Hlavní obsah

Vláda stopla peníze pro 13 vědeckých center, která předtím podpořila

28. 1. 2019

Třináct vědeckých center nedostane od příštího roku podporu Ministerstva školství. (Video: Josef Mačí, Seznam.cz)

Vybraná vědecká centra měla mít zajištěné financování do roku 2022. Po novém hodnocení se situace změnila.

Článek

Na konci roku 2015 rozhodla vláda Bohuslava Sobotky, která ze zdejších vědeckých center získají na provoz část z balíku 1,5 miliardy ročně a k tomu další peníze z evropských fondů. Centra to mělo zajistit minimálně do roku 2022.

Tento původně sedmiletý výhled však trval jenom tři roky. Nyní má vláda v ruce nový seznam podporovaných center (tzv. velkých výzkumných infrastruktur), z něhož některé původně podporované ústavy vypadly.

Třináct center, která měla původně příslib peněz do zmíněného roku 2022, neprošlo. Ministerstvo školství (MŠMT), tentokrát už v éře nové vlády vedené hnutím ANO, těmto projektům účelovou podporu stoplo. A to od roku 2020, takže peníze budou dostávat už jenom tento rok.

Výčet nadále podporovaných center obsahuje dokument zvaný Cestovní mapa. Vláda bude jeho aktualizaci schvalovat až v červnu, Seznam však od MŠMT soupis získal.

Ani vědci sice ještě nedostali oficiální vyjádření, jestli peníze dostanou, ale patrně se už nic měnit nebude. Ministerstvo totiž zveřejnilo základní informace – počet podporovaných center i celkový roční obnos na jejich podporu.

Odmítnutým se postup nelíbí. O dalším financování totiž rozhodovalo průběžné hodnocení, s nímž byli sice všichni podporovaní už v roce 2015 srozuměni, ale považovali ho za formalitu. Navíc nejsou spokojeni se způsobem hodnocení a ani s okolnostmi, za nichž se uskutečnilo.

Poukazují zejména na to, že nové infrastruktury stačily sotva dokončit prvotní investice a už byly hodnocené. Průběžné posuzování se rozběhlo v listopadu 2016 a výsledek rozhodl o tom, jestli přísun peněz bude pokračovat.

Velká výzkumná infrastruktura

Velká výzkumná infrastruktura je zařízení, které zajišťuje nákladný a technologicky náročný výzkum a vývoj. Zřizuje ho jedna výzkumná organizace, která ho poskytuje pro využití dalším vědcům, institucím a firmám. Jejich přehled je uveden v Cestovní mapě Ministerstva školství.

Mezi pracoviště, která měla v původní Cestovní mapě mezi 58 ústavy místo, ale teď z ní vypadla, patří mimo jiné Centrum urychlovačů a jaderných analytických metod (CANAM) nebo centrum RINGEN, které zkoumá možnosti využití geotermální energie.

Zástupci obou pracovišť dávají najevo rozpaky, zejména naznačují, že hodnocení jejich výsledků přišlo dříve, než se mohly CANAM a RINGEN rozběhnout.

„Fungování a financování velkých výzkumných infrastruktur musí být založeno na dlouhodobém konceptu,“ říká Jan Dobeš, koordinátor centra CANAM, které provozuje různé typy urychlovačů iontů a zdroje neutronů, které se využívají ve fyzice, chemii, ale třeba i v archeologii.

„Budování infrastruktury je otázkou pěti až deseti let. To není jako výzkumné projekty grantové agentury, které jsou na tři roky,“ dodává ředitel centra RINGEN Tomáš Fischer.

Hodnocení 3 nestačilo

Problém však nastal už při schvalování projektů v roce 2015.

Z téměř šesti desítek úspěšných žadatelů by ministerstvo mohlo dotovat jen několik, proto se úředníci rozhodli financování rozdělit na dvě části. Investice se hradily z evropských zdrojů (OP VVV) a peníze na provoz šly ze státního rozpočtu. Aby vystačily finance pro všechny, dostala nejlépe hodnocená centra v prvním roce 90 procent a v dalších dvou letech 80 procent požadované částky. Druhá kategorie měla nárok na 60 procent.

Jak bylo zmíněno, už tehdy se počítalo s tím, že financování od roku 2020 bude podmíněno tím, že centra projdou průběžným hodnocením v roce 2017.

Jenomže polovina center vznikla právě až v roce 2015 a první peníze na provoz obdržela na jaře 2016. A v listopadu už měla předkládat dokumentaci k hodnocení. Prostředky na investice do zařízení přitom dostala třeba až o rok a půl později.

„Bylo nám původně řečeno, že máme zajištěné financování do roku 2020 s pravděpodobným prodloužením do roku 2022, které bude na základě průběžného hodnocení. To ale přišlo k našemu překvapení velmi brzy,“ popisuje průběh jednání už citovaný šéf centra RINGEN, které dostalo v hodnocení známku 3, přičemž maximum bylo 5.

„Souhrnné rozhodnutí o výstupech hodnocení náleželo do výlučné odpovědnosti vědně-oborových panelů mezinárodní hodnotící komise, která zpracovala výsledné výstupy,“ uvedla mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

Peníze nemáme, ale nevzdáváme se

Vláda chce v nové Cestovní mapě podpořit částkou 1,89 miliardy korun 48 center (13 z 58 jich sice vypadlo, ale některá zase přibyla, protože se slučují a kromě toho vznikla i nová).

Místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček to vidí jasně. „Ti, kteří budou dlouhodobě vykazovat nízkou výzkumnou výkonnost, dostanou méně peněz. Může to dopadnout i tak, že se některé budou muset ukončit. Ale to je přirozený proces,“ říká.

Sehnat další peníze ovšem nebude jen tak. Vyplácení z evropského programu OP VVV je navázané na Cestovní mapu výzkumných infrastruktur. Ty, které ministerstvo vyřadilo, nebudou mít patrně šanci ucházet se o další investiční dotace. Podle evropských pravidel však musí zajistit pětiletou udržitelnost projektu. Jak to udělají, zatím neví.

„Ve vědě platí, že když si prostředky neseženete sami, tak vám je nikdo nedá, ale my to nevzdáváme,“ říká Fischer.

I úspěšné projekty mají ale zajištěné financování jen do roku 2022. Pak evropské financování skončí. Výzkumné infrastruktury však zůstanou. Není reálné uvažovat o tom, že by si na svůj provoz nebo dokonce na investice vydělaly samy. O jejich budoucnosti tak rozhodne vláda.

Doporučujeme

Reklama