Článek
Nové léky na obezitu jsou globálním fenoménem. Ale jsou drahé. A v Česku si je zájemci musí platit sami. První pacienti by je však mohli mít brzo hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Jedná se o tom na Ministerstvu zdravotnictví.
Úřad sestavuje pracovní skupinu pro obezitu. Téma má na starost náměstek Igor Karen, kterého do vedení rezortu nominovali Motoristé sobě.
„Cílem této skupiny je vygenerovat jednu až dvě skupiny, kde bychom se domluvili s plátci na eventuální úhradě,“ říká pro Seznam Zprávy Karen s tím, že všechny podrobnosti musí teprve prodiskutovat zmíněná skupina.
Ta by měla být sestavena v nejbližší době. Zasednou v ní lékaři různých specializací, zástupci ministerstva nebo vyslanci pojišťoven.
„Předpokládám, že jedna skupina bude zasahovat pouze do dětského věku a druhá do dospělého věku, to je vše, co vám teď mohu říct,“ dodává Karen na otázku, kdo konkrétně by mohl mít léky hrazené.
Zároveň by zmíněná skupina pacientů byla přísně sledovaná. Protože obezita není jen o medikaci, ale také o edukaci a motivaci ke změně, včetně zvýšení pohybové aktivity. Hlídal by se tak nejen vývoj jejich BMI a obvodu pasu, ale také laboratorních parametrů. Aby se dal vyhodnotit přínos léčby.
Projednat se také bude muset, která účinná látka by byla hrazená. Patrně nejznámějším lékem je Ozempic s účinnou látkou semaglutid, na trhu je ale i novější přípravek na bázi tirzepatidu. Záleží na dávkování, ale cena se pak pohybuje od tří a půl až do deseti a půl tisíce korun měsíčně. Už dnes moderní injekční léky na obezitu užívá v Česku odhadem 80 tisíc lidí.
„Pokud budete počítat dva miliony pacientů s obezitou, které momentálně máme, tak víte, na kolik to vychází? Vypočítali jsme to na 140 miliard korun jenom na léčbu obezity, a na to náš systém určitě nemá,“ komentuje náměstek ministra zdravotnictví Karen, že rozhodně nepřichází v úvahu úhrada pro všechny pacienty, a to dnes ani v budoucnu.
Závěry by měla nová pracovní skupina podle Karena mít připravené do konce června.
Čtyřikrát tolik obézních dětí
Velký problém má Česko ohledně obezity u dětí. Od roku 1991 sledujeme čtyřnásobný nárůst. Dnes má obezitu 12 procent dětí, před 30 lety to byly jen tři procenta. Když k tomu připočítáme i nadváhu, problém hlásí pětina dětské populace. I jim by mohla pomoct úhrada léků.
„Děti jsou asi nejméně konfliktní skupinou. U nich věřím, že by mohlo dojít ke shodě. Ale ohledně úhrady u dospělých pacientů sama nevím, podle jakého klíče vybírat,“ říká Ludmila Brunerová, vedoucí Diabetologického centra a vedoucí Divize diabetologie a endokrinologie FN Královské Vinohrady.
V úvahu přichází – a debatovalo se o tom na nedávné akci o obezitě – hrazení pro nejtěžší případy obezity. I náměstek ministra zdravotnictví Karen ale v tomto případě zmiňoval, že je pak těžko vysvětlitelné, když by nákladnou léčbu měli hrazenou zrovna tito pacienti a ne mírnější případy, kteří se třeba dokázali vlastním přičiněním nejtěžší formě obezity vyhnout.
Ale částečně řešení by mohly přinést i pojišťovny. Na léčbu obezity by mohly přispívat z fondů prevence. Tak jako dnes z nich mohou pacienti čerpat prostředky třeba na očkování nebo dentální hygienu.
„Obezita je nemoc, takže musíme pracovat multidisciplinárně a multikriteriálně. Nestačí jeden konkrétní nástroj, ale edukace a práce s pojištěnci a jejich motivací. Tedy aby klienti, kteří mohou, změnili svůj životní styl a třeba snižovali svou váhu. Měli bychom se naučit pracovat s cílením na konkrétní skupiny a propojovat fond prevence i s úhradami,“ říká Miroslav Jankůj, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro zdravotní péči.
Odborníci totiž upozorňují na to, že s léky na obezitu to nebude tak jednoduché, jak se původně počítalo. Tedy že bude možné je po relativně krátkém období zase vysadit. Naopak se ukazuje, že půjde spíše o dlouhodobou léčbu, jakou znají například pacienti s vysokým tlakem, tedy v podstatě celoživotní, i když třeba s postupnou úpravou dávky na nejnižší účinnou hodnotu.
