct, že my máme stornované zájezdy i v Čechách.

Ministerstvo zdravotnictví jistě tu situaci řešilo.

Ale nevyřešilo ji. Podívejte se, my máme i rezervace zrušené jenom proto, že přijeli klienti do hotelů, kde byli ubytovaní lidé z Karvinska, a nechtěli se nechat ubytovat ani v Čechách. Tedy, jak mají potom rozpoznat tu situaci cizinci. Já doufám, že se z toho všichni poučí. A že pokud něco takového nastane v jiné lokalitě, bude se ta vláda už chovat jinak.

Jak by se měla chovat?

Použít chytrou karanténu. Na týden, dva oblast uzavřít.

Hrozí i u dalších zemí, že by Česko taky mohly vyřadit ze seznamu bezpečných zemí?

Žádné indicie nemáme. I Slovinsko, Kypr, Lotyšsko a Estonsko pro nás byly překvapením. A byly překvapení nejen pro nás, navíc to přišlo v pátek a v sobotu, kdy ta reakce lidí je ještě komplikovanější, protože spoustu těch odběrových míst, kde si mohli nechat lidé udělat test, bylo zavřených nebo nedostupných. A lidé byli opravdu ve velmi svízelné situaci.

Do některých zemí jen s testem? Vláda mohla něco dělat

Přišel nám email od paní Lucie: „O víkendu jsme měli jet do Slovinska na zájezd. Museli jsme posunout odjezd a objednali jsme se na rychlotesty, teď nebudou potřeba. Máme právo požadovat nějakou kompenzaci?“

Tady právo určitě v tuhle chvíli nemáme. Ale měli bychom ho chtít. Protože si myslím, že ty náklady, které s tím byly spojené, byly opravdu způsobené špatnou komunikací především Ministerstva zdravotnictví.

Kdo by je měl tedy nést?

Vláda. Z hlediska vlády to nebudou velké náklady, ale z hlediska těch jednotlivých rodin to velké náklady jsou. Představte si, že jste čtyřčlenná rodina, dali jste skoro 8 tisíc za testy. Je to velký výdaj a ten výdaj jste nepředpokládali v dobré víře, že je Česko zařazené do zeleného světla. Jiná věc by byla, kdyby se ta situace zhoršila v těch zemích, kam cestujeme. Ale vláda nás ubezpečovala, že jsme lídři Evropy, že jsme jedna z nejbezpečnějších zemí.

Jde přece jenom o situaci, která se může velmi rychle změnit.

Tahle se přece neměnila rychle, vždyť vidíme, že ta situace v Karvinsku je několik týdnů. My ji sledujeme 6 týdnů, takže to není ze dne na den. Šest týdnů mohla vláda něco udělat.

Na druhou stranu to viděly i cestovní kanceláře. Věděly, že vlastně ten počet případů také stoupá. Ty neuvažují, že by nesly náklady na testy?

Pokud by se to stalo v těch zemích, kam směřujeme, tak bychom o tom mohli možná uvažovat. Ne při tom, že se to stane u nás doma. My nemůžeme předpokládat, že naše vláda není schopná tu situaci řešit rozumným způsobem. A šest týdnů nás všichni ubezpečovali, že ta věc je pod kontrolou. Jak se ukázalo, pod kontrolou nebyla.

Jak na takovou situaci, tohle se může stát během léta ještě několikrát, budou reagovat cestovní kanceláře? Máte nějaký krizový plán?

My pro toto nemůžeme mít žádný krizový plán, protože ta situace přijde a zase odejde. Jediný krizový plán, který na to můžeme mít, je upozorňovat klienty, že ta situace může nastat. Když se podíváte zpětně, tak my už přes dva měsíce kritizujeme cenu testů, která u nás je. My jsme před šesti měsíci zdůraznili to, že vláda, pokud otevře hranice a bude vyžadovat testy, musí taky udělat to, aby lidé měli přístup k testům, které jsou za nějaké normální peníze.

Na druhou stranu, kdyby ty testy byly příliš levné, tak by je ta střediska nechtěla dělat, co už se do jisté míry děje. Nemohly by přesto cestovní kanceláře s klienty pracovat nějak lépe? Třeba, že by slíbily možnost proplacení testu v případě komplikací se zájezdem.

A z čeho by to cestovní kancelář proplácela? Z jakých peněz? Z peněz klientů nemůže, protože to jsou peníze klientů a z nich musíme zaplatit služby. My nemáme žádné rezervy na testy, které nepočítáme v ceně. Museli bychom zahrnout ten test do ceny. Tím bychom zdražili zájezd automaticky i těm lidem, kteří test nepotřebují.

Bude možné třeba dovolenou posunout, když se opět něco takového stane? Přistoupí na to cestovky?

Cestovky by na to snadno přistoupily, ale problém je ten, že máte udělanou rezervaci, ten hoteliér má pro vás připravený hotel, má pro vás připravené stravování. A ve chvíli, kdy nepřijedete, ten pokoj propadne a hoteliér má ty náklady s tím spojené. Vy to přesunete za měsíc, zabookujete mu další pokoj s dalšími náklady a zase nepřijedete.

Když vidíte, jak se ta situace mění, dokážete s klidným svědomí říct: nebojte se, kupujte zájezdy, prostě jeďte?

Já dokážu s klidným svědomím říct, že lidé mohou cestovat s vědomím toho, že mohou býti odkázáni na test. Ale jinak to klidné svědomí mít nemůžete, protože ta lokální situace se může změnit. A jak se ukazuje, může se změnit i situace u nás. Je to prostě přechodová sezona, která vyžaduje od lidí určitou připravenost a toleranci k tomu, že se ta situace může nějakým způsobem vyvíjet.

Jak na to má reagovat klient? Má kupovat zájezd jenom na poslední chvíli, kdy už je více méně jasné, jak to ve které zemi vypadá?

Představte si, že byste koupila zájezd ve čtvrtek do Slovinska s odjezdem v sobotu ráno a v pátek by vám Slovinsko zavřelo zemi. To znamená, neměla byste vůbec žádnou šanci si ten test udělat, to znamená, ani to není jistota, že se na tu dovolenou dostanete bez komplikací. Je to opravdu přechodová sezona. Ti lidé, kteří cestují, by s tím měli mentálně počítat.

Ceny se mění. Ne vždy ale klesají

Jak moc se tahle celá koronavirová krize do dnešního dne podepsala na cenách zájezdů? Klesaly?

Klesaly, rostly, klesaly, rostly. Tady je to záležitost každé cestovní kanceláře, hotelu, destinace. Není na to žádné pravidlo. Myslím si, že je to takový mix všeho. A doporučuji lidem, než si něco koupí, aby porovnávali ty věci a podívali se i na jiné cestovní kanceláře. Podívali se na tu situaci i z hlediska toho, zda ta cestovní kancelář ruší některé zájezdy do dané lokality, jak je bezpečné létání do dané lokality, protože důležitá pro cestovní kanceláře je i ta doprava. Vy na jedné straně máte klienta, hotel a nemusíte toho klienta dostat na to místo, protože třeba letecká společnost ruší lety. To znamená, je to v tuhle chvíli o tom získat důvěru v to, že ten dodavatel vašich služeb je funkční a říká vám pravdu.

Podle čeho to poznáte?

To je intuice.

Skutečně se má člověk spoléhat na intuici?

Dneska nic jiného nezbývá.

Jak se dovolené proměnily, co se týká té hygienické stránky? Máte zprávy o tom, jak se v těch oblíbených destinacích, dejme tomu, teď třeba v Chorvatsku, na tyto hygienické záležitosti připravují? Protože velvyslanec v Chorvatsku nám řekl, že desinfekce sice všude je, ale nikdo si s tím moc hlavu neláme.

Jste na dovolené. Dovolená je o pohodě, dovolená je o tom, abyste si ji užila tak, jak chcete, a ne podle pravidel.

Ano, ale za specifických podmínek.

Ty specifické podmínky jsou to, že vám třeba dali mnohem dál od sebe lehátka. Což je pro vás výhoda. To samé stoly v restauracích jsou dál od sebe, což je také výhoda. Spousta hotelů vyřešila bufet tím, že vám udělala jednotlivé porce a vy jdete kolem bufetových stolů a berete si jednotlivé porce, které jsou balené separátně. To znamená, vyřešily se i bufety. Je to vždycky o tom, jak ten hotel chce vyjít vstříc klientům. Samozřejmě, jsou některé stížnosti na to, že hotely to nezvládly, v podstatě ošidily ze začátku např. snídaně. Protože nebyly plně obsazené, tak nedělali bufetové snídaně, dělaly set menu, které nebylo takové kvality. Ale jak běží sezona, tak se ty věci vylepšují, protože se vylepšuje i obsazenost hotelů.

Takže bude vlna stížností na to, že hotely úplně neposkytly full service, jak byli zákazníci zvyklí?

To řeší cestovní kanceláře v průběhu, to neřeší posléze. Většina těchto stížností je cestovní kancelář schopná vyřešit na místě prostřednictvím delegátů nebo partnerů.

Zajímalo by mě i to, co se stane, když se v průběhu toho zájezdu některý z Čechů na zájezdu nakazí? Samozřejmě, že ta prvotní opatření budou určitě na tamní hygieně, ale co to bude znamenat pro cestovní kancelář?

Zatím mi není znám ani jeden případ Čecha, který by vyrazil do ciziny a tam onemocněl koronavirem. Z našeho úhlu pohledu je to o tom, že většina Čechů, pokud by onemocněli v prvním týdnu dovolené, tak si ten covid přivezli s sebou. A tak to také bude vnímáno, že Čech přivezl covid s sebou. Většina těch zemí je připravena udělat lokální karanténu, např. karanténu jednoho hotelu, nebo toho klienta dát do karantény. Otestovat rychle klienty v hotelu a nechat je dál žít svojí dovolenou bez jakýchkoliv problémů. S tím už byla zkušenost, když koronavirus začínal. Tedy jsou na to všechno metody. Lidé se už mohou pojistit na covid, takže ty náklady spojené s jejich léčbou nebo s karanténou v zahraničí, se už mohou krýt pojištěním.

Je o to zájem?

Je o to velký zájem. Lidé v podstatě chtějí mít klid i v tom případě, že se jim přihodí něco takového.

Paní Jana Miklicová nám napsala: „Kolik zákazník zaplatí, když půjde při zájezdu s cestovkou do karantény? Protože předpokládám, že pokud se dostane v cizině v nějakém hotelu do karantény, pojištění v rámci zájezdu se na toto nevztahuje. Nebo ano?“

Ne. Pojištění v rámci zájezdu se na to nevztahuje, na to právě může být to připojištění. Ale dosavadní praxe ukazuje, že většina zemí, pokud uvalí na někoho karanténu, tak nese náklady s tou karanténou spojené. Spíš jde o to, že může třeba propadnout letenka a klient si musí koupit novou letenku. A tyto náklady kryje to připojištění.

Jaké jsou plány cestovních kanceláří pro tento případ? Vyčkají tedy, až se všichni otestují a pak je společně odvezou domů, jak je plánováno?

Většina kanceláří to řeší individuálně. Neřeší to skupinově, protože se ty věci skupinově řešit nedají.

Otevřela se tedy s tím červnovým otevřením hranic cesta k záchraně cestovního ruchu a byznysu?

Když jsme v polovině května navrhovali bilaterální vztahy, aby se otevřely hranice, tak jsme doufali v to, že otevřením hranic se vyřeší ty naše problémy. Ukázalo se, že jsme byli naivní. Že to otevření hranic ještě vůbec neznamená, že se nám podaří přesvědčit klienty, aby cestovali. A navíc, že se nám nepodaří je dostat do zahraničí v takovém množství, aby se cestovní kanceláře mohly spolehnout na to, že tuhle sezonu to zachrání.

Což je ale logické.

Doufali jsme v to. Ale nečekali jsme ty výkyvy. Včetně toho, že politici budou o těch věcech rozhodovat takovou hrozně dlouhou dobu. Protože si vemte, že semafor vznikl někdy deset dnů před koncem června, a ty problémy, které s tím vznikají, se táhnou do půlky července.

Mnoho států ale nebylo rychlejších.

Nebyly rychlejší, ten problém nebyl v české diplomacii, ta dělala všechno, co mohla. Problém byl v tom, že do toho potom zasáhla EU, která rozhodla, že si ty jednotlivé státy nebudou rozhodovat samy, ale že to bude řešit celá Evropská unie jako celek. A že se nejdříve vyřeší EU uvnitř, pak se teprve budou řešit ty země, které jsou mimo EU. A kdy se podíváte třeba na Černou Horu, která měla nulovou nákazu už na konci května a která mohla být velmi zajímavou destinací, ale dostala se na zelené světlo až v polovině července, tak to jsou věci, které mohly vypadat jinak. Ale to je už minulost a my musíme řešit přítomnost a budoucnost. A ta přítomnost není úplně veselá a budoucnost pokud se to nějakým způsobem nezlepší, nevypadá také nijak růžově. Aspoň pro cestovní kanceláře. A ještě mnohem hůř než cestovní kanceláře jsou na tom cestovní agentury. O nich se skoro nehovoří. My jich máme skoro dva a půl tisíce v Čechách. Jsou to většinou lidé, kteří jsou úplně závislí na té činnosti. A berte to tak, že oni nemají peníze už od poloviny prosince. Protože oni dostávají v okamžiku, kdy se klient vrátí ze své dovolené, svojí provizi za to, že klienta prodali. A všechny zájezdy, které byly prodané od prosince do března, se změnily ve vouchery. A ty vouchery jim nikdo neproplácí. Ty jim proplatí až v okamžiku, kdy se ten klient vrátí z dovolené, až ten voucher použije.

Kolem těch voucherů je to poměrně komplikované, protože ČR, respektive poslanci schválili tzv. Lex voucher, který umožnil cestovkám nabízet právě klientům poukazy na budoucí zájezdy. Podle Evropské komise je to protiprávní. Jak se k tomu cestovní kanceláře vlastně postaví?

Cestovní kanceláře se k tomu staví úplně jednoduše. My jedeme podle českého zákona. Český zákon Lex voucher navrhla paní ministryně pro místní rozvoj. Schválil ho Parlament České republiky, schválil ho Senát, schválil ho pan prezident. Takže my nemáme žádný důvod tento zákon, který vznikl proto, aby ochránil cestovní kanceláře, nedodržovat.

Ale Evropská komise říká, že je to protiprávní? Cestovní kanceláře na to zatím reagovat nebudou?

My na to zatím nemáme jak reagovat.

Můžete třeba sami ze své vůle nabízet klientům i peníze, ne?

Kde bychom je vzali? My je zaplatili do zahraničí, zaplatili jsme leteckým společnostem. A v případě, že nám je někdo vrací, tak je klientům postupně vracíme. Ale musíme je nejdříve někde získat. Kdyby EU nařídila všem hoteliérům, kteří neměli realizované zájezdy, aby vrátili cestovním kancelářím peníze, tak pak by to mělo nějakou logiku. Evropská unie vždycky v tomto případě vystupuje jako ochranitel spotřebitele, ale dávám to do těch uvozovek.

Takže podle vás toto měla nařídit i hotelům?

Přesně tak. A leteckým společnostem.

Email od Boryse Oláha. „Proč cestovní kanceláře nabízejí vouchery, když jsou ze zákona pojištěné a jsou kryté proti úpadku?

Tady se míchají jablka a hrušky. Voucher se dává proto, že cestovní kancelář předplatila služby, peníze poslala do zahraničí nebo letecké společnosti a nemá je k dispozici. A nemůže tedy tím pádem klientovi hned vrátit peníze. Proto mu nemohou dát peníze, ale aby se pro takový případ hned dávala do insolvence, to znamená, aby zkrachovala a nechala to na pojišťovně, tak to by byl nesmysl. V každém případě je chráněn klient proti tomu, že ty peníze neztratí. Pokud si nevybere jinou dovolenou, tak 31. srpna příštího roku může požádat o peníze a do 14 dní je musí dostat.

My jsme zde na Seznam Zprávách měli popsané případy, kdy cestovní kanceláře nabízely klientům trochu jiné vouchery, které tu možnost vrácení peněz po 31. sprnu příštího roku nepřiznávaly.

Každá cestovní kancelář může situaci řešit různými způsoby: vrátit peníze, využít zákon Lex voucher a nebo nabídnout vlastní voucher. Musí vás ale nechat svobodně vybrat. Buď si vyberete ten státem garantovaný voucher nebo si vyberete voucher cestovní kanceláře, který vám většinou nabízí nějaký bonus, ale zároveň třeba nenabízí vrácení peněz na konci té situace. Když vy víte, že chcete dovolenou opravdu vybrat, že ji opravdu budete chtít, tak si vyberete ten voucher od cestovní kanceláře, který vám dává bonus třeba 10 % nebo další výhody, a je to na vás. Ta volba je svobodná.

Říkají to kanceláře takto jasně?

Myslím si, že ne všechny to takhle říkají, ale na druhou stranu máme své vlastní mozky a když si vybíráme ze dvou věcí, tak bychom si měli porovnat parametry. To, že na jedné straně vidím 10 % plus a nevidím to mínus, to je většinou i na mně. Jsem svobodný člověk, vybírám si ze dvou věcí, mám dost času na porovnání věcí a vyberu si to, co mi vyhovuje. Neříkám, že by voucher od cestovní kanceláře byl horší než Lex voucher. Jde jen o to, co vyhovuje přesně tomu, co já potřebuji. Pokud očekávám, že dovolenou nebudu chtít, tak si vyberu Lex voucher, pokud očekávám, že dovolenou budu chtít a budu ji chtít ještě vylepšenou o parametry, které mi nabízí cestovní kancelář, vyberu si voucher cestovní kanceláře.

Michal Zlámal a jeho dotaz. „Proč cestovní kanceláře staví nevinné lidi do role rukojmích? Vždyť cestovní kancelář je podnikatelský subjekt jako každý jiný a toto je bohužel riziko podnikání.“

To je taková krásná hláška, že je to podnikatelské riziko.

Proč by tedy klient měl nést to riziko za cestovní kancelář?

Klient není rukojmí. Klient má zaručených 100 % peněz.

Ale až někdy po 31. srpnu příštího roku.

Dobře, ale má je zaručené v případě, že by cestovní kancelář zkrachovala nebo v případě, že si klient objednával letenku a hotel sám, tak nemá ani tohle riziko.

Klient o peníze nepřijde. Ani když cestovka zkrachuje

Třeba ztratil práci během koronavirové krize, musí čekat rok na peníze.

Já nevidím klienta jako rukojmí. Vidím tu situaci, že je pro některé lidi komplikovaná, stejně tak jako pro ty podnikatelské subjekty a hledá se nějaká varianta, která bude kompromis. A ten kompromis je to, že ten klient nepřijde o ty peníze, má je ze 100 % garantované státem.

Není to taková bezúplatná půjčka cestovkám od každého klienta?

Vůbec ne, navíc je tam model, že klient může požádat o dovolenou, cestovní kancelář mu jí nabídne a klient jí může využít. Není to žádná bezúročná půjčka cestovní kanceláři. Cestovní kanceláře ty peníze nemají. Ty peníze jsou většinou u dodavatelů.

Klienti je také nemají.

Klienti je mají. Mají je ve formě nějakého poukazu a nejsou to peníze vyhozené z okna.

Co budete tedy dělat, jestli Evropská komise skutečně ten Lex voucher zruší a ty peníze budete muset vracet, když říkáte, že je nemáte?

My to budeme řešit, až ta situace nastane. Každá cestovní kancelář to bude řešit asi jiným způsobem, protože bude v nějaké jiné ekonomické situaci. Já bych v tuhle chvíli neřešil, co by bylo, kdyby bylo, protože se to netýká jenom nás. Voucher použili Němci, voucher použili Poláci, Francouzi, je to celkem deset zemí. Navíc možná, že se nedočkáme do 31. srpna příštího roku rozhodnutí Evropské komise, jestli zákon byl platný, nebo nebyl platný. Evropská komise funguje velmi pomalu.

Na obdobné téma ještě dotaz Martina Ondry. „Jak může cestovní kancelář prodat dovolenou, následně ji bezdůvodně zrušit a dál nabízet dovolené ve stejné destinaci, aniž by je nabídla jako náhradu za zrušené?“

Myslím si, že to slovo bezdůvodně nejsem schopen tady odsud posoudit, protože žádná cestovní kancelář by nerušila dovolenou bezdůvodně.

Uvedu vám tady příklad, který popsal deník Právo. Cestovní kancelář zrušila zájezd, který si zákaznice objednala 14 dní předtím. Zájezdy do té destinace přitom dále nabízela. Jak je to možné? Může to v klientech budit důvěru?

Já myslím, že se pořád mluví o jednom a tom samém případu, kdy si tři slečny koupily zájezd do Bulharska u cestovní kanceláře, 14 dní potom, co si ho koupily, tak cestovní kancelář zájezd zrušila i přestože nabízela jiné termíny zájezdu.

Takže tam šlo konkrétně o ten termín?

Ano, šlo o termín, kdy letecká společnost zrušila let a cestovní kancelář tím zrušila i ten zájezd a nabídla jiné termíny. Těm slečnám, studentkám, jiný termín nevyhovoval, a proto se mezi sebou nedohodly. Jak jsem říkal už na začátku, jsme často v té situaci, kdy o nás nerozhodujeme my sami, ale například letecké společnosti nebo hotel. Já jsem dnes dostal informaci o tom, že nemohu ubytovat na Ibize tři své klientky, protože hotel se rozhodl, že o tomto víkendu zavře, a to mají odlétat za tři dny. To znamená, že musím hledat pro klientky jiný hotel ve stejné kvalitě, abych je mohl ubytovat.

Jak jsou na tom cestovní kanceláře obecně? Máte už třeba data, kolik cestovních kanceláří toto období nepřežilo?

V tuhle chvíli ukončilo činnost nějakých 70 cestovních kanceláří, ukončily je bez krachu. To znamená, že se samy rozhodly. Blížíme se k nějakým 10 % cestovních kanceláří, které ukončily činnost, tedy vyrovnaly se se svými klienty, obchodními partnery, nešly do insolvence. V tuto chvíli zkrachovala jedna cestovní kancelář. Těch krachů může přibýt. Klient ale má totální jistotu, že i v případě, že cestovní kancelář zkrachuje, jsou všechny cestovní kanceláře pojištěny a budou jim náhradu vyplácet pojišťovny.

Bude vůbec cestování někdy jako dřív? Nebo se tato pravidla, na které se teď přistupuje, promění už jednou provždy?

Promění se jednou provždy. Myslím si, že už nic nebude jako dřív z jednoho prostého důvodu, že ty země jsou obezřetnější a obezřetnější. Některé věci budou dobře, že budou jinak. Třeba hygiena. To všechno je ve své podstatě pozitivní. Pozitivní je, že se budou všichni vyhýbat tomu, aby ta turistika byla spojena s masovou záležitostí jako v minulosti.

Myslíte, že ten cestovní ruch se vrátí do starých kolejí, kdy lidé přestanou mít zase obavy vyrazit?

Já říkám, že byla období, kdy lidé nepili pivo, víno a vždycky se k tomu vrátili. Nemůžeme jenom pracovat a přemýšlet, potřebujeme i zážitky. A cestování je zážitek. Dokud bude svět rozmanitý a nebude unifikovaný, tak nás bude bavit cestovat. Potřebujeme odpočívat a poznávat svět.

Kdy se to tedy vrátí do starých kolejí?

Já si myslím, že už na jaře příštího roku bude svět vypadat mnohem lépe než teď a bude se blížit těm starým kolejím. Jinak bude vypadat letecká doprava, nebude tak častá. Ale je to vše o byznysu. A zároveň ty země, do kterých cestujeme, jsou také obezřetnější. My dostáváme hlášení, že ne všude budeme vítáni, že jsme bráni jako ti, kteří přinesli koronavir. Mě to překvapuje u zemí, které jsou třeba velmi blízko Číny a ony se jako první otevírají Číně, a jako poslední se otevřou nám. Ve chvíli, kdy se o koronaviru začalo mluvit, tak už jsme tam my jako druhá vlna přinášeli koronavir. A oni brali nás jako ty, kteří to tam přinesli. Myslím si, že Čína z toho vyšla až příliš jednoduše.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené