„Přišli jsme o patnáct roků života.“ Proč hráz nevydržela povodně

Po vytrvalých deštích i v Ostravě vysvitlo slunce, řeky se zklidnily, zavládl optimismus. V části města ale voda začala rychle stoupat a nikdo nevěděl proč. Co před rokem způsobilo nečekanou katastrofu, rozplétá pořad Ve stínu.

Je to přesně rok, co se severem Moravy a Slezskem přehnala ničivá povodeň. V Ostravě nastala největší krize v místě soutoku řek Odry a Opavy. Hráz tu nevydržela nápor extrémního množství vody - a nová řeka zaplavila i části města, kam by se živel jinak nedostal.

Přírodní pohroma způsobila enormní škody. Jen oprava čistírny odpadních vod stála skoro 600 milionů korun. Další desítky milionů byly potřeba na opravy infrastruktury, ale i domů a bytů.

Proč hráz u soutoku dvou řek, vybudovaná po povodních z roku 1997, neustála ani velkou vodu z roku 2024? Její pevnost zpochybňují místní obyvatelé i politici.

Eva Nováková bydlí v těsné blízkosti v jednom z domků, které původně vznikly jako bydlení pro zaměstnance nedaleké chemičky. Když se nashromážděná voda začala z hráze přelévat a lidé z kolonie zjistili, že se části stavby pod náporem živlu začínají hroutit, šla balit nejnutnější věci a chystala se k evakuaci. V momentě, kdy hráz nevydržela, byla naštěstí už bezpečí.

„Hodinu, maximálně dvě po našem odjezdu byla vyhlášená oficiální evakuace, takže jsme to stihli tak akorát,“ popisuje dramatické chvíle Eva Nováková. Její rodina našla azyl u kamaráda, který bydlí o kus dál na kopci. Společně pak sledovali zprávy na facebookových skupinách, kam lidé dávali i aktuální záběry z dronů.

„Kdyby se hráz jen přelila, bylo by v naší čtvrti třicet centimetrů, možná půl metru. Ale když hráz praskla, přišli jsme o patnáct roků života, který jsme si tady vybudovali.“

Rok po povodních je přízemní byt Evy Novákové kvůli obrovské vlhkosti neobyvatelný, takže po domluvě s majitelkou domu se přestěhovala o patro výš.

Obyvatele postižených oblastí štve, že hráz je v září 2024 zradila na podobném místě jako při povodních před 27 lety. Eva Nováková se logicky ptá, proč se stejný problém zopakoval.

„Myslím, že po devadesátém sedmém to snad bylo dostatečné varování k tomu, aby se hráz vyprojektovala a postavila lépe. Jak to, že hráz znovu praskla? Jak to, že znovu nevydržela?“

S pevností hráze nebyl spokojený ani starosta Nové Vsi Tomáš Lefner: „Co já Povodí Odry vyčítám, že i když dlouhodobě víme o kritických lokalitách, neděláme nic pro to, aby byla bezpečnost vyšší.“

Podle hydrologa Adama Viziny byl nápor vody z přetékající vody tak velký, že hráz začala erodovat a rozpadat se. „A pak přišla povodňová vlna s o to větší energií.“

Veškerá kritika tedy jednoznačně míří na Povodí Odry. Tento státní podnik hráze spravuje, zajišťuje jejich údržbu a opravy. Hráz na soutoku Opavy a Odry není výjimkou.

Stavba, složená mimo jiné z jílu a kamene, měla vydržet průtok 846 metrů krychlových za sekundu, což na místě odpovídá stoleté vodě.

Povodí se brání tím, že dokud voda tento průtok nepřekonala, plnily hráze svou úlohu na sto procent. „Integrita hrází byla všude zachována a voda zůstala až do dostoupení kritického mezního průtoku ve vymezeném prostoru mezi hrázemi. Jakmile byla ale tato kritická hranice překonána, došlo k přelití hrází a postupnému zaplavení území za nimi,“ uvedla mluvčí Povodí Šárka Vlčková.

Mluvčí Povodí Odry dodala, že kdyby se nerozplavila hráz na soutoku Opavy a Odry, byla loni situace tak extrémní, že by k tomu došlo někde jinde dál po proudu.

Náměstek ostravského primátora Aleš Boháč namítá, že ačkoli byla hráz z hlediska práva a norem postavená správně, Povodí mělo při navrhování zohlednit, že stoletá povodeň může přijít nikoli z jedné, ale ze dvou stran, jako se to stalo loni.

Ostrava zažehnává škody, pojišťovny vyplatily náhrady, lidé postupně opravili domy a byty, nastěhovali se zpátky.

Poničená čistička už zase funguje, hráz u Odry a Opavy znovu stojí. Její oprava stála třicet milionů korun. Je vyšší a pevnější. V krizovém místě ji státní podnik nechal vyztužit devítimetrovými ocelovými štětovnicemi, strana hráze u řeky je nově zpevněná dlažbou prolitou betonem.

Nejen představitelé městských obvodů, ale, jak jsme na místě zjistili, i obyvatelé z chemické kolonie věří, že stavba už je dostatečně silná na to, aby se (i kdyby přetekla) opět nerozpadla.

Škoda, že pevnější hráz nevznikla už po povodních v roce 1997.

Reagoval krizový štáb vedený hejtmanem Josefem Bělicou na informace o rozpadající se hrázi dostatečně rychle? Zmírnily by se škody, kdyby se hráz preventivně vyztužila pytli s pískem? Další podrobnosti o dramatických událostech během loňských povodní uslyšíte v nové epizodě pořadu Ve stínu, kterou najdete v úvodu tohoto článku.