Hlavní obsah

Písničky Karla Gotta: Těchto deset bylo pro českou hudbu průlomových

5. 10. 2019
Foto: Profimedia.cz

Karel Gott a obal jedné z jeho desek vydaných v Polydoru.

Hudební publicista Josef Vlček sestavil pro Seznam žebříček deseti písní zesnulého Mistra, které nezaslouženě unikaly pozornosti médií a někdy i publika.

Článek

Proč sestavovat top 10 ze zhruba dvacítky Gottových písní, které dnes omílají všechna média?

Gott přece nazpíval přes tisíc skladeb a najdeme mezi nimi řadu perel, které sice často nebyly hity, ale když někdy zazní, potěší srdce nejednoho posluchače nebo hudebního kritika. Buď tím, jak je Mistr zazpíval, nebo tím, jak důležitou roli hrály ve vývoji české populární hudby.

Ale nedá se nic dělat, každá taková top 10 je subjektivní.

1. Když jsem já byl tenkrát kluk (natočeno 14. 7. 1978)

Tuhle krásnou píseň napsal Charles Aznavour jako Hier enocore (v anglické verzi Yesterday, When I Was Young) čtrnáct let před Karlem Gottem. Gott měl v té době daleko do šansoniéra, což je znát v naleštěném stylu, blízkému hvězdám amerického středního proudu, které si Aznavourův šanson okamžitě zamilovaly, ale Zdeněk Borovec napsal k sladkobolné písni text, v němž je dobře vyvážená míra sentimentu, smutku i skryté sladké rozkoše ze života. To není jen o Gottovi, ale o spoustě z nás.

2. Malá píseň (18.12.1963)

Jedna z prvních Gottových nahrávek je autorským dílem teprve devatenáctiletého Petra Hapky a jeho tehdejšího dvorního textaře Petra Rady. Inspirací byl pravděpodobně úspěch francouzského vokálního okteta Les Swingle Sisters, které se úspěšně pokoušelo spojit barokní hudbu s jazzem. Je na ní znát, s jakým zanícením se Gott tohoto napůl jazzového kousku chopil, a když po minutě začne scatovat, nemá píseň chybu.

3. Eloise (duben 1969)

Jednohitová pop hvězda Barry Ryan napsal spolu s bratrem svou efektní píseň v roce 1968 a Gott k ní přistoupil až nějakou dobu po tom, co byla celosvětovým hitem. Na svou dobu to byla neobvyklá záležitost. Trvala přes pět minut, měla dramatický charakter, prostor pro falzet a nečekanou pomalou střední pasáž. Gott se s náročnou písní vyrovnal bravurně a víceméně původního autora utřel levou zadní. A že to je hodně náročná věc, o tom se o čtvrt století později přesvědčila Bára Basiková!

4. Dva staří blázni (1999)

Málokdo ví, že neapolskou canzonettu Mattinata napsal Ruggero Leoncavallo v roce 1904 pro Enrika Carusa. Byla to pravděpodobně úplně první píseň napsaná přímo pro gramofonovou nahrávku. Lyrický tenor Gott měl v tomto případě těžkou pozici, protože tohle byla jedna ze srdečních písní hrdinského tenora Luciana Pavarottiho. Vsadil proto všechnu svou sílu na kouzelný text Eduarda Pergnera. Kdo z nás by neznal ty kouzelné chvíle, kdy v atmosféře přátelství a porozumění popíjíme s přáteli až do kuropění! Mattinata vyšla na méně známém Gottově albu Belcanto, které vyšlo pod hlavičkou vydavatelství GoJa, takže ji vydal víceméně vlastním nákladem.

5. Deštivý den (3. 5. 1978)

Nejznámější píseň Eltona Johna You Song natočil Gott pro album Romantika, na němž najdeme také Bratra Jana nebo jinou známou milostnou píseň Když milenky pláčou. Život mě několikrát přesvědčil, že tohle je mezi na ženy útočícími gottovskými love songs absolutní jednička. A to přesto, že pointa nakonec prozradí, že krásná slova vyznání, která napsal Pavel Kopta, nesměřují k žádné ženě, ale k angorské kočce.

6. Rezavý nůž (22. 9. 1965)

Tohle je skoro neznámá písnička Ladislava Štaidla a textaře Trezoru Rostislava Černého. Na běžný český vkus není sice moc chytlavá, ale je to první stoprocentní česká skladba na hranicích soulu a rhythm-and-blues. Gott v ní chytil nečekaně silný bluesrockový drajv a podpořen primitivními elektrofonickými varhanami, saxofonovým sólem a tak trochu žižkovskými dívčími hlasy vytvořil pravděpodobně svou vůbec nejsyrovější skladbu. Mimochodem stejný den Gott dokončil také písničku Isabella. První, pod níž byl podepsán jako spoluautor.

7. Sám (17.11.1964)

Písnička Please, Help Me I ́m Falling, původně z roku 1960, byla největším hitem amerického countryového zpěváka Hanka Locklina. V historii české populární hudby má důležité místo jako jedna z prvních písní, které v Československu zvěstovaly příchod éry pop-country. Samozřejmě, že spolu s Hříbětem Heleny Vondráčkové a Václava Neckáře nebo s řadou písní Waldemara Matušky. Však také autorem textu byl tehdejší oblíbený Matuškův textař Ivo Fischer. V písničce je skryto něco z Gottových let kovbojského dospívání, kdy jezdil s kamarády na tramping, ale i budoucí předzvěst country ovlivněných alb z konce sedmdesátých let.

8. Zloděj dobytka (2. 4. 1965)

I tahle písnička má svou historii. Skladatelé nesmrtelných amerických standardů Harry Warren a Johnny Mercer ji napsali v roce 1938 pro americkou pěveckou legendu Binga Crosbyho jako trochu rychlejší swingový slaďák. V jednašedesátém ji oprášil ve svižnějším tempu jiný velký americký zpěvák Bobby Darin. Gott s Jiřím Štaidlem vyšli z této verze, přidali na řízném rock ́n ́rollovém drajvu a místo vlezlého podbízení se krásné dívčině vsadili na drsné kovbojské téma. Bylo to vizionářské. Výsledek posunul skladbu až někam k jižanskému rocku, který se zrodil v USA až čtyři roky po Gottově provedení.

9. Pábitelé (15. 1. 1985)

Melodie Ladislava Štaidla je dokonalou ilustrací Gottova směřování v druhé polovině osmdesátých let. Německý trh v té době prožíval italskou invazi a elegantní Pábitelé jsou napsáni tak, aby tento trend reflektovali. Text Eduarda Pergnera je slátanina non plus ultra. Nefunguje ovšem na bázi obsahu, ale na jednotlivých slovech, která z nepřehledného textu místy vyplouvají. Gott je tu v životní formě a hymnickou melodii zpívá s nenapodobitelnou suverenitou v efektním závěru.

10. Před naší, za naší (Prašná cestička) (30. 6. 1998)

Gott jako Ivánek v Mrazíkovi! Mistr nazpíval mnoho lepších písní, ale tahle ho představuje jako zpěváka, jenž uměl zpívat s nadhledem a měl smysl pro humor, který před dvěma roky po natáčení společné písně Kto dokáže označil Igor Timko z No Name jako „potutelný“. Až současná gottománie skončí, Gott se vrátí v lidských myslích do oblíbené polohy „zpěváka Vánoc“. Mrazík k nim nezbytně patří, stejně jako Gottova nejlepší dlouhohrající deska Vánoce ve zlaté Praze. Ta je ale zářivě slavnostní a troška Gottova úsměvu určitě přidá vánočním svátkům ještě jiný rozměr. Ale pozor, ve filmu ji zpívá Josef Zíma!

Doporučujeme