Hlavní obsah

Tragický skok z útesu i lodi. Mezi případy tonutí přibývají děti

Foto: Profimedia.cz

Se slunečným počasím se zaplnila koupaliště.

Reklama

16. 8. 2020 15:02

Od začátku července se v České republice utopilo již více než 30 lidí. Loňský rok přitom záchranáři evidovali nejméně utonulých za posledních sedm let.

Článek

Policisté tento týden v Soběslavi na Táborsku vytáhli z Lužnice mrtvého muže. Čtyřiatřicetiletý vodák se převrhl na kánoi už v sobotu minulý týden. V sobotu rovněž zmizel pod hladinou orlické vodní nádrže muž, jenž skákal ze člunu. Jeho tělo se našlo přesně o týden později. Tragickou zprávu museli o uplynulém víkendu pak policisté oznámit, když po několikadenním pátrání nalezli na Sázavě těla dvou mladíků ve věku 15 a 16 let.

To jsou smutné zprávy jen z několika posledních dní. Od začátku července, kdy se zlepšilo počasí a zároveň padla protiepidemická opatření, utonulo v Česku podle údajů záchranářů více než 30 lidí. Prozatím jde o méně případů než v loňském roce, který byl mimochodem z dlouhodobého hlediska nejméně tragickým. Více případů tonutí je ale u dětí, upozorňují záchranáři.

Podle jejich údajů je také tento rok kvůli pandemii covidu jiný v tom, že jsou koupaliště plnější. Více lidí zůstalo totiž na dovolené v Česku.

Od začátku roku pražští záchranáři vyjížděli jen v hlavním městě k desíti případům tonutí, u třech z nich ani jejich pomoc nepomohla a lidé zemřeli. Kvůli tonoucím byl dokonce zapojen i vrtulník. „Dalších sedm případů řešila naše Letecká výjezdová skupina - vrtulník, který ale k těmto případům vzlétal mimo území hlavního města (do oblasti Středočeského kraje), jeden případ z těchto sedmi skončil smrtí,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí pražské záchranky Jana Poštová.

Také desetkrát letos vyjeli záchranáři Libereckého kraje k hlášeným tonutím, devět z nich bylo jen od začátku prázdnin. Podle jejich mluvčího Michaela Georgieva je to oproti loňskému roku nárůst, jako jeden z možných důvodů vidí i souvislost s koronavirem. Na koupalištích je totiž podle Georgieva větší množství lidí než obvykle, pravděpodobně kvůli omezeným možnostem cestování způsobených pandemií.

Ani jednou nemuseli tonoucí řešit záchranáři Ústeckého kraje. „Jednou nás volali, ale pak se výjezd zrušil, tonoucího zachránili na místě,“ popisuje pohotovou reakci lidí na koupališti mluvčí ústecké záchranky Prokop Voleník. Menší štěstí měl tonoucí v Královéhradeckém kraji. „Evidujeme od začátku roku tři případy tonutí, z toho v jednom případě oběť zemřela. Ostatní byli převezeni do nemocnice bez přímého ohrožení života,“ sdělil pro Seznam Zprávy letošní statistiku mluvčí hradecké ZZS Ivo Novák. V sousedním Pardubickém kraji záchranáři k tonoucímu vyjeli pětkrát, čtyři lidé na místě na následky tonutí zemřeli.

Šest utonulých evidují v Jihočeském kraji, záchranáři vyjížděli jen od začátku června ke čtrnácti případům, na Vysočině skončily z šesti výjezdů tři tragicky. U tří utonulých zasahovala také ZZS Vysočina, sanitka v kraji vyjela k vodě desetkrát.

Alkohol do vody nepatří

Záchranáři také přidávají několik tipů na bezpečnější koupání. „Z obecných doporučení je samozřejmě nejlepší prevence, a to tedy nechodit se koupat sám, vždy minimálně ve dvou a s sebou vždy nabitý mobilní telefon (ideálně se staženou aplikací Záchranka),“ začíná Poštová výčet rad. Pro dospělé také platí, že by se neměli koupat pod vlivem alkoholu, zvlášť nebezpečná je kombinace s nočním koupáním. Dobré je také znát místo, kde lidé do vody vstupují. „Neskákejte do vody, když nevíte, jaká je tam hloubka,“ připomíná mluvčí jihomoravské zdravotnické záchranné služby Michaela Bothová. Zemřel tak například muž, který skočil z útesu do vody na Vranovské přehradě. Nebezpečné je také skákání do vody, pokud je člověk rozpálený. Neméně důležité je pak dodržovat bezpečnostní pokyny na vodních atrakcích.

Pro koupání s dětmi platí, že je potřeba je mít neustále pod kontrolou. „Mějte malé děti neustále na očích: stačí pár centimetrů vody a pár minut k tomu, aby se utopily,“ připomíná Bothová. Stejně mluví i Poštová: „Velké nebezpečí, a to zejména pro děti předškolního věku, představují zahradní bazény a jezírka. Nikdy děti nenechávat u vody o samotě, ani na nejkratší chvilku. V tom koneckonců spočívá největší riziko – domácí prostředí, kde rodiče často ztrácí obezřetnost.“

Foto: Projekt Bezpečné dětství

Desatero preventivních tipů pro koupání doma.

Desatero bezpečného pobytu u vody vydal také projekt Bezpečné dětství. Kromě toho, že děti nemají chodit do vody samy a nemají do ní skákat na neznámých místech, je v desateru také zmíněné například riziko při plavání v blízkosti jezů, nebo naopak daleko od břehu.

Jen v roce 2019 utonulo třináct dětí do 17 let, až na jednu výjimku šlo o chlapce. Osmi z nich přitom nebylo ani deset let. Rok 2019 tak dorovnal smutný rekord z roku 2015, kdy také ve vodě zemřelo 13 dětí. Vztaženo k celkovému počtu utonulých však děti vloni tvořili největší podíl od roku 2013. Nejvíce utonulých v loňském roce bylo ve věku od 40 do 59 let, zemřelo jich bez jednoho padesát. Šedesátníků pak utonulo o pouhé tři méně.

Častěji ve vodě umírají muži. Z již zmíněných 175 utonulých v loňském roce bylo 128 mužů a 47 žen. Téměř polovina (86) případů utonutí byla v přírodní vodě, v bazénech zemřelo 11 lidí. V kolonce „jiné“ pak statistici evidují 78 utonulých. V roce 2019 ve vodě zemřelo nejméně lidí od roku 2013, například v roce 2018 utonulo o deset lidí více.

Jak se chovat

Záchranáři také přidávají tipy, co dělat, když zahlédneme osobu, u které hrozí, že se topí. „U samotné první pomoci je vždy (a to nejen u případů tonutí) na prvním místě bezpečnost zachránců, u pomoci tonoucím to platí dvojnásob. V žádném případě nepřeceňovat vlastní síly a bezhlavě se pro topícího člověka nevrhat, aby pak sám zachránce také nebyl pacientem,“ radí Poštová. Zároveň je dobré si říci o pomoc, jako je záchranná služba, v případě koupališť pak plavčíka.

A samotná práce s topícím se? „Tonoucího co nejdříve dostat z vody, položit na záda, hlavu zaklonit dozadu, zkontrolovat vědomí a dýchání a v případě, že postižený nedýchá, zahájit oživování v poměru 30:2 – stlačování hrudníku v kombinaci s dýcháním z úst do úst,“ uzavírá mluvčí pražských záchranářů s tím, že dýchání z úst do úst se v rámci laické první pomoci již běžně u dospělých neprovádí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované