Uspěla. Věra Jourová má za sebou úspěšné tříhodinové slyšení v europarlamentu

Své portfolio česká kandidátka označila za „duši Evropy“ a představila jeho základní pilíře. Mezi ně patří ochrana právního státu, demokracie a svobody. Zdůraznila, že je připravená je co nejodhodlaněji bránit.

„Mým cílem bude učinit Evropu demokratičtější a transparentnější, odolnější vůči novým hrozbám, včetně hrozeb digitálních, a schopnější bránit hodnoty, jež jsou nám drahé, včetně právního státu a svobody médií,” řekla ve svém úvodním projevu před zahájením tříkolového slyšení.

Polský novinář Rikard Jozwiak pro Televizi Seznam hodnotil slova Věry Jourové za dobře zvolená, ale „těžko si pod nimi představit něco konkrétního“. Označení „duše Evropy“ je tak podle něj těžko pochopitelné.

Poslanci kladli Věře Jourové otázky, které je měly utvrdit, zda je vhodnou a dostatečně kompetentní kandidátkou pro funkci místopředsedkyně Evropské komise pro evropské hodnoty a transparentnost.

Europoslancům odpovídala na 25 dotazů, z nichž většina se týkala vlády práva, nezávislosti médií či snahy o větší transparentnost unijních orgánů. Česká komisařka podotkla, že se snažila dávat konkrétní odpovědi místo opakování obecných frází.

„Doufám, že jsem těch konkrétních odpovědí dala hodně a že jsem přesvědčila členy EP, že mi dají důvěru,“ prohlásila. Výhodou pro ni při slyšení bylo, že s částí témat se podrobně seznámila jako dosavadní komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovná práva žen a mužů.

Příliš ji ale nepřekvapily ani dotazy spojené s ústavními záležitostmi, jako je například systém příštích eurovoleb, kterým se dosud nevěnovala.

„Já se vždy připravuji precizně, když jde o věci, které nemám zažité,“ konstatovala Jourová s tím, že kvůli slyšení nastudovala objemný balík dokumentů.

„Vražda Jána Kuciaka na Slovensku nám připomíná důležitý úkol. Jsme to my, kdo žádá po Rusku a Turecku zajištění svobody novinářů. Pokud my nejsme schopni zajistit svobodu vlastním novinářům, nemůžeme to chtít ani po ostatních,“ řekla k tématu ochrany novinářů a ubezpečila poslance, že „udělá vše, co bude v jejích silách, aby novináře v Evropě chránila“.

Právní stát a svoboda médií jsou podle ní spojité nádoby a během dalším let se zavázala k monitorování situace a řešení finanční pomoci pro novináře, „kteří jsou fenoménem postižení“.

„Nebudeme mít žádné ministerstvo pravdy,“ snažila se zahnat obavy zastánců svobody projevu Jourová, která byla během slyšení před členy parlamentních výborů tázána na to, jak přispěje k efektivnějšímu boji s dezinformacemi. „Ale chceme, aby lidé znali zdroje informací,“ podotkla s odkazem na rozbujelé dezinformační weby, které v rámci politických kampaní či z dalších důvodů předkládají čtenářům nepravdivé či zkreslené informace.

Pro úvod dotazů k digitalizaci použila citát Václava Havla. „Přirozenou nevýhodou demokracie je, že těm, kdo to s ní myslí poctivě, svazuje ruce, zatímco těm, kteří ji neberou vážně, dovoluje téměř vše,“ citovala Jourová, což následně ocenil europoslanec Pascal Durand. „Byla radost vyslechnout citaci této velké osobnosti v této sněmovně.”

„Já bych k tomu dodala, že dnes to platí i o těch, kdo chtějí demokracii zneužít,“ řekla Jourová.

Řízení podle článku 7, které proti Polsku a Maďarsku Brusel vede, Jourová podpořila. Pokud by se v případě Maďarska nedobralo k žádnému závěru, mohlo by dojít na setkání u Soudního dvora EU, řekla a dodala, že totéž platí i pro Polsko. Evropský soudní dvůr je podle ní výkladem evropského práva, které země dodržovat musí.

Podle lidovce Tomáše Zdechovského byla otázka na řešení situace Maďarska a Polska slabší částí výstupu Jourové, dle něj při reakcích na otázky, jak bude komise chránit stát v Polsku a Maďarsku, zaváhala.

Jiří Pospíšil z TOP 09 položil Věře Jourové otázku, zda souhlasí s výrokem Andreje Babiše, do jehož hnutí ANO Jourová patří, že v České republice je možné objednat si trestní stíhání a pravděpodobně dostat někoho do vězení. Jourová v češtině připomněla, že ona sama se ocitla ve vazbě na základě vylhaného obvinění, které „bylo součástí špinavé politické hry“.

„Mohu vyprávět, jak se cítí člověk, kterého semele justice ve službě státu,“ řekla a zároveň dodala, že od roku 2006 se česká justice posunula. „Nevěřím, že lze objednat trestní stíhání. Věřím, že česká justice koná profesionálně, nezávisle, nestranně a plní funkce, které má plnit v právním státě,“ dodala a vyjádřila v český právní stát důvěru.

Dotazy novinářů, které po skončení grilování Jourovou zasypaly, směřovaly na události kolem Andreje Babiše. „Jsem ráda, že se poslanci ptali na obsah mého portfolia, a ne na domácí věci. Nevysvětluji si to jinak (málo dotazů na Andreje Babiše, pozn. red.), než že se poslanci zabývali mým portfoliem,“ uvedla Jourová a dodala, že by neměla problém mluvit ani o domácích záležitostech.

V dosavadních reakcích na Twitteru čeští europoslanci vyjadřují Věře Jourové spíše pochvalu. Chvála zazněla například od Dity Charanzové nebo Alexandra Vondry, někteří zákonodárci ale vyjádřili i konkrétní výhrady.

„Věra Jourová je dobře připravená, odpověď má na každou otázku, ať jde o transparentnost, ochranu demokracie, svobodu médií i boj s dezinformacemi. Zúročuje své dosavadní zkušenosti z EK. Věřím, že projde,” napsala Charanzová, která v EP reprezentuje vládní hnutí ANO.

„Projde hladce, předvedla celkem kvalitní výkon. Česko už bylo vytrestáno tím, že dostalo pro nás nevýhodné a nedůležité portfolio. Při slyšení řekla, že svoboda médií a tisku je nadevše. Tak si to zapamatujte,“ poznamenal Vondra z konzervativní frakce ECR.

Lidovec Tomáš Zdechovský na sociální síti napsal, že výkon Jourové předčí jeho očekávání, protože nabídla řadu konkrétních řešení. „Škoda, že nemá silnější portfolio,” dodal europoslanec, který rovněž upozornil na to, že Jourová poprvé zaváhala při reakcích na otázky řešení situace Polska a Maďarska.

Europoslankyně Michaela Šojdrová na Twitteru upozornila na Jourové výrok, že svobodné volby a nezávislost justice jsou kritériem demokracie. „Tak jen doufám, že v ČR demokracie přežije vládu AB,“ poznamenala k tomu lidovecká zástupkyně v EP.

Český poslanec Peksa vytkl Jourové její postoj ohledně zodpovědnosti za obsah na internetu; podle něj tím eurokomisařka směřuje k cenzuře. „Komisařka nechce trestat konečné příjemce dotací a tvrdí, že čeští státní zástupci jednají nezávisle. To je bohužel implicitní přiznání, že nechá Andreje Babiše uniknout bez trestu za Čapí hnízdo,“ napsal dále Peksa.

Sama Jourová ale na tiskové konferenci řekla: „Co se týče V4, myslím si, že tam fungoval mýtus, že chceme zavádět cenzuru v Evropě, což není pravda. Vypadá to, že budu muset víc vysvětlovat.“

Jourová předstoupila před europoslance jako jedna z posledních navržených kandidátů a kandidátek. „Výslechy“ v parlamentních výborech, kterým se pro jejich zevrubnost někdy říká „grilování“, začaly minulý týden vystoupením slovenského eurokomisaře Maroše Šefčoviče. Poslanci letos přitom opakovaně dali na srozuměnou, že jejich souhlas nelze považovat za formalitu a že kandidáti nemají podporu předem jistou.

Kandidáta Maďarska Lászlóa Trócsányiho a rumunskou nominantku Rovanu Plumbovou zastavil už posudek právního výboru, který prověřuje majetkové poměry a bezúhonnost navržených osob. Obě země tak vybírají, koho do Bruselu vyšlou místo nich. Polský eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski a francouzská komisařka pro vnitřní trh Sylvie Goulardová pak poslance ve výborech během prvního slyšení nepřesvědčili natolik, aby získali jejich souhlas rovnou, a budou muset odpovídat na doplňující dotazy.