Hlavní obsah

V Rovensku pod Troskami odhalili smírčí kříž, před 76 lety tam zastřelili 365 Němců

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

9. 5. 18:46

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji dnes nad školou odhalili smírčí kříž jako symbol smíření s masakrem, který se tam stal před 76 lety.

Článek

V městě bylo 10. května 1945, tedy dva dny po oficiálním konci II. světové války, zastřeleno 365 německých vojáků i civilistů. Kříž vytesal z pískovcového kvádru místní kameník Ivan Podobský. Má tvar lidského těla, je nahnutý, jako když na sebe beru tíhu toho břemene, toho skutku, který se tu stal. „Pro nás to ale nekončí. Kříž sice přijímá břemeno, pro nás to ale znamená zdvižený prst, že nesmíme zapomenout a nikdy nedopustit to, co se tady před 76 lety událo,“ dodala starostka města Jiřina Bláhová.

Historik Jan Boris Uhlíř při odhalení kříže uvedl, že během takzvaného divokého odsunu zahynulo v Čechách a na Moravě na 45 tisíc Němců. Jeden z největších masakrů se podle něj udál právě u školy v Rovensku. Tehdy se podařilo utéct jednomu Němci odsouzenému na smrt, nejčastěji se udává, že šlo o příslušníka SS. Na útěku zastřelil velitele sovětských partyzánů Ivana Karloviče Nelipoviče. „Jeho smrt vyvolala hrůzyplnou odvetu. Vojáci Rudé armády, partyzáni a někteří z místních obyvatel si vzali na mušku smíšenou skupinu více než 300 německých civilistů a vojáků shromážděných v prostoru před školou a začali je nemilosrdně kosit výstřely,“ uvedl historik. Kdo přežil, byl odváděn za školu a popraven. Podle historika se mluví o 365 obětech, při exhumaci z hromadných hrobů byly v 90. letech nalezeny ostatky 238 lidí.

Myšlenka zhotovení smírčího kříže, umístěného nad základní školou, který by nahradil předchozí pomník „Obětem války“, vznikla z iniciativy rovenských občanů a církví, především Jednoty bratrské. Podle starostky nechtěli památník. „Kdybychom udělali památník, tak památník je věc oslavná, tady není co oslavovat,“ dodala.

Starosta nedalekého Turnova Tomáš Hocke dnes při odhalení kříže uvedl, že Rovensko je místem, kde se na jedné straně potkávají mimořádné, statečné okolnosti událostí, na které bezesporu můžeme být hrdi s těmi, na něž hrdí být nemůžeme. V městě je totiž i pamětní deska, jež připomíná hrdinství starosty Josefa Kouřila z roku 1943. Tehdy Rovensku hrozilo vyhlazení ze strany Němců, protože místní ukrývali parašutisty. Ti se v lednu 1943 nejdříve chtěli prostřílet na svobodu a až na naléhání, že když se nevzdají, hrozí městu vyvraždění, se dobrovolně gestapu vydali. Před tím ale rozkousli ampuli s jedem a zemřeli. Rozzuření nacisté tehdy po starostovi požadovali seznam 60 lidí, které hodlali popravit. Ten to ale odmítl s tím, že veškerou odpovědnost nese on sám, ať tedy popraví jen jeho. Nakonec bylo Rovensko i jejich starosta ušetřeni, důvody dodnes nejsou známé.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované