Hlavní obsah

V Malé Úpě otevřeli Disidentskou stezku. Ve stejný den se tu sešli komunisté

Krkonoše připomněly 40 let od prvního setkání českého a polského disentu otevřením Disidentské stezky. Symbolicky v den, kdy se v Krkonoších scházejí komunisté.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Čtyřicet let od prvního setkání českých a polských disidentů v Krkonoších nově připomíná Disidentská stezka, kterou o víkendu slavnostně otevřeli v Malé Úpě. Byla to právě Malá Úpa a její okolí, kde se oba disenty scházely a kde začaly svoji spolupráci. Autoři nové stezky naplánovali její slavnostní otevření symbolicky na den, kdy se na Pomezních boudách v Malé Úpě tradičně sešli čeští, polští a němečtí komunisté.

Článek

Ti sice otevření stezky nesli nelibě a na některé účastníky a novináře pokřikovali, obě akce se však obešly bez otevřených roztržek.

„Když jsme tu stezku dělali, říkali jsme si, že bojovat za svobodu se dá kdykoliv, jakkoliv a kdekoliv,” vysvětlila hlavní motto akce Eva Hrubá z Paměti Krkonoš, která na vybudování Disidentské stezky spolupracovala s obcí a místními výtvarnicemi.

Disidentskou stezku si turisté nesmí představovat jako sportovní naučný okruh, kterých je v Krkonoších už spousta. Je to spíš soubor šesti zastavení na místech, kde se před 40 lety začaly tvořit dějiny. „Jedním z míst je například chalupa disidentky Dády Fajtlové, kde se disidenti scházeli, nebo celnice, kde Václav Havel s tehdejším ministrem zahraničí Jiřím Dientsbierem po pádu režimu odemkli česko-polskou hranici,” popisuje starosta Malé Úpy Karel Engliš.

Stezka je dělaná nikoliv formou prostého textu, ale lidé, kteří se po ní vydají, si prohlédnou komiks se známými tvářemi - Václavem a Olgou Havlovými, Martou Kubišovou, Jiřím Dientsbierem, Sašou Vondrou či tvářemi polských disidentů.

„Přiznejme si, že prostý text nikdo moc nečte. Proto jsme se rozhodli udělat zastavení zábavnější formou, která lidi upoutá a zároveň bude odlehčená. Jde sice o vážné téma - svobodu, boj o lidská práva a podobně, ale zároveň víme, že ta setkání probíhala opravdu velmi volnou a odlehčenou formou, že se tam hodně jedlo, pilo, povídalo,” vysvětluje Klára Stejskalová z výtvarné dílny Bosorka, která na projektu spolupracovala.

Komiksové koláže jsou pak dílem trutnovské výtvarnice Pavlíny Teichmanové. „Původně jsem měla velký strach, jak to pojmu, ale když jsem se do toho potom zakousla, dělalo se mi to samo. Zpočátku bylo zadání, aby šlo pouze o kresbu, ale když jsem si pak četla scénář, řekla jsem si, že tak to nepůjde, proto jsem spíš zvolila koláž, do které jsem použila pravé fotografie zobrazených lidí,” popisuje výtvarnice, pro kterou bylo nejhorší shánění dobových dokumentů, jež se týkají tehdejších celníků. „Když jsem to vyhledávala na internetu, tak jsem zjistila, že nejsou žádné podklady,” posteskla si výtvarnice.

Organizátoři zvolili sobotu 25. srpna s jasným cílem - v sobotu se na Pomezních boudách v Malé Úpě tradičně sešli komunisté, kteří se odtamtud vydali na Sněžku. Setkávání, na němž vlály vlajky Sovětského svazu a různých českých, polských či německých komunistických organizací, se účastní zejména lidé v seniorském věku. Na Pomezních boudách se proletáři setkávali už od roku 1922, v moderní době se komunistická setkávání konají od roku 1972.

Reklama

Doporučované