Hlavní obsah

Na prahu revoluce: I váš dům bude součástí velké elektrárny. Už za pár let

Videorozhovor s energetickým matadorem, šéfem skupiny Tedom Vladimírem Hlavinkou. (Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy)

 

Reklama

19. 11. 7:12

V energetice začala technologická revoluce. Dotkne se i domácností, které si budou muset mnohem důkladněji plánovat spotřebu elektřiny. Kdo má velké spotřebiče nebo soláry, bude se moci podílet na nových službách.

Článek

Společnost Tedom ze skupiny Jet Investment Igora Faita je dlouholetým výrobcem kogeneračních jednotek. Nedávno Tedom oznámil, že nově začíná také obchodovat s energiemi. Hlavním důvodem je probíhající energetická revoluce.

„Smart energetika, to nejsou nabíječky mobilů instalované na pražských lavičkách, ale nové postupy v energetické výrobě i službách,“ říká generální ředitel Tedomu Vladimír Hlavinka (celý rozhovor s ním můžete sledovat ve videu nad článkem). Tedom chce být jedním z průkopníků nového oboru.

Nová energetika

Tradiční energetický model představují velké elektrárny, jejichž produkci prodávají specializované obchodní firmy. Novým trendem je decentralizace, v níž se výroba, spotřeba i regulace sítě drobí a někdy i prolínají.

S nástupem obnovitelných zdrojů se do oboru pouští mnoho nových malých subjektů. Tomu se musí přizpůsobit distribuce, jejíž sítě čelí sílící nestabilitě. Solární či větrné elektrárny sice ve chvílích, kdy jim přeje počasí, vyrábějí levně, zato mají velké výkyvy v produkci. Celá soustava tak potřebuje záložní kapacity a nástroje na operativní zvyšování nebo snižování spotřeby.

Digitalizace umožňuje, že ze spousty malých zdrojů uděláte jeden velký, schopný poskytovat různé služby.
Vladimír Hlavinka, generální ředitel Tedomu

V tom výrazně pomáhá digitalizace. Díky softwarovým řešením lze výkon malých zdrojů, od solárních elektráren přes kogenerační kotelny, baterie a úložiště až po domácí spotřebiče, sdružovat neboli „agregovat“, jak se v branži říká.

„Digitalizace umožňuje, že ze spousty malých zdrojů uděláte jeden velký, schopný poskytovat různé služby. Umí stabilizovat soustavu, fungovat jako velký elektrárenský blok. Říká se tomu virtuální elektrárna. My v tomto směru máme už desetiletou zkušenost, bylo by hloupé to nevyužít do budoucna,“ vysvětluje Hlavinka. Dlouholetý energetik, exmanažer skupiny ČEZ a bývalý šéf jeho elektráren do skupiny Igora Faita nastoupil loni právě proto, aby třebíčského výrobce kogenerací Tedom dovedl k nové „smart“ energetice.

Vladimír Hlavinka

V září 2020 nahradil v čele skupiny Tedom zakladatele Josefa Jelečka.

Vystudoval energetickou strojařinu na VUT a právo na Masarykově univerzitě.

Celkem 13 let strávil na různých postech v ČEZ. Řídil mj. JE Dukovany i Temelín.

Vlastní servisní firmu Orgrez.

Čtyři roky pracoval v Holandsku pro holding Uranium, rok v Rusku pro firmu SUEK.

Pracoval také pro skupiny Alta nebo PSG.

Technologická změna, na níž chce Tedom stavět, umožňuje, aby řada dálkově online řízených malých zdrojů – například kogenerací nebo střešních solárů – mohla své služby i vyrobenou energii nabízet na trhu. „Díky digitalizaci je takový agregovaný blok o velikosti třeba 100 megawattů řiditelný. A pak může nabídnout na trh dodávku třeba i konečným spotřebitelům,“ popisuje Hlavinka.

Virtuální elektrárna

Virtuální elektrárna složená z malých zdrojů ale nemusí jen dodávat elektřinu. „Je také schopná balancovat odchylky pro různé dodavatele. A protože podle evropské legislativy vzniká jeden standard těchto podpůrných služeb pro celou Evropu, bude taková virtuální elektrárna moci i regulovat rozvodnou soustavu,“ vysvětluje Hlavinka.

Dnešní regulace se musí něčím nahradit. Jinak bychom si museli přiznat, že někdy elektřina půjde a někdy prostě nepůjde.
Vladimír Hlavinka, generální ředitel Tedomu

Potřeba těchto služeb stoupá s tím, jak se budou odstavovat velké fosilní elektrárny a teplárny, které dnes celý systém drží v chodu i rovnováze. „Dnešní regulace se musí něčím nahradit. Jinak bychom si museli přiznat, že někdy elektřina půjde a někdy prostě nepůjde,“ podotýká šéf Tedomu.

Tedom není jedinou firmou, která se na novou podobu energetiky chystá. Spojováním menších zdrojů do virtuálních elektráren se zabývají velké energetické skupiny v čele s ČEZ, do hry ale vstupují i menší hráči, často z IT sektoru. Hlavinka odhaduje počet zájemců o tento typ podnikání k desítce. Celkový odhad decentralizované výroby v Česku může podle něj dosáhnout až ke 30 procentům.

Kogenerace, na něž se Tedom specializuje, v tom mohou hrát významnou roli. „Dnes máme v plynových kogeneracích instalovaných asi 350 megawattů, potenciál Česka je kolem 800 megawattů. V energetice teď probíhá opravdu velká změna. Přišla by i bez politického tlaku na dekarbonizaci, prostě díky technologickému vývoji. Jen možná o něco později. Ale nastane, ať to chceme, nebo ne,“ dodává Hlavinka.

Tedom a kogenerace

Kogenerace je moderní, vysoce efektivní společná výroba elektřiny a tepla.

V běžném motoru či turbíně se většina energie z paliva přemění na odpadní teplo. U kogenerační jednotky se teplo využívá zpravidla k vytápění nebo ohřevu teplé vody.

Kogenerace lépe energeticky využívá palivo, je tedy cestou k úsporám emisí skleníkových plynů. Plynové kogenerační jednotky o různé velikosti se používají především v teplárenství.

Třebíčská firma Tedom (název vznikl zkratkou slov TEplo DOMova) od začátku 90. let vyvíjí, vyrábí, instaluje a provozuje kogenerační jednotky.

Tedom Group působí ve 40 zemích, dceřiné firmy má v Německu, Rusku, USA, Polsku a na Slovensku, český trh ovládá ze čtyř pětin. Zaměstnává přes 900 lidí.

Od roku 2019 ji ovládá Jet Investment brněnského miliardáře Igora Faita.

Tedom od roku 2010 vlastnil se skupinou ČEZ společnou firmu ČEZ Energo, která provozuje desítky kogenerací sdružených do virtuální elektrárny o výkonu 120 megawattů. Loni Tedom svůj podíl skupině ČEZ prodal, dál ale pro ČEZ zajišťuje provoz jeho virtuálního bloku. Chce jít vlastní cestou dál. Letošní vstup do obchodování s energiemi je součástí tohoto procesu.

Tedom v nové branži

Tedom v říjnu koupil obchodníka s energiemi Free energy, s nímž převzal svých prvních tisíc koncových zákazníků. Zatím nabízí spotřebitelům jediný tarif, v němž se cena odvíjí od denního spotového trhu s elektřinou. Služba je určena specifické skupině klientů, kteří jsou ochotni sledovat cenu elektřiny na burze a přizpůsobovat tomu své zákaznické chování. Třeba majitelům solárních instalací nebo větším spotřebitelům schopným regulovat svůj odběr.

Naší strategií je mít blok další virtuální elektrárny, kterou teď dáváme dohromady.
Vladimír Hlavinka, generální ředitel Tedomu

„Nechceme u spotového tarifu skončit, budeme nabídku rozšiřovat. Prodáváme jenom to, co máme nakoupeno nebo co jsme schopni vyrobit ve vlastních kogeneracích. Naší strategií je mít blok další virtuální elektrárny, kterou teď dáváme dohromady,“ popisuje Hlavinka.

„Do budoucna chceme mít mezi zákazníky lidi, kteří se chtějí a mohou uplatnit s nějakou flexibilitou, a to nejen výrobní. Kteří chtějí mít náklady na energie pod kontrolou, vnímají, že trh stále roste a klesá, a jsou ochotni se tím zabývat. Nastupující legislativa, která jde z Evropské unie, říká: každý spotřebitel a každý, kdo má nějakou flexibilitu, kterou může nabídnout na trh, má právo ji využít,“ říká.

„Majitel jednoho malého zdroje, jednoho tepelného čerpadla nebo jedné baterie, ale pro trh nemá cenu. Teprve když malé zdroje pomocí IT řešení spojíte do větších celků, pak se jejich kapacita využít dá,“ dodává.

Až po domácnosti

Nejdříve se do systému budou zapojovat větší spotřebitelé, kteří k tomu mají podmínky. Hlavinka to vysvětluje na příkladu mrazírny: „Máte velkou mrazírenskou halu, kde spouštíte kompresory k udržení teploty. Pro vaše zboží je ideální teplota minus 18 stupňů, ale může být od minus 17 až po minus 19. Když chladíte víc, spotřebováváte zbytečně energii, když jste nad minus 17, nedodržujete dané parametry. Flexibilita znamená to, že řekněme od minus 17,5 do minus 19 nás do systému pustíte a necháte nás dálkově zapínat a vypínat váš kompresor. Když mám přebytky na trhu elektřiny a vím, že je levná, tak si nachladím mrazák klidně na minus 20 a pak ať teplota postupně roste. Když mám naopak nedostatek na trhu, je lepší kompresor na chvíli vypnout. Toto je velká flexibilita, u velkých spotřebitelů jednoduše regulovatelná.“

Poskytování těchto služeb i u menších hráčů přinášejí „smart“ zařízení na měření spotřeby elektřiny. Chytré měřáky umožní nejen příjem energie, ale i dodávku do sítě, za niž budou uživatelé dostávat zaplaceno. „Technologie už dnes umožňují dálkové vypínání a zapínání spotřebičů. My na to už máme software, je možné jej škálovat pro různé spotřebiče. Jde jen o to, dát to dohromady. Z malých spotřebičů pak naskládáte megawatty,“ plánuje Hlavinka.

Změna systému podle něj povede i domácnosti k tomu, aby si lépe v čase plánovaly spotřebu. „Budete si ji muset víc kontrolovat, protože to už dnes je velký zářez do rodinného rozpočtu. Ale když budete schopni nabídnout trhu i nějaký regulační potenciál, pak za to něco dostanete.“

Domácnosti tak budou nuceny časovat spotřebu co nejvíc mimo špičky. Třeba pouštět pračky, myčky nádobí nebo filtrace bazénů v noci. Nebo využívat levnější mimošpičkové tarify k nabíjení domácích baterií a elektromobilů.

Zatímco v Česku je flexibilní zákaznické chování spíš hudbou budoucnosti, jiné země v tom jsou dál. „Třeba ve Francii už se bavíme o opravdu menších spotřebičích. Pokročilý je tento vývoj v Německu, Holandsku, Belgii. I Finsko už jde až ke koncovému odběrateli, Německo zatím spíš na větší odběry. I k nám to přijde, jen musí být připravená distribuční soustava a regulace. Domácnosti vybavené baterií, elektromobilem, vyhříváním bazénu, tepelným čerpadlem, prostě velkými spotřebiči, se na tomto systému pak mohou podílet.“

Evropa vs. Česko

Evropské státy využívají k budování nové energetiky různé motivační nástroje. Jak Hlavinka popisuje, třeba v Německu se do stabilizace sítě stát rozhodl zapojit velké množství bioplynových stanic, které se spouštějí a vypínají podle potřeby regulátora sítě.

Pokud provozovatel souhlasí se zapojením do systému, platí investici do výstavby bioplynové stanice stát. Země má nyní podle Hlavinky ve flexibilním bioplynu nainstalovanou kapacitu šesti gigawattů (trojnásobek českého jaderného Temelína), bioplynky se zapínají zpravidla ve špičkách na šestihodinové cykly.

Prodraží decentralizace energií spotřebitelům, kteří budou muset začít platit úplně novou službu – agregaci a řízení malých zdrojů? Podle Hlavinky nejsou vyšší náklady nutné.

Je to jediná možnost, pokud chceme jít cestou obnovitelných zdrojů a vyrovnávání výroby a spotřeby co nejblíž místu spotřeby.
Vladimír Hlavinka, generální ředitel Tedomu

„Distribuce se může rozvíjet dvěma způsoby. Buď jako dosud, kdy se staví maximálně robustní přenosová soustava, anebo decentralizovaně. Investice budou v obou případech srovnatelné, jen se to v tom druhém případě bude dělat chytře. Je to jediná možnost, pokud chceme jít cestou obnovitelných zdrojů a vyrovnávání výroby a spotřeby co nejblíž místu spotřeby,“ tvrdí.

Nástup chytrých měřicích systémů a decentralizované energetiky se zapojením domácností podle něj i v Česku přijde rychle. „Tipuji to maximálně na pět let, protože jsou tu termíny, které plynou z evropské legislativy. A evropský trh se začíná budovat jako jeden společný,“ říká.

Celý rozhovor s energetickým matadorem a šéfem Tedom Group Vladimírem Hlavinkou si můžete pustit v úvodním videu. Kromě revoluce v energetice v něm hovoří také o očekávaném vývoji v cenách energií i o významu plynu ve výrobě elektřiny a komentuje českou energetickou politiku.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Virtuální elektrárna
Vladimír Hlavinka
Tedom Group
Kogenerace

Doporučované