Článek
Truchlí kvůli smrti příbuzných. Ke smutku se však přidávají netradiční starosti. V Karlovarském kraji, který je nejvíce postižený epidemií, totiž nestačí kapacity jediného místního krematoria. „Jsme už tak daleko, že není dostatek dřeva na rakve. I s tím se lidé potýkají. I tyto negativní věci vstupují do jejich myslí v této těžké době,“ vypráví hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (STAN).
I přes úctu k zemřelým musí konstatovat, že se teď doba mezi smrtí člověka a kremací výrazně prodlužuje. V zařízení před epidemií evidovali kolem dvou stovek žehů měsíčně, nyní je to okolo 430. „Volají nám rozčílení lidé. Myslí, že jsme neochotní, ale bohužel to nemůžeme uspíšit. Jedeme nadoraz,“ posteskne si jednatelka karlovarského krematoria Irena Fořtová.
Kvůli náporu chybějí i rakve či pytle na zesnulé. „Bojujeme s dodavateli. Ti si stěžují, že nemají dřevo ani zaměstnance. Objednám si 50 rakví a přivezou mi jich 20 a jsem ráda. Řeším to každý týden,“ dodává Fořtová.
Je to jen jeden ze smutných obrázků v regionu, kde covid-19 a jeho takzvaná britská mutace řádí nejvíc. Chebsko a Sokolovsko jsou dva okresy v západním cípu republiky. Už devátý den jsou na základě rozhodnutí vlády zavřené, místní přeplněné nemocnice musejí pacienty posílat jinam.
Hranice okresů stráží na 44 stanovištích desítky policistů, nově jim pomáhá i dvacítka příslušníků Vojenské policie. Od pátečního do sobotního rána museli obrátit téměř 250 aut. „Lidé to nejčastěji zkouší za turistikou, nákupy, návštěvami známých,“ říká mluvčí krajské policie Kateřina Krejčí.
Ač kvůli omezení pohybu mnozí láteří, podle hejtmana svůj účel nařízení plní. „Mobilita se skutečně snížila. Rozumím, že je to pro lidi obtěžující, ale čísla byla tak vysoká, že jsme museli využít tuto možnost k brždění,“ dodává hejtman.
Je to podle něj vykřičník pro malé množství lidí, kteří opatření berou na lehkou váhu.
Hejtman si toho všímá třeba na horách. „Také tam rád vyrážím, ale sportuju vždycky sám nebo s rodinou. Jenže potkávám chumly rodin s dětmi bez roušek. Když jich je deset až patnáct pohromadě, tak to není to pravé. Lidé by se měli chovat zodpovědně,“ opakuje.
Přesto má mírný důvod k optimismu. Týdenní srovnání v Karlovarském kraji znamená asi tříprocentní pokles v počtu nově nakažených. „Z předchozích měsíců ale víme, že jde křivka ve výkyvech. Než si řekneme, že nastává obrat, musíme ještě pár dní počkat a vydržet,“ říká Kulhánek.
A epidemie nabírá na síle především v sousedních regionech.
A nejen v nich. Jak to vypadá v přetížené slánské nemocnici, se podívejte v galerii.
Zpět ale na západ Čech. Tachovsko ležící na mapě pod Chebskem se v posledních dnech proměnilo ve smutného premianta. Za poslední týden tam hygienici zaznamenali 1242 nakažených na sto tisíc obyvatel, tedy nejvíc v republice. „Když jdu ven, nic se nemění, ale když se podívám na statistiky, je mi z toho úzko,“ hlesne starosta Tachova Ladislav Macák (Patrioti Tahova).
Dvanáctitisícové centrum okresu připomíná v sobotu ráno město duchů. „Kdybyste se prošel po Tachově, tak nepotkáte skoro člověka. Byl jsem ráno v obchodě. Všichni se chovají zodpovědně, většina má respirátory. Jenže nemoc tady je a šíří se,“ krčí rameny bývalý senátor.
Ve městě chybí nemocnice, tu jedinou zavřeli na přelomu tisíciletí. „Lidé tady dneska stojí ve frontě, aby je sanitka odvezla do nejbližší nemocnice, která je padesát kilometrů. Jsme na periferii kraje. Teprve teď se všichni zajímají, co se tady děje,“ říká Macák.
Těžké případy budou z velké části směřovat do Domažlic v sousedním Plzeňském kraji. Nemocnice vyhradí většinu lůžek pro pacienty s koronavirem. „Zřízení specializované nemocnice s covidovou péčí nám umožní navýšit počet covidových lůžek minimálně o dalších čtyřicet, ale v krajní situaci až o devadesát lůžek. Můžeme tím zachránit kraj od podobného scénáře, který nastal v Karlovarském kraji,“ uvažuje šéf krajských nemocnic Marek Kýhos. Když se situace dál zhorší, může špitál nabídnout až 136 covidových lůžek.
Podle Macáka už v lidech převládá naštvání z dlouhodobých opatření, ale také apatie. „Dobrovolní hasiči začínají dezinfikovat veškeré veřejné prostory. Děláme ionizaci (čištění vzduchu - pozn. red.) úřadu, školek. Nevím, jak víc tomu pomoci,“ dodává starosta.
Dlouhodobě mu vadí, že město nemůže kontrolovat desítky agenturních pracovníků. „Už dva roky žádáme Sněmovnu a vládu, aby se změnila legislativa. Nikdo není povinen hlásit, kolik jich tu je. Nemyslím to nijak pejorativně, ale tato sorta je mimo zorné pole úřadů, testování. Opravdu nevíme, kolik se jich tady pohybuje a bydlí. A opatření často nedodržují,“ zlobí se Macák.
Hejtman ze sousedního Karlovarského kraje tvrdí, že region dělí jednotky dní od situace, kdy bude nutné pacienty posílat do Německa. Hejtmanství má kvůli tomu za sebou přestřelku s vládními činiteli, ale teď je vše připravené. „Mělo to jít dříve, proto jsme o převoz žádali od začátku ledna. Ale jsem rád, že ten nástroj nyní nachystaný je,“ zdůrazňuje.
Kraj dostal ze státních rezerv půl milionu roušek, z vlastních zásob uvolnil dalších 350 tisíc. „Budeme potřebovat další. Pokud nepomůže stát, musíme nakoupit z našich prostředků,“ říká.
Pak přidává, že pomoc záhy budou potřebovat sousední regiony. „U nás bude snad situace stagnovat. Ale Jihočeský, Středočeský, Liberecký kraj - všude tam mají nárůsty 15-25 procent. Situace se u nich zhorší. Budou potřebovat pomoc,“ varuje hejtman.
