Hlavní obsah

Video USA prý ukazuje, jak íránské jednotky sundávají z tankeru minu. Podle posádky loď zasáhly „letící předměty"

USA zveřejnily video, kterým chtějí dokázat odpovědnost Íránu za útoky na tankery v Ománském zálivu. (Video: Jolana Humpálová, Seznam.cz)

Americká armáda zveřejnila video, které podle Washingtonu potvrzuje vinu Íránu za útoky na tankery v Ománském zálivu. Video údajně zachycuje Íránské revoluční gardy, které po útoku sundávají nevybuchlou minu z japonského tankeru Kokuka. Z napadení tankerů USA obvinily Írán ve čtvrtek. V pátek také majitel japonského tankeru řekl, že podle posádky loď zasáhly „letící předměty”.

Článek

Černobílý záznam zveřejnila americká armáda v pátek brzy ráno. Záběry podle ní zachycují jednotky Íránských revolučních gard (IRGC), které z boku jednoho z napadených tankerů sundávají dosud nevybuchlou minu. Kapitán Bill Urban, mluvčí americké ozbrojené složky Central Command, to potvrdil agentuře AP. Útoky na tankery jsou podle něj jasnou hrozbou pro mezinárodní svobodu plavby a obchodu.

Tanker zasáhly „dva letící předměty”

Šéf japonské firmy vlastnící poškozený tanker Jutaka Katada v pátek uvedl, že japonský tanker zasáhly „dva letící předměty”, informovala o tom agentura Reuters.

Foto: ČTK

Na fotografii jsou zřetelně vidět otvory.

„Posádka nám řekla, že viděla, jak cosi letí směrem k lodi. Pak nastala exploze, která v plavidle vytvořila díru. Později spatřili někteří členové posádky druhou střelu,” prohlásil dnes na tiskové konferenci šéf společnosti Jutaka Katada. Katada zároveň vyloučil možnost, že by tanker Kokuka Courageous, přepravující 25 tisíc tun metanolu, zasáhlo torpédo. O tom, že byla loď zřejmě torpédována, hovořil ve čtvrtek pronajímatel tankeru.

Spojené státy poslaly do oblasti torpédoborec

Norský a japonský tanker vezoucí ropné produkty se staly cílem zřejmého napadení ve čtvrtek ráno poblíž Hormuzského průlivu strategického pro přepravu ropy. K akci se nikdo nepřihlásil, americký ministr zahraničí Mike Pompeo ji však ve čtvrtek připsal Íránu. Teherán to odmítl. Americká armáda předtím oznámila, že bude bránit zájmy USA včetně svobodné plavby, a vyslala do oblasti torpédoborec, informovala agentura Reuters.

Velení armády to v pátek doložilo zveřejněním leteckých záběrů, na nichž je podle USA vidět, jak Íránské revoluční gardy odstraňují z boku lodi nevybuchlou minu připevněnou magnetem, což je podle Washingtonu důkaz proti Teheránu.

Írán označil čtvrteční americké tvrzení za součást „protiíránské kampaně“ a ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf jej nazval „sabotážní diplomacií“ bez jakéhokoli důkazu. Íránské zastoupení při OSN předtím uvedlo že „Írán je připraven hrát aktivní a konstruktivní roli při zajišťování bezpečnosti strategických mořských cest, stejně jako rozvíjet mír, stabilitu a bezpečnost v regionu“. Íránská zpravodajská agentura Fars zase informovala o technických problémech plavidel, které měly způsobit požár.

Situaci okomentoval ve studiu Televize Seznam její šéfkomentátor Jiří Hošek:

Studio Poledních zpráv. (Video: Seznam.cz)

Saúdská Arábie, tradiční íránský rival v neklidné oblasti bohaté na ropu, se přiklonila k názoru USA, že za ataky je Teherán. Podle saúdskoarabského ministra zahraničí není důvod nevěřit americkému tvrzení, neboť Írán již v minulosti podobné akce podnikl.

Americký prezident Donald Trump 8. dubna letošního roku oficiálně oznámil, že se chystá označit Íránské revoluční gardy (IRGC) jako zahraniční teroristickou organizaci. Bude to poprvé, kdy USA označí za teroristickou organizaci vládní složku jiného státu.

První návštěva japonského premiéra od roku 1979

K incidentu v Hormuzském průlivu došlo ve chvíli, kdy byl na návštěvě Íránu japonský premiér Šinzó Abe – a to jako první šéf japonské vlády od íránské islámské revoluce v roce 1979. Teherán tvrdí, že útoky měly za cíl podkopat přátelské rozhovory s Japonskem.

Abeho v cestě do Íránu podpořili lídři zemí Blízkého východu i Spojené státy – premiér měl s Íránem začít proces sbližování.

„Mír a stabilita na Blízkém východě prospějí nejen tomuto regionu, ale i celému světu. Nikdo nechce válku a Japonsko doufá, že bude moci vynaložit veškeré úsilí, aby se co nejvíce snížilo napětí,” uvedl japonský premiér na společné tiskové konferenci s íránským prezidentem Hassanem Rúháním. „To je cílem této cesty,” dodal Abe.

Rúhání uvedl, že nechce začínat v blízkovýchodním regionu žádnou válku, ani kdyby šlo o konflikt s USA. „Pokud ale chce válka začít, odpovíme ničivě,” podotkl íránský prezident.

Žádné vyjednávání s USA, vzkázal ajatolláh

Abe měl také předat tamnímu duchovnímu vůdci Sajjidovi Alímu Chameneímu zprávu od Spojených států. Ajatolláh ale uvedl, že Trumpa nevnímá jako osobu, s níž by si chtěl vyměňovat zprávy a že s USA vyjednávat nebude.

Vztahy Íránu a USA jsou na ledovém bodě už desítky let. Po revoluci v roce 1979 obsadilo několik set íránských studentů americkou ambasádu v Teheránu. Tam zajali 66 amerických rukojmích. Ti byli propuštěni až o více než rok později. Americká armáda se pokusila rukojmí vysvobodit – operace se ale nezdařila a tehdejšího amerického prezidenta Jimmyho Cartera stála křeslo. O osvobození rukojmích se nakonec zasadila alžírská vláda.

V osmdesátých letech se konflikt mezi zeměmi prohloubil, začaly si vzájemně napadat ropné tankery – ze vzduchu i z vody. Spojené státy kvůli tomu vyslaly do Perského zálivu válečné lodě. Během jednoho z bojů pak Američané sestřelili íránské civilní letadlo společnosti Iran Air – a to v domnění, že jde o bojovou stíhačku. Všech 290 pasažérů na cestě do Dubaje zemřelo – z toho 66 dětí.

A ani dnes nejsou íránsko-americké vztahy ideální. V roce 2018 odstoupily Spojené státy pod vládou Donalda Trumpa od jaderné dohody z roku 2015. Tu tehdy podepsaly i Francie, Velká Británie, Čína, EU, Německo, Írán a Rusko – za USA bývalý prezident Barack Obama. Spojené státy pak na Írán uvalily rozsáhlé sankce, naposledy se Trumpova opatření dotkla íránského exportu třeba železa, oceli nebo hliníku.

Doporučujeme

Další zprávy