Hlavní obsah

Klesající čísla? Lidé nechodí na testy, vláda je nemotivuje, říká expert

Záznam konference „Pandemie: Fakta a nejbližší výhled“. (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

11. 11. 2020 8:00

Jak vznikají modely epidemií, dá se změřit vliv opatření a jak se odhaduje číslo R? Na otázky odpovídal při konferenci Pandemie: Fakta a nejbližší výhled ekonomický teoretik Jakub Steiner.

Článek

Konference několika odborníků přiblížila aktuální vědecké poznatky okolo koronaviru i nejbližší vývoj. Pomocí matematických modelů se na ně zaměřuje i Jakub Steiner – jeden z nejuznávanějších českých ekonomických teoretiků, který působí na Curyšské univerzitě a na CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd a Univerzity Karlovy.

„Nejzákladnější model je ve skrze jednoduchý, lidi si představuje jako mechanické kuličky, které se pohybují prostorem náhodně a zcela náhodně se setkávají. Když se srazí zdravý s nemocným, tak s nějakou pravděpodobností dojde k přeskočení jiskry – tedy jiskry covidu – a později se ty imunologicky naivní kuličky začnou vytrácet, nemoc se zpomalí a růst přestává být exponenciální – ovšem v tomto stadiu ještě nejsme,“ přiblížil Jakub Steiner.

Malé ohýnky

Popsaný základní model se používá zejména na krátkodobé předpovědi, podle experta v něm ale chybí dvě zajímavé vrstvy – tou první je vrstva síťová, která reflektuje to, že se nepohybujeme náhodně, nýbrž máme své takzvané síťové okolí.

„Dobrá zpráva je, že pokud tomu takto je, síťové okolí může vyhořet. Imunitně naivní pacienti mohou dojít dříve, než by došli v celé společnosti. Síťová varianta modelů se tedy vyznačuje tím, že jsou tam malé ohýnky, které mohou vyhasínat a zase se posouvají dále. Ale možná úplně nejzajímavější vrstva je vrstva lidského rozhodování. Prostě nejsme mechanické kuličky – ale něco řešíme, máme cíle ve svém životě a to, jak se chováme, se v různých stadiích epidemie mění,“ popsal dále odborník.

Jakub Steiner se zároveň pozastavuje nad vysokým podílem pozitivních testů SARS-CoV-2 z celkového objemu. Ten se nyní pohybuje okolo 30 procent a právě to může podle epidemiologů značit přetrvávající riziko. Steiner však zmiňuje i to, že ochota lidí testovat se není aktuálně vysoká.

„Člověk by si myslel, že to je tím, že nedostačuje kapacita testování – ale česká vláda příjemně překvapila, když se za posledních několik krizových týdnů ukázalo, že ta kapacita je tak rychlá a velká, jak se vždy chlubila – nicméně ta kapacita není plně využívána. Je problém lidi donutit k testování, protože se jim to nevyplatí. Testování neléčí, takže individuální pobídka nechat se testovat je poměrně malá, a tudíž je třeba zamyslet se nad systémem pobídek, které by lidi k testování nějakým způsobem motivovaly. To je něco, co řeší vlády ve všech zemích,“ dodává.

Záhadné číslo R

Jedním z ukazatelů, který se v souvislosti s epidemií sleduje, je číslo R. To ukazuje, kolik dalších lidí jeden infikovaný nakazí. V Česku v posledních týdnech číslo kleslo a jeho odhadovaná hodnota je 1 – pro efektivní snížení zátěže populace i nemocnice je ale i taková hodnota nedostatečná a je třeba ji ještě více snížit.

Expert Steiner R přibližuje jako rychlost vztaženou na logaritmus počtu nakažených. „Je samozřejmě problém, že tu epidemii nepozorujeme, takže číslo R odhadujeme – tudíž se v některých situacích koncept rozmazává. Nicméně je to koncept užitečný, a když je číslo R vysoké, tak skutečně musíme něco dělat a začít se více omezovat,“ říká teoretik.

Síla opatření

Číslo R je jedním z faktorů, které rozhodují o přijímaných opatřeních. Jak moc ale mohou jednotlivé kroky epidemii zbrzdit?

„Je férové si přiznat, že to nevíme s určitostí. Volání: pojďme zavřít jen to, kde jsme si zcela jistí, jak moc to pomáhá – je malinko populistické, protože to nikdy nevíme s úplnou jistotou. Je to rozhodování za nejistoty, nicméně to, že si o něčem nejsme jisti, ještě neznamená, že se nemáme rozhodovat,“ domnívá se Jakub Steiner.

Dopadům opatření se věnuje například Steinerův kolega a vědec z oxfordské univerzity Jan Kulveit, který je zkoumá pomocí mezinárodního srovnání.

„Zejména v počátku epidemie byla různá opaření zejména v Evropě zaváděna dost chaoticky a náhodně – což je pro statistika sen. Když je to zaváděno náhodně, tak je to v podstatě podobné lékařským pokusům. Tudíž se dá odhadnout z množství dat a různých termínů zavedení opatření a měření propadu nárůstu epidemie v různých zemích alespoň přibližně, jak která opatření zabírají,“ popsal Steiner.

Uznává ale, že má koncept řadu limitů – neví se například, jak opatření vzájemně interagují. Proměnných je tolik, že se věc nedá statisticky změřit.

„Chtěli bychom vědět, zda pustit do školy jenom prvňáčky a druháčky, nebo i druhý stupeň. V této podrobnosti je ale statistika bezmocná a my se nanejvýš dozvíme – a to ještě s velkou nepřesností –, co udělá nebo neudělá otevření nebo zavření všech škol – detailní rozhodnutí musíme dělat za pomocí expertních názorů epidemiologů. Statistické modely jsou jen doplňkem epidemiologické zkušenosti,“ dodává expert.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené