Hlavní obsah

Unipetrol už pracuje na nástupci benzinu a nafty. Vsadil na vodík

Šéf Orlen Unipetrol Tomasz Wiatrak je v Česku tři roky. Ve svém prvním rozhovoru v češtině popsal, jak pandemie změnila trh.Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

 

Reklama

Mobilita a prodeje pohonných hmot se stále nevrátily na předcovidovou úroveň, říká šéf Orlen Unipetrol Tomasz Wiatrak s tím, že jen prodej leteckého paliva poklesl o 80 procent a nejbližší tři roky se na původní čísla nedostane.

Článek

Petrochemický holding Orlen Unipetrol zezelená a do roku 2050 chce být emisně neutrální.

„Kdyby se celý průmysl rozhodl být uhlíkově neutrální teď hned, ceny výrobků by vyletěly tak vysoko, že by to zákazníci neunesli. Musíme postupně,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf Orlen Unipetrol Tomasz Wiatrak s tím, že do roku 2030 emise klesnou o 20 procent.

V roce 2050 pak Tomasz Wiatrak věří, že ropný průmysl přestane hrát klíčovou roli a z čerpacích stanic zmizí benzin a nafta. A budou nabízet vodík.

„Řekl bych ale, že v tuto chvíli neexistuje technologie, která by byla natolik dobrá jako stávající palivo. Auta na baterky jsou možná budoucnost, možná taky ne, nevím. Kdybychom ale v tuto chvíli měnili všechna auta na baterie, tak se emise enormně zvýší. To teď není cesta. Možná pro budoucnost,“ říká Wiatrak s tím, že vodík jako cestu vidí. Firma svou první pumpu na vodík otevře ještě letos v Litvínově a do deseti let jich chce mít v Česku a na Slovensku 50.

Pokud bychom chtěli mít vše na elektřinu, tak nabíjecí stanice nemohou stát bez sítí. A ty investice budou obrovské.
Tomasz Wiatrak, šéf Orlen Unipetrol

Unipetrol se loni propadl do ztráty 5,4 miliardy korun a tržby klesly na 83,1 miliardy korun. Jak se vyvíjí letošní rok?

Čísla za loňský rok byla strašná a skutečně to nebyl náš nejlepší rok. Byly tu tři důvody: pandemie a omezená mobilita, celosvětový pokles prodeje pohonných hmot a naše obrovské investice. Za posledních pět let jsme investovali v průměru deset miliard korun, které teď postupně odepisujeme. To má samozřejmě na naše výsledky dopad.

A jaký bude letošní rok?

Bude lepší. Rozjezd byl pomalejší, v prvním čtvrtletí jsme stále pozorovali velké dopady pandemie. Od druhého čtvrtletí se to ale zlepšuje a naše výsledky za druhý kvartál jsou 1,6 miliardy korun. Myslím si tedy, že rok skončí dobře.

Samozřejmě mobilita a prodej pohonných hmot se stále nevrátily k tomu, co známe z roku 2019, tedy z předcovidového období, ale naštěstí pro nás jde hodně nahoru prodej petrochemických výrobků a vidíme, že se ve světě hodně investuje do infrastruktury.

Mobilita stále ještě není na úrovni roku 2019? Kdy tam bude?

Na to nezná odpověď nikdo. Bude záležet na vývoji pandemie. Například prodej leteckého paliva poklesl o 80 procent a právě toto je důležitá část našich prodejů, která se nejbližší tři až čtyři roky nevrátí.

Co maloobchodní trh a prodeje na čerpacích stanicích? Ty se vrátily na původní úroveň?

Během léta ano, teď jsme na číslech, na která jsme byli zvyklí, lidé hodně cestují po Česku. Testem pro maloobchod bude ale podzim. Teprve pak uvidíme.

Zmiňoval jste investice, kam šly a s jakými investicemi počítáte pro letošní a příští rok?

Největší investice jsou v oblasti petrochemické výroby. Snažíme se teď jít tímto směrem a udělat z petrochemické výroby třetí nohu pro náš byznys. Rafinerie a výroba a prodej pohonných hmot jsou určitě důležité, ale do budoucna se musíme soustředit právě na tuto další část. Minulý rok jsme skončili největší petrochemickou investici v České republice – vyšla na deset miliard korun a výrazně zvýšila naši kapacitu a možnosti.

Ropný průmysl přestane hrát klíčovou roli v roce 2050

Vy jste oznámili, že chcete být emisně neutrální. Je to vůbec v případě firmy, jako je ta vaše, možné?

Věříme tomu. Rozhodně to není cesta pro nejbližších pět až deset let. Investice spojené s uhlíkovou neutralitou jsou obrovské a kdyby se teď celý průmysl rozhodl být uhlíkově neutrální, ceny výrobků vy vyletěly tak vysoko, že by to zákazníci neunesli. Musíme postupně. Náš cíl je snížit do roku 2030 emise o 20 procent. V roce 2050 už pak zase budou jiné technologie, novější a budeme mít jiné možnosti.

Kdy přestane ropný průmysl hrát klíčovou roli?

Myslím, že právě v tom roce 2050. Obnovitelné zdroje a nové technologie umožní, že vše bude pro prostředí přijatelnější.

Jak v tu dobu budou vypadat čerpací stanice?

Věříme, že v roce 2050 budou prodávat vodík. To je cesta, ve kterou věříme. Určitě investujeme i do nabíjecích stanic. V roce 2030 s nimi chceme mít vybaveno zhruba na 200 až 250 čerpacích stanic.

Rozvíjet budeme i vodíkové stanice. Náš plán je mít jich za deset let v Česku a na Slovensku více než 50. Budeme sledovat trh – jaká budou auta, jaké budou technologie. Řekl bych ale, že v tuto chvíli neexistuje technologie, která by byla natolik dobrá jako stávající palivo.

Auta na baterky jsou možná budoucnost, možná taky ne, nevím. Kdybychom ale v tuto chvíli měnili všechna auta na baterie, tak se emise enormně zvýší. To teď není cesta. Možná pro budoucnost.

A vodík je cesta?

Já myslím, že ano. Nemá žádný výrazný dopad na zákazníka a nenutí ho měnit zvyky a chování. Přijede na pumpu, natankuje vodík, za tři minuty je hotový a může jet dál. Nehledá nabíječku, nemusí čekat, nemá problémy s baterií. Samozřejmě zatím chybí auta, ale my se teď bavíme o roce 2030 a výš, a to může být situace jiná.

První pumpa na vodík otevře v listopadu

Vy už ale pumpu na vodík stavíte teď…

Někdo musí začít. Dnes máme dva zdroje paliva – naftu a benzin. Do budoucna to možná bude elektřina a vodík. Uvidíme. Vodík může být vhodnější pro veřejnou dopravu, delší cesty a větší dopravu a baterie třeba pro místní a oblastní dopravu.

Je tu jedna důležitá věc – vodík sice přináší náklady na technologie spojené s výrobou a budováním stanic, ale není spojený s tak velkými investicemi jako baterie. Tady to jsou náklady v celé síti pro distribuci elektřiny. V tuto chvíli to není problém, protože těch aut není tolik. Ale do budoucna, pokud bychom chtěli mít vše na elektřinu, tak nabíjecí stanice nemohou stát bez sítí. A ty investice budou obrovské. Nechtěl bych být na místě ministra financí, který na to musí najít peníze.

Kdy přesně bude stát vaše první pumpa na vodík?

Bude to letos – listopad, prosinec. Termín se bohužel posouvá, což nás mrzí, ale dodavatelé říkají, že dělají vše, co je v jejich silách.

Kde to bude?

První bude v Praze a druhá v Litvínově. Obě ještě letos. Příští rok pak pokračujeme v Plzni a v Brně.

Jaký na nich očekáváte provoz? Auta na vodík tu zatím nejsou?

Nejsou, protože nemají kde tankovat. My jsme už ale objednali několik Toyot Mirai, takže první zákazník tu je.

Jak velká investice to je?

V tuto chvíli velká. Je to dáno tím, že je to naše první stanice. Nejsou tu technologie, většinu vozíme z Británie či USA. Další pumpy už budou levnější a poté bude možné udělat i kalkulaci.

80 kaváren mimo pumpy

Když jsme u pump  v Česku a na Slovensku máte 421 čerpacích stanic, pro kolik dalších je tu ještě místo?

Trh je tu konkurenční, ale nám se daří dobře. Máme pětadvacetiprocentní podíl na trhu, do čerpacích stanic hodně investujeme. Na Slovensku jsme začali později, tam teď máme dvacet čerpacích stanic a náš plán je mít tam do roku 2030 stovku. Jestli se to však povede dřív, třeba za dva roky, budeme rádi.

V Česku jsou ty možnosti nižší, tady ale investujeme do samoobslužných stanic a i tady jsme schopni ještě náš počet navýšit.

Váš koncept Stop Cafe má ambice jít mimo pumpy. Kolik kaváren přidáte?

Máme otevřenou první kavárnu v pražském Karlíně, druhou budeme otevírat v Kaprové ulici. Podle toho, jak se jim bude dařit, budeme pokračovat. Pokud by šlo vše podle našich plánů, můžeme mít v Česku zhruba 80 kaváren.

Reklama

Doporučované