Hlavní obsah

Milion nakažených v Česku. Vydechneme si až v únoru, říká vědec Šerý

Skutečná čísla nakažených jsou desetinásobně vyšší než prezentované údaje, říká vědec Omar Šerý. (Video: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy)

Reklama

25. 10. 7:00

„Obávám se, že společnost kolaps potřebuje skutečně zažít, aby si uvědomila, co se děje,“ říká vědec Omar Šerý.

Článek

Jeho letní varování se naplnila. Teď neurobiolog a expert na diagnostiku DNA Omar Šerý upozorňuje, že nejsložitější období teprve přijde. „Když bude pacientů v listopadu 30 až 40 tisíc, jak předpokládám, tak se o ně budou starat zubaři, ortopedi, prostě kdo bude po ruce. A promiňte, toto nejsou odborníci pro intenzivní péči. Oni to dobře vědí,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Dlouhodobě máte neměnný názor na vývoj pandemie. Upozorňoval jste v létě, že vláda i veřejnost covid zlehčují - a vaše předpovědi se bohužel naplnily. Cítíte v posledních dnech zmar nebo naštvání, že vás stejně jako další odborníky neposlouchali?

Přiznám se, že při vyhlášení lockdownu jsem se vrátil do mých sedmi let. Sestra tehdy rozbila cosi u sousedů a oba jsme měli zaracha. Já s tím neměl nic společného. Podobné pocity nejspíš budou mít lidé, kteří se celou dobu snažili zamezit šíření viru a k ničemu jim to nebylo. Ano, je mně z toho smutno. V první řadě mám strach o lidi v nemocnicích, o známé a příbuzné, kteří tam pracují. Není mi z toho dobře.

Vláda si nechává radit od expertů v širokém řídicím týmu. Selhal také?

Neselhal, i když je otázka, který tým máte na mysli. Například docent Rastislav Maďar ve správnou chvíli upozornil na to, že je třeba znovu nasadit roušky. Já to psal také, protože jsem si všiml, že v naší laboratoři narůstá počet pozitivních.

Takže premiér naslouchal nesprávným lidem?

To netuším, s panem premiérem nejsem v kontaktu.

Nicméně způsob, jakým vláda rozhoduje, ve vás vzbuzuje důvěru?

Tyto otázky bych spíš směřoval na politiky. Věnuju se hlavně odborným věcem.

Kabinet také zatím nejasně říká, jak se bude situace vyvíjet. Kdy podle vás skončí druhá vlna?

Když se podíváme na data dvou posledních dní a vzhledem k lockdownu v tomto týdnu, musíme počítat, že čísla další dva až tři týdny ještě budou stoupat. Mezi 9. a 18. listopadem bude jakýsi vrchol. Od té doby se bude snižovat počet nakažených za jeden den. Předpokládám nad tisíc denně kolem Vánoc a pod pět set denně ve druhé polovině ledna. Vydechneme si v únoru. Taková je bohužel situace.

Když jsem jel na jaře po lockdownu do laboratoří do práce, nepotkal jsem prakticky žádné auto a dneska jsem stál v zácpách. Stejně mám takový dojem, že to zatím nikdo moc nebere vážně. Je otázka, jestli skutečný lockdown nastal a zda vůbec zamezíme dalšímu přenášení koronaviru mezi lidmi.

Foto: Tomáš Svoboda

Omar Šerý v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jak je tedy přesvědčit?

Na jaře jsme je přesvědčili, protože chyběly informace. O té nemoci jsme nevěděli skoro nic, ani jak je nebezpečná, jak ji léčit. Dneska informace máme, ale bohužel zkreslené různými informátory, kteří po internetu šíří dezinformace o chřipečkách a podobně. Mám kolem sebe spoustu nakažených známých. Mezi nimi jsou lidé, kteří měli lehké příznaky s rýmičkou, ale mám prvního blízkého kamaráda, který skončil čtrnáct dní na JIPce. Pak jsou další s úpornými bolestmi hlavy, zvracením, průjmy, teplotami a kašlem a ti jsou zatím doma. Každému ten virus neudělá problém, ale čím víc lidí se nakazí, tím víc jich bude potřebovat nemocniční péči. A tím víc zahltíme nemocnice, které už teď nezvládají.

Delší dobu připomínáte, že skutečná čísla nakažených jsou desetinásobně vyšší než prezentované údaje. Opravdu je v Česku nyní přes milion lidí s koronavirem?

Domnívám se, že to tak je. V naší laboratoři jsme ve středu zpracovali přes osm set vzorků a přes třicet procent bylo pozitivních. Den předtím to bylo osmadvacet procent. Nárůsty podílu jsou vidět už v jediném týdnu. A protože denně testujeme stovky lidí, tak ta procenta představují naprosto relevantní údaje.

A máme se s tak vysokými čísly ještě pokoušet epidemii zastavit?

Ano, protože jinak by čísla dál stoupala a opravdu bychom se promořili všichni. A to by byl totální kolaps nemocnic a našeho zdravotnictví. Musíme si také uvědomit, že lékaři a další personál, který přichází s nemocnými do styku, se postupně může nakazit, jak se nyní ukazuje. Bohužel to vypadá, že v příštích vlnách mohou onemocnět znova a znova.

Když ale devět z deseti nakažených lidí současný systém neodhalí, nebudeme přece jen promoření dřív, než přijde nějaká vakcína?

Doufám, že všichni promoření nebudeme. Někteří se schovají a někteří se uchrání. Určitě se nenakazí každý. Když budeme pokračovat s opatřeními, dostaneme se na patnáct dvacet procent nakažených v celém Česku a pak číslo začne klesat.

Zkusím pozitivnější náhled. Pokud máme desetkrát více nemocných, než evidujeme, nekončí zároveň ve špitálech desetkrát míň lidí, než se uvádí?

Ne, podíl je pořád stejný. Pořád se pohybujeme kolem tří až čtyř procent lidí z počtu otestovaných nakažených, kteří potřebují nemocniční péči. Když je pacientů pět set, tak se o ně postarají pneumologové a odborníci. Ale když bude pacientů v listopadu 30 až 40 tisíc, jak předpokládám, tak se o ně budou starat zubaři, ortopedi, prostě kdo bude po ruce. A promiňte, toto nejsou odborníci pro intenzivní péči. Oni to dobře vědí. Po pneumologovi také nemůžete chtít, aby vám odvrtal a zaplomboval zub.

Mluvíte o velmi vysokém čísle až čtyřiceti tisíc lidí denně. Očekáváte tedy kolaps zdravotnictví?

To očekávají všichni. Podívejte se, kde se staví polní nemocnice. Je problém, že bohužel může umírat víc lidí, než by muselo. Kvůli tomu, že nebudou mít tak dokonalou a kvalitní zdravotní péči. Když se nám všechna lůžka zaplní covidovými pacienty, co se stane s lidmi s infarkty, mrtvicemi, plicní embolií nebo zlomenou nohou? Kam půjdou, když budou pacienti s koronavirem v nemocnicích ležet na chodbách? Tam se buď nakazí, anebo budou bez péče umírat. V Česku za rok zemře přes 100 tisíc lidí. K nim nám letos přibudou nemalá procenta nejen covidových pacientů, ale také lidí, kteří s koronavirem neměli nic společného, ale zemřeli v nepřímém důsledku.

Kdy podle vás nastane nejhorší situace v nemocnicích?

Nejvyšší číslo nakažených bude ve druhém listopadovém týdnu, což pro peak (vrchol) v nemocnicích znamená deseti až čtrnáctidenní zpoždění.

Uvědomuje si tedy společnost dostatečně, co se na nás hrne?

Mám bohužel obavu, že to společnost potřebuje zažít. Podívejme se zpátky do minulosti. Rok po sametové revoluci bylo snad třikrát více sebevražd, kvůli psychickým potížím lidí, kteří nezvládli ty nenadálé změny. Ale jinak nic závažného. Měli jsme tady roky 1968, 1948, 1945, 1939, 1938. Slýchával jsem ty stresy od babičky. Musíme si uvědomit, že jsme po tolika bezproblémových letech opravdu v jakési válce. Říkalo se, že po jedenáctém září 2001 už svět nebude, co býval. Také teď nějakou dobu nebude takový, jak jsme byli zvyklí. A jestli se k němu chceme vrátit, musíme táhnout za jeden provaz a ne se handrkovat, jestli mně překáží rouška, nebo ne.

O viru stále přesně nevíme, jak rychle se může vracet, zda bude mutovat. Je východiskem vakcína?

Už v březnu, v jednom z prvních rozhovorů, jsem říkal, že vakcína není řešení. A není ani v současné době. Odvolávat se na to, že se v příštím roce naočkujeme, je stejné, jako že v příštím roce naočkujeme všechny proti HIV. Vakcína na HIV také zatím není a říkává se, že třeba již příští rok bude (např. HVTN 702).

Proč rychlému nalezení vakcíny nevěříte?

Podívejme se třeba na to, že lidé, kteří byli infikováni a prodělali koronavirus, si často nevytváří protilátky. Rozptyl v protilátkách proti koronaviru u lidí, kteří tu nemoc prodělali, je obrovský. Je mnohonásobně větší než u chřipky. Proti ní si většina z nás vytvoří protilátky a ty nás potom chrání další týdny a měsíce. U tohoto to bude podobné, ale jestli to bude déle, nikdo neřekne. Pak je otázka, jestli bychom zvládli naočkovat tak obrovské množství lidí v tak krátké době. Byl by proti tomu také odpor. A je tu také otázka bezpečnosti vakcíny. Výrobci tak před sebou mají obrovský a nelehký úkol. Udělat účinnou, ale zároveň bezpečnou vakcínu. A to není práce na několik měsíců.

Ve druhé části rozhovoru, který na Seznam Zprávách vyjde později, Omar Šerý hovoří o tom, jak bojovat s koronavirem, možnostech testování, nebo o tom, proč se jen tak nevrátíme k dřívějšímu způsobu života.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené