Hlavní obsah

Ve druhé vlně covid zabíjí častěji, odhalila nová data

Foto: Seznam Zprávy

Takto se vyvíjí počty úmrtí s covidem v Česku.

Reklama

25. 11. 2020 19:36

Analýza ukázala, že v prvním pololetí zavinil koronavirus 27 procent úmrtí nakažených lidí. Na podzim to podle předběžných čísel z druhé vlny bylo o třetinu více.

Článek

Od počátku epidemie koronaviru se vedou spory o to, nakolik bývá covid-19 hlavní nebo spíš vedlejší příčinou úmrtí nakažených lidí. Ministerstvo zdravotnictví ve středu konečně představilo podrobnější čísla, která do problému vnášejí trochu jasno.

Podle analýzy, kterou provedli vládní zdravotní statistici, zapříčinil covid-19 v prvním pololetí 27 procent úmrtí mezi nakaženými. U dalších 64 procent šlo o souběh virové infekce a vážného chronického onemocnění, nejčastěji spojeného se srdcem. Pouze u devíti procent nakažených, kteří zemřeli, se vliv koronaviru neprokázal.

Ve druhém pololetí bude podíl úmrtí s covidem jako hlavní příčinou pravděpodobně vyšší. Podle předběžného vyhodnocení se koronavirus nejspíš přímo podepsal na úmrtí 36 procent lidí s pozitivním testem.

Jako kombinace s nějakou chronickou chorobou bylo vyhodnoceno 57 procent úmrtí, u dalších sedmi procent zemřelých s nákazou nebyla zjištěna žádná souvislosti s covidem.

Co je příčinou vyššího podílu zemřelých, u kterých byl hlavním důvodem smrti covid, ministr zdravotnictví Jan Blatný neupřesnil. Podle dřívějšího vyjádření šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška se ale projevil nárůst průměrného věku zemřelých na 79 až 80 let.

Foto: Ministerstvo zdravotnictví, ÚZIS, Seznam Zprávy

Příčina úmrtí u lidí s pozitivním testem na covid-19 v prvním pololetí 2020.

Statistici zdůraznili, že u druhého pololetí jde pouze o předběžná čísla, protože data ještě nejsou zcela dohlášená. Na druhou stranu čísla z druhého pololetí vycházejí z většího vzorku 2682 zemřelých. Analýza z první poloviny roku zahrnovala jen 407 případů.

Mezi nejčastější chronická onemocnění, která v obou případech spoluzavinila většinu úmrtí lidí s infekcí, patří ischemická choroba srdeční, cukrovka, chronické choroby krevního oběhu a nádory.

Foto: Ministerstvo zdravotnictví, ÚZIS, Seznam Zprávy

Příčina úmrtí u lidí s pozitivním testem na covid-19 ve druhém pololetí 2020.

S prokázaným onemocněním covid-19 zemřelo dosud v Česku více než 7600 lidí. Pokud bude v dalších týdnech šíření epidemie dál zpomalovat, očekávají statistici za celý letošní rok devět až deset tisíc úmrtí.

Ze zveřejněných dat je také patrné, jak se druhá vlna pandemie podepisuje na nadprůměrné úmrtnosti. Na přelomu října a listopadu umíralo podle údajů Ministerstva vnitra a ČSÚ denně kolem 600 lidí, v předchozích pěti letech to přitom ve stejném období bylo zhruba o polovinu méně.

Foto: Ministerstvo zdravotnictví, ÚZIS, Seznam Zprávy

Pandemie covidu-19 se prokazatelně projevila na nadprůměrné úmrtnosti v uplynulých týdnech.

V říjnu zemřelo v Česku více než 13 800 lidí, z toho pozitivní test na koronavirus mělo 2849 zemřelých. Průměrný počet úmrtí za uplynulých pět let je v tomto měsíci přitom asi 9250.

Fakt, že rozdíl mezi průměrným počtem úmrtí je vyšší, než jsou oficiální čísla zemřelých s nákazou koronavirem, souvisí podle ministra Blatného s dopady pandemie na dostupnost zdravotní péče.

„Člověk se nemusí dostat ke svému lékaři zavčasu,“ řekl ministr. Část lidí, kteří zemřeli, se podle něj možná také bála nákazy v ordinacích. Klíčové proto je, aby se zdravotní péče co nejrychleji vrátila na běžnou úroveň.

Blatný také potvrdil, že do úmrtí lidí s covidem jsou započítáváni i ti, kteří zemřou doma. Více než 80 procent lidí ale s covidem umírá v nemocnicích. Dalších sedm až osm procent v sociálních zařízeních, hlavně domovech seniorů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované