Hlavní obsah

Vědci mají novou teorii. Větší mozek nemusí znamenat větší intelekt

Foto: Profimedia.cz

Lachtani kalifornští se dokážou naučit působivé činnosti. Na rozdíl třeba od delfínů, kteří v tom vynikají také, ale mají v poměru k tělu malý mozek. Vědci už možná vědí, čím to je.

Reklama

30. 4. 8:30

Živočichům s velkým mozkem v poměru k velikosti těla je typicky přisuzována vyšší inteligence, která se ukázala být evolučně výhodnější. Nová teorie ale uvádí, že tento poměr nemusí mít s inteligencí nic moc společného.

Článek

Vědci, kteří zkoumali a porovnávali 1400 druhů žijících i vyhynulých savců, narazili na zarážející otázku. Co když ve skutečnosti došlo k tomu, že se některým druhům savců během evoluce díky adaptaci na environmentální změny jen zmenšilo tělo a velikost mozku zůstala stejná, a ne naopak?

Výzkum, který zahrnoval ve srovnávání i vyhynulé druhy starší než 150 milionů let, měl původně za cíl zjistit, zda lze odhadnout, jak se bude velikost mozku savců v poměru k velikosti těla vyvíjet v budoucnosti. Vědci, kteří svou studii publikovali v časopise Science Advances, ale narazili na překvapení.

Došli k zjištění, že poměr velikosti mozku a těla nenásledoval ve všech případech stabilní evoluční trajektorii. Ukázalo se to u několika druhů. Jako příklad britský Guardian uvádí lidoopy, kterým se v průběhu evoluce zvětšoval mozek, ale zároveň s ním i tělo. U homininů, tedy předchůdců moderního člověka, tomu ale bylo naopak.

Na akademickém serveru The Conservation autoři studie poznamenávají, že je tento trend hezky vidět i u lachtanů kalifornských. Ti totiž na rozdíl třeba od slonů nebo delfínů, kteří jsou inteligentní a mají zároveň velký mozek v poměru k tělu, disponují podobnými schopnostmi přemýšlení i přesto, že mají mozek v poměru s tělem velmi malý.

Vědci z toho usuzují, že druhy savců, u kterých se nyní předpokládá, že mají velký mozek, protože se jim vyvinul díky evoluční výhodě v podobě větší inteligence, ve skutečnosti mohou mít jen zmenšené tělo a velikost mozku stejnou jako dřív. To by znamenalo, že to byla adaptace v podobě zmenšení velikosti těla, a nikoliv zvětšení mozku, co příroda zvolila jako výhodnější.

„Nyní si myslíme, že důvodem rozdílu v poměru velikosti mozku k tělu napříč druhy je často selekce v podobě zmenšování velikosti těla, a nikoliv zlepšování paměti či čehokoliv jiného souvisejícího s mozkem,“ řekla k tomu jedna z autorů studie Anjali Goswamiová, paleobioložka z Natural History Museum v Londýně.

Studie podle ní ukazuje „naše vlastní předsudky v interpretaci světa přírody“. „Jako lidé s velkými mozky jsme si dlouho mysleli, že rozdíl ve velikosti mozku napříč druhy byl kvůli selekci právě pro velké mozky,“ řekla Goswamiová.

Opatrnější z autorů říkají, že ač jejich teorie není definitivní, minimálně dává otazník za současné paradigma o vývoji velkých mozků za účelem lepší inteligence a zároveň šance na přežití.

Podle Jacoba Dunna z východoanglické Anglia Ruskin University se ukázalo, že v tomto ohledu evoluce není tak přímočará, jak se dosud věda domnívala. „Existuje hodně příkladů, kdy se velikost těla může změnit, aniž by se měnil mozek a naopak, řekl Dunn. "Musíme všechno přehodnotit, abychom si byli jistí, jestli to vůbec má co dělat s inteligencí,“ dodal.

Kromě toho vědci ve studii popisují, že na vývoj velikosti mozku měly u savců zásadní vliv dvě velké události. Jednak to byl dopad asteroidu před 66 miliony let, co vyhubil dinosaury, po kterém se mozky savců začaly zvětšovat. Dalším milníkem bylo dlouhé období mezi 30 až 23 miliony let, kdy se měnilo klima. Některé změny, ke kterým tehdy u savců došlo, mají podle vědců svůj otisk i v dodnes žijících druzích.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované