Ondřej Ševců je ředitelem Územního odborného pracoviště v Praze spadajícího pod Národní památkový ústav a zbourání Libeňského mostu považuje za chybné. Ačkoliv prý rozumí tomu, že se Praha v poslední době kloní k radikálním řešením, situaci lze podle něj řešit i jinak.

„Oprava mostu je možná. Můžeme se dokonce domnívat, že by mohla být ekonomičtější, než jsou současné propočty,“ vysvětluje Ondřej Ševců. Z architektonického hlediska má podle něj most příliš velkou hodnotu.

Libeňský most, jenž byl postaven v roce 1928 a poslední menší rekonstrukcí prošel naposledy za druhé světové války, se podle architekta výrazně liší od obyčejných dálničních mostů. Pro Seznam se rozpovídal i o specifické „tváři“, kterou podle něj stavba má.

„To typické zhlaví není jenom trojúhelníková konstrukce, ale je na tom nasazen takový břit. To je zcela zjevná snaha architekta o jakýsi výraz, který možná naznačuje vzdorování toho mostu řece,“ rozplývá se nad architektonickým řešením pilířů Ševců.

Architekt považuje Libeňský most za skvost a zároveň tvrdí, že v tomto ohledu není osamocen. Proti demolici se už vyjádřilo několik dalších institucí, včetně České komory architektů, Klubu Za starou Prahu, Národního technického muzea nebo Mezinárodní rady pro památky a sídla.

„V jiných zemích se stavby podobného typu památkově chrání a také se s nimi podle toho nakládá,“ dodává Ševců.

Náměstek primátorky hlavního města Petr Dolínek v pondělí navrhl most zbourat a postavit místo něj nový. Tuto variantu o den později podpořili pražští radní. Další kolo debaty a finální hlasování o zbourání Libeňského mostu bude ve čtvrtek. To budou o této variantě hlasovat zastupitelé.

Kvůli špatnému stavu Praha nechala most v lednu zhruba na šest týdnů zavřít pro dopravu. Po provizorním podepření na něj teď smějí při snížené rychlosti vjíždět alespoň auta a tramvaje.