Hlavní obsah

Komentář: Otázka za milion euro, má Česko přijmout euro?

Pavel Peterka
Hlavní ekonom XTB CZ/SK
Foto: Shutterstock.com/Maciej Schulz

Ilustrační snímek.

Bulharsko se chystá vstoupit do eurozóny, což oživuje debatu o přijetí měny v České republice. Máme následovat příklad z Balkánu, nebo je lepší si korunu ještě ponechat? ptá se v komentáři hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Článek

Od 1. ledna 2026 Bulharsko zavede euro a stane se tak 21. členem eurozóny, což opět oživuje debatu o přijetí společné měny v České republice. Měla i naše země následovat příklad z Balkánu, nebo je lepší si korunu ještě ponechat?

Přistoupení Bulharska do eurozóny má ale na debatu o euru v České republice naprosto minimální vliv. Pro naši zemi se tím příliš nemění. Rozšíření eurozóny o Bulharsko atraktivitu měnové unie nijak nezvyšuje. Zároveň ale nesouhlasím s argumentem, že by tento krok měl nějak narušit stabilitu eurozóny. Jedinou výtkou mohou být korupční kauzy a problémy, které akcentují ve svých zprávách některé mezinárodní instituce.

A nyní ta hlavní otázka za milion euro. Bylo by přijetí eura pro Českou republiku výhodné? To je skutečně otázka za milion. Ekonomové se nejsou schopni jednoznačně shodnout a existuje několik názorových proudů. Já osobně se řadím mezi zastánce přijetí eura, ale až v horizontu přesahujícím deset let, kdy se nevýhody ze vstupu do eurozóny minimalizují a výrazně tak převáží očekávaná pozitiva.

Nevýhody, které nelze přehlédnout.

Mezi hlavní nevýhody přijetí eura se obecně řadí ztráta vlastní měnové politiky, která se ukázala jako velmi užitečná v posledních letech. Viděli jsme, že hodnoty inflace a tím i potřeby měnové politiky se mezi jednotlivými zeměmi eurozóny výrazně lišily. Evropská centrální banka musela několik měsíců vyčkávat se zvyšováním úrokových sazeb, které by tlumilo inflační tlaky, třeba i z důvodu obav o stabilitu zemí na jihu eurozóny. Reakce ECB tak byla pomalejší a obecně méně flexibilní ve srovnání s Českou národní bankou, která situaci zvládla velmi dobře.

Obecně platí, že struktura české ekonomiky a její potřeby jsou prozatím velmi odlišné od potřeb ekonomik Německa a Francie, kterým se měnová politika ECB přizpůsobuje nejvíce. Až bude struktura naší ekonomiky bližší, budou i potřeby podobné a tato nevýhoda z velké části odpadne. Přesto ale nebude šitá na míru, jako je tomu v případě měnové politiky vlastní.

Dalším negativem je zapojení do evropského stabilizačního mechanismu, jehož účelem je poskytování finanční pomoci v případě ohrožení stability eurozóny. Součástí jsou i země s problémy v oblasti stability veřejných financí jako je Řecko, Itálie a Španělsko.

Dále se mezi negativa zařazují jednorázové náklady na přechod a jednorázové zdražení vlivem přecenění do eur. Ani jedno ale nevnímám jako zásadní dlouhodobý problém.

Výhody existují, ale nejsou zásadní. Nejčastěji skloňovaným pozitivem přijetí eura je eliminace měnového rizika a snížení nákladů na směnu a kurzové zajištění, což jsou ale náklady, které se pohybují pod úrovní 0,2 % HDP ročně. Tedy náklady nezanedbatelné, ale nikoliv naprosto zásadní.

Další výhodou přijetí eura může být vyšší stabilita kurzu a měnového systému obecně a menší závislost na jmenování bankovní rady prezidentem ČR. Zavedení eura by dle řady ekonomů mohlo posílit zájem zahraničních investorů o investice do tuzemské ekonomiky. Dále se skloňují marginální výhody typu omezení nutnosti směny v případě turismu po Evropě a snadnější srovnání cen napříč EU.

Asi se tomu nevyhneme

Pro přijetí eura je nutné splnit především čtyři kritéria: cenovou stabilitu, stabilitu veřejných financí, konvergenci úrokových sazeb a kurzovou stabilitu. V žádném z těchto kritérií by ČR neměla mít zásadní a neřešitelný problém. Inflace se vrátila do pásma inflačního cíle. Veřejný dluh je pod 60 % a tempo zadlužení je i díky konsolidačnímu úsilí současné vlády pod 3 %. Konvergence úrokových sazeb není problém.

Chybí vstoupit do mechanismu směnných kurzů ERM II a udržet stabilní kurz koruny minimálně po dobu dvou let. Lze předpokládat, že přijetí eura by bylo stanoveno na první den nejbližšího možného roku. Od 1. ledna 2028 bychom tak technicky mohli platit eurem.

Myslím si, že Česká republika se k euru nakonec připojí. Nevěřím ale, že se tak stane v následujících dvou volebních období. Současná politická reprezentace v zásadě reflektuje odpor většinové populace k přijetí eura. Výsledky průzkumů nabízí různé hodnoty, ale v zásadě v žádném relevantním průzkumu nezískalo přijetí eura nadpoloviční většinu.

Politici ve svých programech reflektují názory občanů. Jejich cílem je koneckonců maximalizace získaných hlasů. Pokud většina lidí v ČR euro nechce, tak si jen těžko dovedu představit většinu v parlamentu, která by přijetí eura prosadila. To se dle mého názoru v dalších letech zásadně nezmění. Proto neočekávám přijetí eura dříve než za deset let.

Přijetí eura podporuji, ale počkejme s ním, až Česká republika doroste do ekonomiky západního střihu. V takovém případě výhody jednoznačně převáží nad negativy a rozhodování bude podstatně jednodušší než nyní. Bulharský příklad by nás neměl nutit ke kvapným rozhodnutím – každá země má své specifické potřeby a tempo ekonomického vývoje.

A co čeští turisté v Bulharsku? Po zkušenostech z Chorvatska lze očekávat zdražení. To by ale nemuselo být tak výrazné, protože Bulharsko nemá tak prominentní pozici a tak bohatou skladbu turistů ve srovnání s Chorvatskem, což omezí prostor pro výraznější zdražování.

V rubrice Komentáře z byznysu přinášíme názorové texty zástupců firem i veřejných institucí k ekonomickým tématům.

Související témata:

Doporučované