Hlavní obsah

Vědci zpochybnili „zázračný lék na covid“. Teď čelí žalobě i výhrůžkám

Foto: Profimedia.cz

Antimalarikum Hydroxychlorochin podle studií pacientům s covidem-19 spíše škodí. Jeho zastánci jdou kritikům přesto po krku.

Reklama

22. 5. 17:14

Vědkyně Elisabeth Biková čelí žalobě za to, že upozornila na závažné chyby ve studii francouzského lékaře, který se stal horlivým propagátorem Hydroxychlorochinu v boji proti covidu-19. Lék přitom pacientům s nemocí spíše škodí.

Článek

Světově uznávaná expertka Elisabeth Biková, která se zabývá přezkumem vědeckých pochybení a omylů, čelí právním krokům kvůli tomu, že zpochybnila integritu studie propagující léčbu covidu-19 lékem Hydroxychlorochin, známým také pod názvem Plaquenil.

Přínos antimalarika, které v boji s koronavirem hlasitě propagoval i bývalý šéf Bílého domu Donald Trump, přitom už byl vyvrácen. Podle zatím největší studie publikované 15. dubna ve vědeckém časopise Nature Communication lék pacientům s nemocí covid-19 dokonce škodil.

Vědkyni, kterou si jako konzultantku najímají vědecké instituce po celém světě, žaluje kontroverzní francouzský virolog a expert na infekční nemoci Didier Raoult, jehož vědeckou práci Biková zpochybnila. Expertka zveřejnila v březnu 2020, tedy v měsíci, kdy se první covidová vlna rozlila do celého světa, příspěvek na blogu, ve kterém analyzovala studii francouzského lékaře. Raoult v textu tvrdil, že Hydroxychlorochin se v léčbě pacientů s covidem-19 prokázal jako efektivní, obzvláště v kombinaci s antibiotiky.

Biková zpochybnila metodologii Raoultova výzkumu. Poukázala na to, že výzkumníci ve studii neomezili zavádějící faktory. Během klinických testů by měly být u kontrolní skupiny, která obdrží placebo, a léčebné skupiny co nejvíce omezeny vlivy zavádějících faktorů, jako je například věk, zdravotní stav či pohlaví. Pacienti v Raoultově výzkumu ovšem kritéria správně provedeného výzkumu nenaplňovali a podle Bikové se lišili tak zásadním způsobem, že to mohlo ovlivnit jeho výsledky.

Ze studie bylo navíc v závěru vyřazeno šest pacientů z léčebné skupiny. „Co se s nimi stalo?“ tázala se tehdy Biková. „Proč vypadli ze studie? Tři z nich byli převezeni na jednotku intenzivní péče, nejspíš protože se jejich stav zhoršil, a jeden zemřel. Zdá se to poněkud zvláštní, vynechat čtyři pacienty, ze kterých se tři zhoršili a jeden zemřel, jen proto, že přestali brát léky… Což je obtížně proveditelné, když pacient zemře,“ napsala tehdy expertka na svůj blog.

Názor Bikové sdílela do jisté míry i Francouzská společnost pro infekční nemoci (SPILF), která na Raoulta podala stížnost už v červenci loňského roku. Podle organizace bylo neetické propagovat lék během celosvětové pandemie, když existuje jen málo důkazů pro jeho účinnost. Nestandardní nebylo totiž jen vynechání některých pacientů ze studie nebo porušení náhodného výběru. Lékař publikoval výsledky dvou menších studií na YouTube, nikoliv v odborném časopise. Výsledky kontroverzních výzkumů pak šířil na Twitteru. I vědecký časopis, který první studii nakonec vydal, později uvedl, že článek nesplnil očekávaný standard.

Biková čelí kvůli vážným nesrovnalostem, které ve studii identifikovala, útokům od samotného Raoulta i jeho přívrženců. Kontroverzní lékař má jen na Twitteru přes 800 tisíc sledujících. Jeho slávě pomohl Donald Trump i francouzský prezident Emmanuel Macron, který se zdráhal v počátcích pandemie výsledky jeho studií veřejně odsoudit. Vědce navštívil na univerzitní půdě, a přestože byl opatrný v hodnocení léčby, kterou navrhoval, označil Raoulta za „skvělého vědce“. Podle kritiků tak přispěl k jeho auře „zachránce“.

Raoult označuje Bikovou jako „bláznivou a neúspěšnou výzkumnici“ a dokonce na internetu zveřejnil i její osobní kontakty. Olej do ohně naposledy přilil Raoultův kolega Eric Chabriere, který na Twitteru informoval, že na Bikovou oficiálně podali právní stížnost. Spolu s vědkyní zahájili vědci z Marseille právní tažení i proti i Borisi Barbourovi, který pomáhá Spravovat server PubPeer, jehož prostřednictvím vědci navzájem recenzují své práce.

Stížnost se týká nejen toho, že Biková na serveru PubPeer odhalila nesrovnalosti studie, což Raoult považuje za obtěžování, ale také toho, že vlastní účet na platformě Patreon, kde lidé mohou přispívat na její práci. Vlastnictví účtu odhalila v reakci na Raoultovy útoky, aby odhalila, kdo ji za její práci platí.

Biková není jedinou vědkyní, která čelí za své stanovisko útokům. Několik výhrůžek smrtí měl obdržet i Lonni Besançon, francouzský vědecký výzkumník na Monashově univerzitě v Austrálii. A to jen kvůli tomu, že dal najevo své obavy ohledně Raoultovy studie.

„Ale útoky, kterým jako bílý muž čelím, jsou jen zlomkem toho, s čím se potýkají ženské výzkumnice a badatelé barevné pleti,“ uvedl Besançon pro britský deník The Guardian.

Na obranu Bikové se postavily spolu s Besançonem stovky mezinárodně uznávaných vědců, kteří v otevřeném dopise požadují lepší ochranu vědeckých whistleblowerů, tedy lidí, kteří veřejně upozorní na nějaké nepravosti. Dopis už má přes 500 signatářů.

„Odborná kritika, zejména v otázkách integrity výzkumu, je plná výzev,“ uvádí se v dopise. „Proto je obzvlášť důležité reagovat na podobnou kritiku pomocí vědeckých důkazů a neútočit na to, jak lidé vypadají, jaké jsou povahy nebo jakým jsou člověkem.“

Vědci v dopise upozorňují na to, že chování Raoulta a jeho týmu může negativně ovlivnit rozhodovací proces dalších vědců, kteří v práci svých kolegů objeví závažné pochybení. Vědecká práce je založena na zpětné vazbě od kvalifikovaných kolegů a zastrašování whistleblowerů je proto nepřijatelné. Pokud celá záležitost skončí u soudu, může to podle vědců nastavit nebezpečný precedens. Požadují proto také, aby se za vědkyni postavili i politici a odborné instituce.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované