Hlavní obsah

Útoků na lidi bude přibývat. Medvědi nemají kam jít, říká slovenský zoolog

Foto: Tibor Pataky

Autentický snímek medvědů hnědých na Slovensku (zdroj: Tibor Pataky, publikováno se souhlasem autora).

Reklama

7. 7. 6:30

Na Slovensku medvěd zabil člověka. Tamní úřady razí přístup střílet tyto šelmy jen v případě, že jde o problémové jedince. „Zabití člověka bylo otázkou času, bude hůř,“ říká slovenský zoolog a zastánce lovu medvědů Tibor Pataky.

Článek

O přemnožení medvědů na Slovensku se mluví už léta, letos se ale zdá, že zpráv o jejich střetech s lidmi je víc. Jak se velikost medvědí populace vyvíjí?

Je potřeba říct, že není jednoduché mluvit o přemnožení. Ono je potřeba rozlišit, co to přemnožení vlastně je a v jaké oblasti. Na Slovensku totiž nikdo nestanovil, kolik by mělo být medvědů, takže těžko říct. Poslední číslo vyjadřující velikost medvědí populace je z roku 2014, tehdy se na jaře, tedy ještě bez toho roku narozených mláďat, dělala studie, která je dosud jediná přesná, protože se dělala na základě DNA z trusu a srsti. Výsledné číslo bylo 1 256 kusů, přičemž jde o průměr v rozmezí zhruba od 1 050 do 1 450.

Od té doby se dosud mláďata rodila sedmkrát. Poměr pohlaví je tři ku dvěma ve prospěch samic. Přírůstek je v našich podmínkách i proto na úrovni zhruba 30 % jarních stavů. Při odhadování současného stavu ale nesmíme zapomenout na úmrtnost mláďat. V případě, že je ten prostor nasycený a medvědů je hodně, tak mortalita roste, protože samci mláďata zabíjí a dá se říct, že hlavní nepřítel medvěda je medvěd. Takže vám z toho 30% přírůstku zbyde zhruba jen polovina.

Střety medvědů s lidmi na Slovensku

Nejvýraznější událostí posledních týdnů je smrt 57letého muže v obci Liptovská Lúžna v okrese Ružomberok v Žilinském kraji. Zabití medvědem jako příčinu smrti oficiálně potvrdila pitva v polovině června. Podle slovenských médií šlo o první takový případ po sto letech. Zoolog Tibor Pataky se na věc ale dívá jako na úplně první prokázaný případ v historii právě kvůli tomu, že je potvrzený výsledky řádné pitvy.

Jen pár dní poté přišla další zpráva z hotelu ve Starém Smokovci ve Vysokých Tatrách, do jehož interiéru se dostal mladý medvěd. Policie potvrdila, že se dostal až do kuchyně.

Policejní mluvčí Jozef Štefaňák uvedl, že v tomto období medvědi do zastavěných oblastí ve Vysokých Tatrách chodí denně. Například v Tatranské Lomnici se medvědice se dvěma mláďaty objevovala každý den okolo 20. hodiny.

Několik medvědů podle slovenských médií muselo být utraceno. Například poblíž obce Sučany nedaleko Martina museli utratit medvěda, který „neztrácel plachost“ a už od podzimu navštěvoval obydlené oblasti a nereagoval ani na plašení pyrotechnikou.

Můžeme si tedy spočítat, že od roku 2014 dosud sedmkrát přibylo každý rok 15 % medvědů z celkového počtu, což nám dává cca přes 2 500 kusů. Je tam samozřejmě i nějaký úbytek, ale medvědi se v posledních dvou letech vůbec oficiálně nestřílí a i předtím se střílelo velmi málo, několik jich občas usmrtí srážka s autem nebo vlakem. A pak je tu samozřejmě pytláctví. Bez něj by ale ta populace skutečně narostla asi o těch 15 % ročně. Já sám odhaduji, že medvědů je ve skutečnosti kvůli pytláctví odhadem 1 500 až 1 800, někteří myslivci ale odhadují 2 500, nebo dokonce 3 000, s čímž se já neztotožňuji.

Foto: Tibor Pataky

Další snímek Tibora Patakyho.

Takže se dá vlastně říct, že hlavním regulátorem růstu medvědí populace na Slovensku jsou pytláci?

Ministerstvo životního prostředí razí taková pravidla, že není třeba medvědy lovit, že se budou řešit jen ti problémoví a populace se bude autoregulovat sama, že se medvědi přestanou rozmnožovat a tak dále. Po nějaké době by se to možná stalo, ale to hodně souvisí s dostupností potravy. Momentálně ale kdyby neexistovalo pytláctví, tak máme medvědy až v Bratislavě.

Na Slovensku je důležité si uvědomit, že hustota zalidnění je poměrně vysoká v porovnání například se skandinávskými zeměmi. Srovnatelné je například Chorvatsko, ale tam se medvědů ročně loví legálně víc než 10 % z 1 000 až 1 200 jedinců, to samé se děje ve Slovinsku. Tam dokonce loni střelili 225 medvědů z 1 000. A na Slovensku se to neděje.

Vnímáte pytláctví jako pozitivní jev?

Mě pytláctví trápí a nejvíc mi vadí, že netrápí ochranáře přírody. Už i oni připouští, že se ročně nelegálně střelí nějakých 100 medvědů, ale já si myslím, že bychom měli změnit pravidla hry a zabránit tomu. Jediný způsob, jak to udělat, je zlegalizovat lov medvědů.

Tibor Pataky

Foto: Archív Tibora Patakyho.

Tibor Pataky při pozorování zvěře ve volné přírodě.

Ing. Tibor Pataky, CSc., pracuje na Technické univerzitě ve Zvolenu na katedře aplikované zoologie a managementu zvěře, kde přednáší několik předmětů.

Hodně se zabývá i fotografováním zvěře se zvláštním důrazem na velké šelmy a chráněné druhy. Medvědům se věnuje od 90. let, nejprve jako profesionální lovec, v současnosti jako zoolog studující jejich život na Slovensku. Pozorování medvědů má Pataky na kontě tisíce, a to nejen na Slovensku.

Úplný zákaz nemá význam. Ani ho moc nemá kdo kontrolovat, nejsme policejní stát. Mně je 61 let a v životě jsem nepotkal zaměstnance státní ochrany přírody v lese. A to jsem tam každý den.

To jsme se obloukem vrátili k tomu přemnožení, podle vás je tedy medvědů na Slovensku příliš a nedávné incidenty jsou toho důsledkem?

Viděli jsme, co se děje. Je to hrozné takhle říct, ale nelegální lov už poslední rok nestíhá odčerpávat medvědy z populace. A bude to ještě horší. Když se vrátíme k těm číslům, tak já myslím, že těch zhruba 1 250 kusů by jsem považoval za únosný stav v rámci celého Slovenska, samozřejmě rovnoměrněji rozptýlených, ale to si vezměte, že před 20 lety byl odhad jejich počtu na úrovni 700–800 jedinců.

Na Slovensku jsou navíc velké regionální rozdíly. Někde je to přemnožení už opravdu markantní. Není to příklad ani tak Vysokých Tater, kde je množství těch zpráv ovlivněno spíš silným turismem, ale třeba Poľana, Kremnické vrchy a Malá Fatra, takže to jsou spolu s těmi Vysokými Tatrami takové čtyři regiony, kde si myslím, že je medvědů víc, než by mělo být.

Tam dochází k tomu, že už je prostě plno. Starší samci vyženou mladé a ti nemají kam jít. Proto scházejí stále blíž k lidským obydlím, a už se dokonce stalo, že jsme měli medvěda v centru okresního města Zvolen, Žiar nad Hronom.

Potom jsou tu ale pohoří, kde medvědi vůbec nejsou, a přitom by tam být mohli. Umím si představit, že když by to celkové číslo bylo rovnoměrněji rozdělené po celém Slovensku, možná že by ten optimální stav byl kolem těch 1 200 až 1 500. Převézt se ale medvědi nedají a navíc je hlavním důvodem, proč jsou medvědi mnohde jen sporadicky, právě vyšší míra pytláctví.

Foto: Tibor Pataky

Dvojice medvědů ve slovenských lesích (zdroj: Tibor Pataky).

Řekl jste, že to bude horší, jak se to podle vás může projevovat?

Medvědů bude víc, budou dorůstat i ty velké kusy, které často neloví ani ti pytláci. Šance, že se potkáte s velkým a potenciálně nebezpečným medvědem na Slovensku, se tak bude zvyšovat. S tím souvisí i jeden další důležitý fenomén, který spočívá v tom, že medvědi ztrácí plachost. A to neplatí samozřejmě jen pro ně, ale pro veškerou zvěř. Pokud se neloví, oni jsou, a to o medvědech platí obzvlášť, dost inteligentní na to, aby rychle pochopili, že se nemusí bát lidí.

Podle toho i v nových lokalitách, kam chodím fotit medvědy, velmi rychle poznám, jestli se tam pytlačí. Pokud na lidský pach reagují a bojí se, vím, že se tam pytlačí, pokud ne, je jasné, že oblast je čistá, všichni jsou slušní a všechno je v pohodě.

Takže já říkám, že pokud medvědy nezačneme lovit a budeme jen čekat na ty problémové, tak jich bude víc. Případy útoků se budou opakovat, bude to mít vzestupnou tendenci.

Mají podle vás lidé před návštěvou lesů ve zmíněných slovenských lokalitách dobrý důvod k obavám?

U nás se medvědů nebojím, chodím je fotit a nemám pistoli ani nic podobného. Mám respekt, ale ne strach. Horší je to ale například v Rumunsku, tam bylo minulý rok 12 mrtvých, v roce 2019 bylo devět mrtvých a tento rok už mají dva. Tam je to katastrofa, prakticky se nedá sejít z cesty a jít do lesa. A to už musí být, abych vám já řekl, že se bojím medvědů, mám za sebou tisíce pozorování. V Rumunsku se prostě bát musíte, tam je to opravdu nebezpečné.

Znamená to, že v Rumunsku se medvědi přemnožili ještě víc?

Ve skutečnosti je to tak, že nikde na světě není větší koncentrace medvěda hnědého na kilometr čtvereční než na Slovensku. To zabití člověka medvědem byla otázka času. V našich podmínkách jsou ale medvědi menší a méně agresivní, takže útok většinou nedokončí a nejsou tak časté jako v Rumunsku.

Ten rozdíl mezi slovenským a rumunským medvědem je opravdu velký, když to vezmete podle hmotnosti, tak v Rumunsku jsou téměř jednou tak velcí medvědi. To je pravděpodobně důvod, proč dochází k tak velkému počtu smrtelných útoků.

Jediným způsobem, jak předejít dalším útokům medvědů na lidi na Slovensku, je tedy uvolnění pravidel pro legální lov?

Ano. A to by nebylo nic nového, takhle to tady fungovalo už dřív, než se ta pravidla zpřísnila. Navíc loví Švédové, Finové, Slovinci, kde to dokonce řídí univerzita v Lublani, a nikoliv svaz myslivců, a dokonce si dovolí legálně střelit 225 medvědů. A my nic.

Ochránci přírody například argumentují, že lidé se mohou medvědům vyhnout změnou svého chování a není třeba je lovit. Jde tady ale pořád v uvozovkách jen o bezpečí lidí, nebo může přemnožení nějakým způsobem ohrozit i přírodu?

Zákaz lovu škodí i tomu samotnému druhu. Nakonec to skončí tak, že proti medvědům se postaví veřejnost, protože lidé se bojí. Někdo vidí medvěda na 100 metrů a hned volá záchranku, hasiče a tak dále. A laická veřejnost bude mít vždy navrch.

V Rumunsku se nestřílí dva roky a lidé začínají medvědy trávit. A proti tomu už se nedá bojovat. Nikdy nikomu nedokážete, že někde nastražil otrávenou návnadu. Pytlák se střelnou zbraní jde ještě do rizika, že mu najdou projektil a budete chycen, ale tohle je nedohledatelné. Je to hrozné. Navíc tím samozřejmě můžete otrávit veškerou zvěř, například rysa, všechno. A takhle to teď funguje v Rumunsku, je to totální anarchie.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované