Článek
Chci zůstat zdravý a mám obavy z těžkého průběhu nemoci. Tak zní hlavní důvody, proč se Češi chtějí nechat očkovat proti covidu-19. Uvedlo to 41 procent dotazovaných v průzkumu, který realizovala agentura Median v únoru pro Centrum pro výzkum veřejného mínění.
Druhým argumentem pro očkování, se kterým souhlasilo s velkým odskokem 15 procent dotazovaných, pak bylo zastavení šíření nemoci. A teprve na třetím místě uvádělo 9 procent dotázaných ochranu blízkých a možnost setkávat se s rodinou.
Proč se neočkovat
Naopak jako hlavní důvod, proč se neočkovat, uváděli dotazovaní, že vakcína není dostatečně otestována a byla vyvinuta příliš rychle (22 procent), a druhým argumentem je obecná nedůvěra k očkování (18 procent).
Podle průzkumu, který se prováděl v první polovině února letošního roku, by se rozhodně nechalo naočkovat 39 dotázaných a celkově vyjadřuje ochotu se očkovat 59 procent dotázaných.
Rozhodně se nechce nechat naočkovat 16 procent dotázaných a negativně se k vakcinaci staví celkově 33 procent české veřejnosti. Dalších sedm procent zatím neví a jedno procento už v průzkumu uvedlo, že je očkované.
V Česku převládají lidé, kteří se chtějí nechat naočkovat.
I z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění je tak patrné, že zájem o očkování postupně roste. Průzkum agentury STEM, který si zadalo ministerstvo zdravotnictví a vyšel v únoru, uváděl, že zájem o očkování má 52 procent lidí. A v prosinci byl zájem ještě o 13 procent menší.
Jak se daří očkovat? Podle Čechů je to špatné
Z průzkumu vyplývá, že průběh očkování vnímají Češi kriticky. Velmi špatně v první polovině února hodnotilo průběh očkování 33 procent respondentů, dalších 30 procent pak hodnotilo průběh spíše špatně. Kladně vnímalo průběh očkování celkově 10 procent dotazovaných a 23 procent vnímalo průběh „tak napůl“.
Přes 60 procent oslovených vnímá dosavadní průběh očkování negativně.
Kritičtěji se k dosavadnímu průběhu očkování stavěli lidé s vysokoškolským vzděláním, respondenti ve věku 18 až 34 let a ti, kteří „rozhodně nedůvěřují“ současné české vládě.
Pozitivnější hodnocení se naopak objevilo u starších věkových kategorií – tedy u lidí ve věku 55 až 64 let a zejména pak u respondentů nad 65 let věku – a dále u těch, kteří současné vládě důvěřují.
