Policisté v Moskvě znovu zasahovali na demonstracích. Zatkli přes 800 lidí

Už před začátkem akce policie zatkla prominentní opoziční aktivistku Ljubov Sobolovou v taxíku, když se snažila dorazit na demonstraci, a odvezla ji v policejním autě. Informovala o tom agentura Reuters.

Právě Sobolová, která je poslední z prominentních představitelů opozice na svobodě, a která drží hladovku, vyzvala lidi k účasti na demonstraci. Moskevské úřady ji odmítly povolit a ruská generální prokuratura varovala, že proti ní nekompromisně zasáhne. Minulou sobotu bylo při podobné akci zadrženo v Moskvě přes tisíc lidí a organizátorům hrozí vysoké tresty vězení.

Sobolové, stejně jako dalším 14 kandidátům, moskevská volební komise neumožnila kandidovat ve volbách, údajně kvůli nesrovnalostem v seznamu podpisů podporovatelů, který musejí kandidáti komisi předložit. Sobolová pochybení popírá.

Ruská generální prokuratura opoziční aktivisty varovala, že proti nepovolené demonstraci svolané na Bulvární okružní třídu nekompromisně zasáhne. Komise horní komory ruského parlamentu pro ochranu státní svrchovanosti vydala prohlášení, podle něhož jsou nynější protestní akce v Moskvě dílem „západních sponzorů“ ruské opozice a „anglojazyčných a prozápadních médií“. Bližší podrobnosti prý senátoři zveřejní později.

Nezávislý ruský deník The Bell označil sobotní protesty na největší politickou krizi v Rusku za posledních sedm let. Diskvalifikace kandidátů opozice z voleb do zastupitelstva vedla k demonstraci, kterou Rusko zažilo naposledy v roce 2012. Vláda se nesouhlas občanů snaží zastavit, policie opakovaně proti demonstrantům zasahuje, opoziční lídři jsou zatýkáni.

Obyvatelé Moskvy, Petrohradu a dalších měst budou 8. září hlasovat ve volbách do městských sněmů. Předem byli však vyloučeni všichni opoziční kandidáti, kterým se podařilo získat podpisy tří procent obyvatel příslušného volebního okrsku jejich působení.

To znamená, že asi 100 tisíc obyvatel, kteří vyjádřili podporu nezávislým kandidátům, se nyní cítí být zbaveno svého volebního práva.

Komise podpisy přezkoumala a uvedla, že nejsou pravé a patnáct kandidátů z boje vyloučila. Jednalo se mimé jiné o spolupracovníky jednoho z hlavních oponentů Kremlu Alexeje Navalného – právničku Ljubov Sobolovou, aktivistu Ilju Jašina a advokáta Ivana Ždanova.

První úřady povolený protest se v Moskvě konal 20. července. Účastnilo se ho okolo 20 tisíc lidí. Další protest byl již nepovolený, i přesto 27. července v hlavním městě protestovalo více než 15 tisíc lidí. Policie zatkla podle údajů serveru The Bell 1373 účastníků, 77 lidí utrpělo zranění. Účast na protestním mítinku v sobotu 3. srpna na facebookové události potvrdilo přes 20 tisíc lidí.

Vysoká účast prvních protestů 27. července byla podle blízkých zdrojů z Kremlu neočekávaná. To může být pro vládu velmi znepokojivé vzhledem k politické situaci. Nespokojenost obyvatel v Rusku roste, proto roste i počet lidí, kteří svůj nesouhlas vyjadřují v ulicích.

Navíc popularita prezidenta Vladimira Putina klesá. Průzkum státní ruské společnosti VCIOM nejdříve v letos v květnu ukázal, že hodnota prezidenta Putina od roku 2015 klesla o 30 procent. VCIOM zveřejnil průzkum, podle něhož prezidentovi důvěřuje jen 31,7 procenta Rusů, o týden později služba přišla s údajem 72,3 procenta, tedy víc než dvojnásobným. Nové výsledky přinesla nezávislá agentura Levada Center, podle níž se preference Putina v červenci pohybovaly kolem 68 procent. Rekordní popularitu prezident Ruska zaznamenal v roce 2014, kdy se jeho důvěryhodnost vyšplhala na 87 procent.

Už teď je téměř jisté, že některé případy protestujících či jejich lídrů skončí jako závažné trestné činy. Pokud se ohlédneme za událostmi z roku 2012, souzeno v této době bylo po protestech více než 30 osob. Většinu z nich odsoudili na dva až tři roky vězení. Hlavní organizátor a ruský opoziční aktivista Sergei Udaltsov dostal trest čtyři a půl roku vězení.

Moskevská policie tento týden zatkla pět údajných organizátorů protestů. Zadržen byl i Michail Svetov, hlavní organizátor sobotních demonstrací, oznámila agentura TASS. Svetov se v úterý dostavil do moskevské radnice, aby si vyžádal povolení zorganizovat protest. Když radnici opouštěl, komando těžkooděnců ho zatklo.

Na pozadí sobotní opoziční demonstrace ruská justice oznámila, že zahajuje vyšetřování kvůli údajnému praní špinavých peněz proti organizaci hlavního kremelského kritika a vůdce opozice Alexeje Navalného. Ten si v současnosti odpykává trest 30 dnů vězení za výzvy k demonstracím. Minulý víkend byl Navalnyj hospitalizován kvůli „závažné alergické reakci“, opoziční média spekulovala o tom, že byl otráven jídlem. V pondělí se Navalnyj vrátil do cely.

Podle vyšetřovatelů obdržely osoby napojené na Fond boje proti korupci (FBK), který Navalnyj založil, ilegálně částky dosahující až jedné miliardy rublů (zhruba 350 milionů korun). Poté tyto sumy údajně „vypraly“ s pomocí několika bankovních kont, aby je nakonec převedly na účty Navalného organizace.