Hlavní obsah

Víme o něm, ale nic s ním neděláme. Británie varuje před „dlouhým covidem“

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

15. 10. 2020 15:43

Britský Institut pro výzkum zdraví vydal zprávu, ve které akcentuje potřebu širšího pochopení dlouhodobých následků nemoci covid-19. Ty mohou komplikovat životy tisícům lidí, kteří nemají tušení, s čím se potýkají.

Článek

Přední britská zpravodajská média, včetně veřejnoprávní BBC nebo celostátní televizní sítě ITV, informují o nové zprávě Institutu pro výzkum zdraví (NIHR), podle kterého by se odborníci měli zaměřit na pomoc lidem, již trpí dlouhodobými symptomy covidu-19.

Úřad hovoří o takzvaném „dlouhém covidu“ (Long covid), který se projevuje zejména čtyřmi syndromy neboli soubory příznaků. Prvním z nich je již dlouho diskutované dlouhodobé poškození plic a srdce, dále NIHR uvádí syndrom postintenzivní péče, postvirální únavový syndrom a typicky covidové, ale dlouhotrvající symptomy.

Hlavní závěry zprávy

- Podle NIHR dosud převládá přesvědčení, že lidé, kteří se nakazí koronavirem, se buď za dva týdny vyléčí, skončí v nemocnici, nebo v krajním případě zemřou. S postupem času je ale stále jasnější, že u některých lidí se covid-19 chová jako typicky dlouhodobé onemocnění. „Nastává urgentní potřeba lepšího pochopení vývoje symptomů a klinických rizik. Lidé, jejich rodiny i zdravotníci potřebují znát realistickou předpověď toho, co mohou očekávat,“ píše se ve zprávě.

- Hlavním problémem je podle institutu chybějící shoda na úrovni zdravotnického personálu, vládních agentur i zaměstnavatelů ohledně dlouhodobých následků covidu-19. Bez ní totiž nelze ani z jedné strany zajistit postiženým lidem potřebnou podporu.

- Pokud se problém zanedbá, povede to podle institutu mimo jiné i k závažným psychologickým a sociálním problémům jedinců, kteří trpí dlouhodobými následky.

- Na problém je třeba nahlížet zeširoka a reagovat na něj na úrovni nemocnic i sociální podpory pro ty, které „Long covid“ omezuje v ekonomické aktivitě.

O zmiňovaných problémech se hovoří už delší dobu a zabývala se jimi celá řada studií. Zpráva zmiňuje některé z nich a uvádí příklady konkrétních lidí, kteří se s dlouhodobými příznaky covidu-19 potýkají.

Jednou z nich je například Pretty, která prodělala těžký průběh nemoci začátkem dubna. 11 dní strávených na jednotce intenzivní péče popsala jako peklo, které ale neskončilo ani poté, co byla propuštěna z nemocnice. Přetrvávající symptomy podle ní nejsou tak akutní, ale právě kvůli jejich dlouhodobosti jsou vysilující. „Silná únava, opakované bolesti v krku a mozková mlha. Všechny tyto věci na mě nesmírně dopadly a nejde jen o moje zdraví, ale i o mojí rodinu a sociální i pracovní život. Všechno je ještě horší kvůli tomu, že nikdo neví, jak dlouho může trvat, než se plně zotavím,“ zní část vyprávění Pretty, jejíž příjmení nebylo uvedeno.

Co už víme ze starších studií?

- NIHR ve zprávě připomíná mimo jiné italskou studii, podle které 87 % pacientů, kteří se z covidu-19 zotavovali v jedné z římských nemocnic, mělo alespoň jeden z příznaků i dva měsíce po vypuknutí nemoci. U nejméně 55 % přetrvaly tři a více příznaků včetně únavy, dýchacích potíží, bolestí kloubů a na prsou.

- Podle anglického veřejného zdravotnického systému (Public Health England) za minulý měsíc kolem 10 % nakažených s mírným průběhem, kteří se neléčili v nemocnicích, pociťovalo příznaky déle než čtyři týdny. Separátní studie Univerzity King's College odhaduje, že skutečný poměr může činit až 20 %.

- Zpráva upozorňuje i na velmi zvláštní formu dlouhodobých následků. Vypadá to, že „symptomy se často objevují v jednom fyziologickém systému, poté ustupují, aby se objevily zase v jiném fyziologickém systému“, píše NIHR. Z pozorování skupiny pro pomoc pacientům s dlouhodobými následky v Británii podle zprávy vyplývá, že takovou proměnlivost potvrdilo 70 % lidí, dokonce 89 % pak potvrdilo i výkyvy v intenzitě příznaků.

- Úřad rovněž vypichuje, že dlouhodobé následky byly zaznamenány i u koronavirů SARS a MERS. Asi 30 % přeživších podle NIHR utrpělo trvalé fyziologické poškození. Úřad zmiňuje i kanadskou studii, podle které se po onemocnění virem SARS 17 % vyléčených nevrátilo do práce ani rok po nákaze, 44 % pak vyhledalo služby související s léčbou duševního zdraví.

Financial Times citují odborníka na respirační onemocnění z nemocnice Northampton, který současnou situaci přirovnává k dění v 80. letech v souvislosti s epidemií AIDS. „Když jsme HIV lépe porozuměli, zjistili jsme, jak různě se může projevovat. Nyní, když se snažíme popsat naše poznatky (ohledně dlouhodobých příznaků covidu-19), se cítím jako tehdy při výzkumu HIV,“ řekl Philip Pearson, který je jedním z odborníků podepsaných pod zprávou NIHR.

Podle zprávy je možné, že kvůli nedostatku informací může dlouhodobými následky koronaviru trpět i mnoho těch, kteří ani nevědí, že ho měli.

Téma dlouhodobých následků covidu-19 na konci září komentoval i český ministr zdravotnictví Roman Prymula. Hovořil o tom v kontextu sportovců, kterým tou dobou ještě vládní opatření umožňovala společně trénovat, přičemž zmínil, že každý z nich by si měl uvědomovat, že riskuje nákazu. „Já chci před tímto trochu varovat, protože my ještě úplně nevíme, co ta nemoc dlouhodobě dělá. Máme data, která ukazují, že to nemusí být jen otázka postižení plic, může to být i srdce a další orgány, nikdo z dlouhodobého hlediska neví, co to udělá,“ řekl Prymula v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Zpráva britského úřadu s Prymulou vlastně nepřímo souhlasí, ale na druhé straně namítá, že už nastal čas to změnit. NIHR přiznává, že při hodnocení dlouhodobých následků stále ještě nové nemoci je skutečně v tuto chvíli „příliš brzy na vytyčení přesné definice“. Zároveň ale vyzývá, aby se vytvořil alespoň základní rámec, s nímž by se okamžitě začalo pracovat a který by se postupem času inovoval.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené