Hlavní obsah

V Česku antisemitismus roste hlavně na internetu, říká zmocněnec pro holokaust

Foto: Profimedia.cz

Návštěvníci památníku holokaustu Jad Vašem si prohlížejí tamní expozici.

23. 1. 7:05

Lidé si uvědomují, že tradiční hodnoty jsou ohroženy a že ve světě přibývá projevů nenávisti, rasismu a xenofobie. I proto se letos do Jeruzaléma sjelo tolik světových lídrů, řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy diplomat Robert Řehák, zvláštní zmocněnec pro holokaust, mezináboženský dialog a svobodu vyznání.

Článek

Izraelský prezident Reuven Rivlin hostí tento čtvrtek Páté světové židovské fórum s podtitulem Připomínání holokaustu: boj proti antisemitismu. S čím na toto setkání, jehož se zúčastní více než čtyři desítky světových lídrů, vyráží delegace České republiky?

Česká delegace pod vedením předsedy vlády Andreje Babiše jede do Izraele vyjádřit svou úctu více než šesti milionům mužů, žen a dětí židovského původu, kteří byli zavražděni nacistickým režimem v době holokaustu. Pan premiér se též osobně setká s několika přeživšími holokaustu, kteří mají české kořeny. Návštěva české delegace je též vyjádřením závazku české vlády bojovat se současnými projevy antisemitismu i dalšími projevy nenávisti a diskriminace.

Izraelští politici mluví o akci jako o „druhé největší události po vzniku státu“. Jak si vysvětlujete, že právě letos dorazí do Jeruzaléma tolik světových politiků, i když nejde o kulaté výročí osvobození Osvětimi?

Letošní účast více než 40 prezidentů a premiérů zemí světa je opravdu bezprecedentní. Důvod vidím ve změnách, ke kterým došlo v posledních letech. Svět se stal nejistým, přibylo projevů nenávisti, rasismu a xenofobie. Lidé si začali uvědomovat, že tradiční hodnoty jsou zase ohroženy. Možná to signalizuje i obavu, aby tyto projevy nepřerostly znovu v nějakou tragédii či genocidu. Mnozí také pod vlivem těchto trendů začali holokaustu více rozumět. Zároveň je to bohužel jedno z posledních výročí, které si můžeme připomenout spolu s několika posledními přeživšími.

Akce má hluboký symbolický význam, budou se na ní ale řešit i nějaké praktické otázky?

Tato připomínka má symbolický význam. Zároveň to však bude příležitost k rozhovorům s památníkem Jad Vašem a dalšími izraelskými institucemi na téma konkrétních projektů, které bychom mohli realizovat společně pro zmenšení projevů nenávisti. Jednáme o nových zajímavých programech pro učitele i vzdělávacích akcích pro děti spojených s fotbalem.

Řada států světa – naposledy v prosinci Francie – přijala definici antisemitismu navrženou Mezinárodní aliancí pro připomínání holokaustu (IHRA). Jaký vidíte její dopad v praxi?

Jsem rád, že Česká republika se již v lednu 2019 přihlásila k definici antisemitismu navržené ze strany IHRA. Přihlásit se k definici je však jedna věc a začít ji prakticky aplikovat je věcí druhou, o které vedeme momentálně diskusi. Velmi dobrou práci na tomto poli odvádí tým při IHRA složený ze zástupců ministerstev zahraničí a školství, MZV, Ústavu pro studium totalitních režimů, Židovského muzea, Památníku Terezín, Muzea romské kultury v Brně a Nadačního fondu obětem holocaustu.

Jak vy jako zvláštní zmocněnec pro holokaust vidíte evropské vypořádávání se s touto temnou kapitolou historie? Řeší se na různých židovských fórech stále otázky odškodnění obětí?

Proces vyrovnávání se s temnou minulostí holokaustu vidím jako důležitý proces, ve kterém je vždy nutno začít u sebe. Jak se ukazuje, v otázce holokaustu nikdo není bez viny. Poznání minulosti je důležitý výchozí bod, abychom se vyhnuli opakování kroků směřujících k podobnému konci.

Odškodnění obětí holokaustu probíhá na úrovni států a řeší ji i mezinárodní organizace Claims Conference a další organizace. Jedná se o odškodnění obětí a o odškodnění za zcizený majetek. Česká republika tuto otázku řešila bilaterálně i na národní úrovni. Dnes se jí zabývá Česko-německý fond budoucnosti či Nadační fond obětem holocaustu, který mimo jiné má za úkol zlepšit sociální situaci přeživších a zmírnit majetkové křivdy.

Česká republika má s Izraelem výjimečný vztah a antisemitismus je ve zdejším veřejném prostoru mnohem méně častý než v okolních zemích. Dá se tedy říci, že by se jí vzestup antisemitismu v posledních letech netýkal?

V České republice jsou projevy antisemitismu na nižší úrovni než v ostatních zemích. Nicméně i u nás dochází v posledních letech k nárůstu počtu projevů antisemitismu a dalších forem rasové nesnášenlivosti na internetu – včetně té vůči romské menšině. Děje se tak v podobě článků, příspěvků na sociálních sítích či anonymních komentářů a diskusních příspěvků. Proto je pro nás důležité rozvíjet především vzdělávací a osvětové programy, které mohou novým způsobem působit na mládež a školní děti.

Často se mluví o antisemitských útocích ve Francii či Německu. Na posledním zasedání IHRA, kterého jste se účastnil, se mluvilo i o využívání antisemitismu politiky na východ od našich hranic. Vnímáte tuto tendenci jako nebezpečný trend?

Přepisování historie, dezinformace a cílená propaganda mají za cíl destabilizovat demokratické struktury společnosti. V posledních měsících bohužel vidíme, že je k těmto cílům zneužíváno i téma antisemitismu. V tom vidím velice nebezpečný trend, kterému je třeba se bránit, a to nejlépe společně s partnery v rámci EU a dalších organizací. Zrovna včera jsem o tom jednal v Bruselu s koordinátorkou EU pro boj s antisemitismem Katharinou von Schnurbeinovou.

Čtvrteční akce se nezúčastní polský prezident Andrzej Duda. Zejména proto, že by na ní nemohl vystoupit – na rozdíl od ruského prezidenta Vladimira Putina – s projevem. Zároveň ale také nesouhlasí s konáním akce v Jeruzalémě, událost se podle něj měla odehrát v Osvětimi. Jaké jste na tyto spory zaznamenal ohlasy?

Tváří v tvář obětem holokaustu by měla jít politika stranou. Všichni společně bychom měli v pokoře a úctě uctít památku zavražděných. Česká delegace pod vedením pana premiéra vyjádří svůj respekt obětem jak 23. ledna v Jeruzalémě, tak 27. ledna v Osvětimi.

Špatná je sice každá forma a projev antisemitismu, kterou ale v současné Evropě považujete za nejnebezpečnější? Spíše tu jdoucí zprava spojenou s nástupem nacionalismu a populismu, nebo tu krajně levicovou, případně antisemitismus vycházející z muslimských komunit?

Měli bychom se poučit z historie. Každá forma nenávisti a diskriminace nakonec nejvíce škodí nám samým a naší společnosti. To byl i jeden z důvodů, proč proti antisemitismu vystupoval Tomáš Garrigue Masaryk. Každá nepřijatelná forma antisemitismu, pokud se však stane nástrojem nacionalistů a populistů, tak může skončit tragédií. Proto je nutné, abychom k takovým projevům nebyli lhostejní a nebáli se proti nim vystupovat. Pokud je budeme ignorovat, stanou se normálními a mohou se obrátit proti nám. Důležité je myslet i na příští generace, jaký svět jim chceme předat. Jestli to bude svět tolerance a bezpečí, nebo svět nenávisti a konfliktů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené