Hlavní obsah

Vědci opět ukázali na „dlouhý covid“ a vytyčili nejohroženější skupinu

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

25. 10. 6:45

Zatímco někdo projde covidem bez jediného příznaku, pro jiné je nevítaným společníkem celé měsíce. Stále více vědců upozorňuje na tzv. dlouhý covid. Ten je největší hrozbou pro seniory a ženy ve věku mezi 50 a 60 lety.

Článek

Británie potvrdila pozici země, kde se rozvíjí jinde zatím poměrně upozaděná debata o dlouhodobých následcích covidu-19. Poté, co nedávno vyšla rozsáhlá zpráva tamního Institutu pro výzkum zdraví, britská média informují o čerstvé (a dosud nerecenzované) studii zabývající se tímto fenoménem. Ta nejenže poznatky o existenci dlouhodobých příznaků covidu-19 potvrzuje, ale i popisuje, koho nejvíc ohrožují.

Podle nové analýzy hrozí největší riziko jeho vzniku ženám ve věku mezi 50 a 60 lety. Kromě vyššího věku je pak rizikovým faktorem pro přetrvání covidových obtíží výskyt pěti nebo více příznaků během prvního týdne onemocnění.

Co je to long covid?

- jde o soubor celé řady dlouhodobých příznaků nemoci covid-19

- spodní hranice dlouhodobosti je jeden měsíc, horní hranice není, jelikož je covid-19 stále příliš nová nemoc. Zatím tak víme o případech, kde symptomy nezmizí ani v horizontu několika měsíců.

- mezi nejčastější projevy long covidu patří již delší dobu diskutované poškození plic, srdce či dalších orgánů a celý soubor symptomů souhrnně označovaných jako postvirální únavový syndrom a i syndrom postintenzivní péče (např. silná únava, mozková mlha)

- lidé ale podle NIHR popisují i řadu typicky koronavirových příznaků, které, ač s nižší intenzitou, trvají místo týdnů měsíce

- britský Institut pro výzkum zdraví navrhuje, aby se k long covidu začalo přistupovat jako k typicky dlouhodobému onemocnění

Studie vedená doktorkou Claire Stevesovou a profesorem Timem Spectorem z londýnské King’s College šla ještě více do hloubky a analyzovala data 4182 pacientů zapojených do projektu Covid Symptom Study. Tito pozitivně testovaní lidé po dobu své nemoci zaznamenávali symptomy a svůj zdravotní stav. Na základě sesbíraných dat vědci vyhodnotili, že u žen ve věku do šedesáti let obecně panovala dvakrát větší pravděpodobnost trvání příznaků déle než měsíc, než tomu bylo u mužů. Od šedesátky nahoru byla situace na straně mužů i žen obdobná.

Vyšší věk je jedním z hlavních rizikových faktorů dlouhého covidu. Přibližně 22 procent lidí starších 70 let s nemocí bojovalo čtyři týdny nebo déle. Pro srovnání, takových lidí ve věku mezi 18 a 49 lety bylo jen 10 procent.

U žen ve věkové skupině 50-60 let se rizikové faktory spojují. Pro tuto kategorii platí až osmkrát větší pravděpodobnost výskytu přetrvávajících příznaků covidu-19 ve srovnání s 18-30letými. Největší rozdíl mezi muži a ženami platí pro věkovou kategorii 40 až 50 let. V takových případech bylo riziko vzniku dlouhého covidu u žen dvojnásobné než u mužů.

„Jde o podobný vzorec jako vídáme u autoimunitních onemocnění,“ uvedl pro The Guardian profesor Spector. „Nemoci jako je revmatoidní artritida, onemocnění štítné žlázy a lupus jsou u žen dvakrát až třikrát častější v období těsně před menopauzou.“ Tento rozdíl může dle jeho názoru vysvětlit rozdílná imunitní reakce u mužů a žen na přítomnost koronaviru v těle.

Studie, která byla publikována jako předtisk a dosud nebyla recenzována, také zjistila, že signálem zvýšeného rizika přetrvávajících zdravotních problémů může být i výskyt pěti nebo více příznaků během prvního týdne nemoci. I zde hraje roli rozdíl v imunitní odpovědi. „Určitě existuje skupina pacientů trpících dlouhým covidem, kteří mají multisystémové imunitní onemocnění. Trpí gastrointestinálními problémy, kožní vyrážkou, nervovými problémy a mozkovou mlhou – takže je zapojené celé tělo, ne jen jeho část,“ řekl Spector. Mezi další faktory, které studie spojovala se zvýšeným rizikem vzniku long covidu, patří nadváha nebo astma.

Ochrana před dlouhým covidem? Nenakazit se, míní ministr

O dlouhém covidu hovořil také britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. „V případě dlouhého covidu neexistuje žádná léčba. Každý bez ohledu na věk by si měl uvědomit, že nakazit se je opravdu závažná věc. Všichni bychom se měli snažit tomu vyhnout,“ říká v twitterovém videu na svém účtu.

Podle NIHR dosud převládá přesvědčení, že lidé, kteří se nakazí koronavirem, se buď za dva týdny vyléčí, skončí v nemocnici, nebo v krajním případě zemřou. S postupem času je ale stále jasnější, že u některých lidí se covid-19 chová jako typicky dlouhodobé onemocnění. „Nastává urgentní potřeba lepšího pochopení vývoje symptomů a klinických rizik. Lidé, jejich rodiny i zdravotníci potřebují znát realistickou předpověď toho, co mohou očekávat,“ píše se ve zprávě.

Hlavní hrozby long covidu podle NIHR

- Hlavním problémem je podle institutu chybějící shoda na úrovni zdravotnického personálu, vládních agentur i zaměstnavatelů ohledně dlouhodobých následků covidu-19. Bez ní totiž nelze ani z jedné strany zajistit postiženým lidem potřebnou podporu.

- Pokud se problém zanedbá, povede to podle institutu mimo jiné i k závažným psychologickým a sociálním problémům jedinců, kteří trpí dlouhodobými následky.

- Na problém je třeba nahlížet zeširoka a reagovat na něj na úrovni nemocnic i sociální podpory pro ty, které „long covid“ omezuje v ekonomické aktivitě.

Nejde zdaleka o první studii, která by se otázkou přetrvávajících příznaků zabývala. Podle italské studie publikované na začátku července až u 87 % pacientů jedné nemocnice přetrvával nejméně jeden z příznaků i dva měsíce po vypuknutí nemoci. U nejméně 55 % přetrvaly tři a více příznaků včetně únavy, dýchacích potíží, bolestí kloubů a na prsou.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené