Hlavní obsah

Vláda táhne proti solárům. Chce ušetřit miliardy na dotacích

Foto: Pixabay.com

Ilustrační foto.

Reklama

29. 4. 2020 8:43

Česká vláda se rozhodla rázně zakročit proti provozovatelům solárních elektráren, postavených v době solárního boomu. Na dotacích pro ně chce ušetřit až 10 miliard korun ročně.

Článek

Před třemi lety Česko Evropské unii slíbilo, že zkontroluje, jestli tuzemské obnovitelné zdroje nedostávají víc peněz, než by měly.

Dotace stát zatím stihl zkontrolovat pro solární zdroje postavené v letech 2006 až 2008, nadsazenou podporu, v úřední řeči zvanou „překompenzovanost“ u nich ale kontroly nezjistily.

Teď má další kontroly zpřísnit novela zákona o podporovaných zdrojích energie, jejíž návrh v pondělí schválila vláda. Změna cílí přímo na soláry.

Solární Klondike

Kontroly nejsou žádnou novinkou. Evropská komise už před třemi lety podmínila svůj souhlas s dotacemi pro české zelené elektrárny vybudované do roku 2012 prověrkou oprávněnosti jejich podpory.

Důvodem byly očividně přepálené dotace pro solární výrobny z let 2009 a 2010. V těchto dvou letech prudce klesaly náklady na solární instalace. Čeští politici ale zabránili úřadům, aby adekvátně snížily i garantované výkupní ceny, jimiž stát podporoval solární investice.

„Byl to Klondike způsobený obrovskými omyly, chybami nebo korupcí,“ říká dnešní ministr průmyslu Karel Havlíček.

Vysoké výkupní ceny tehdy stát slíbil investorům na 20 až 25 let, takže je spotřebitelé a státní kasa mají platit minimálně do roku 2030. Ročně se dotace pro solární elektrárny pohybuje kolem 27 miliard korun a tvoří největší část celkové podpory pro obnovitelné zdroje z minulých let. Ta dosahuje 40 miliard korun ročně.

Zákon o podpoře „zelených“ elektráren má teď zpětně dotace pro soláry ořezat. Nově stanoví pro jednotlivé druhy zdrojů maximální míru výnosnosti, tedy strop pro takzvané vnitřní výnosové procento (IRR). Pokud je zdroj překročí, ztratí nárok na dotaci.

Rána na solár

Soláry mají podle novely povolenou zdaleka nejnižší výnosnost: IRR u nich má činit nejvýš 6,3 procenta. Pokud zdroj nově stanovený parametr překročí, přijde o další podporu.

Vodní, větrné nebo geotermální zdroje mohou mít přitom výnosnost 7procentní, biomasové elektrány 9,5procentní, bioplynkám se toleruje hodnota IRR dokonce 10,6 procenta.

Proč se má výnosnost jednotlivých typů dotovaných elektráren lišit? „Rozdílné hodnoty jsou dány historicky. Už před lety naši předchůdci vyjednali s Evropskou unií pro každý typ elektrárny rozmezí ziskovosti, ve kterém se může pohybovat, pokud má mít nárok na dotaci,“ říká Havlíček.

Rozdílně se teď ale k jednotlivým zdrojům postavila i novela zákona: U všech zdrojů kromě solárů zachovává nárok na dotaci, pokud nepřekročí horní hranici Evropou vymezeného koridoru.

U solárů ale limit činí nikoliv horní, nýbrž spodní hranice už dříve posvěceného limitu.

Na poslední chvíli

Ke změně došlo na poslední chvíli na jednání vlády: ještě včera byl na internetu dostupný původní návrh novely, kde se solárům přisuzoval strop výnosnosti 8,4 procenta. Až na jednání kabinetu se solární IRR přiškrtilo na 6,3. U ostatních zdrojů kabinet podobné zpřísnění nežádal.

Zpřísnění pro soláry tak neprošlo ani standardním meziresortním připomínkovým řízením, ani posouzením Legislativní rady vlády, jak upozornil šéf Solární asociace Jan Krčmář.

Důvod? „U ostatních zdrojů se podpora nastavila v zásadě dobře, u solárů je nadsazená. Tenhle průšvih nás bude stát do roku 2030 celkem 500 miliard korun, je potřeba to zastavit,“ říká Havlíček. A upozorňuje, že zatímco třeba biomasové zdroje spolknou ze 40miliardového balíku dotací ročně asi čtyři miliardy korun a na celkové produkci elektřiny se podílejí 4,5 procenty, na soláry šlo loni asi 29 miliard, přičemž vyrobily jen 2,6 procenta domácí elektřiny.

Stát se však pokoušel u solárů zatáhnout za brzdu už dříve. Hned v roce 2011 u nich zavedl mimořádnou solární daň z příjmů ve výši 26 procent, tu po třech letech snížil na 10 procent. Přehnanou dotaci si tak státní kasa stahuje formou mimořádné daně dodnes zpátky.

Kontroly, které by i po tomto opatření potvrdily „překompenzaci“ čili přepálené dotace solárů z kritických let 2009 a 2010, zatím neproběhly. Přesto má o nich ministr Havlíček už předem jasno. Jak řekl Seznamu, zdanění a další zpřísnění regulace vůči nim byly nedostatečné.

Znalci politického zákulisí se shodují, že zásah vůči solárům je zčásti úlitbou prezidentu Miloši Zemanovi, který solární dotace s oblibou kritizuje. Navíc tah proti nepopulárním elektrárnám může přinést premiéru Andreji Babišovi snadné politické body. A pak je tu šance snížit výdaje ze státní kasy, už tak zatížené náklady koronavirové pandemie.

Politická motivace

Podle šéfa Solární asociace Krčmáře se vláda pokouší o čistě politicky motivovaný „cílený likvidační krok“ namířený na jeden energetický segment.

„Další snížení výkupních cen by zlikvidovalo garantovanou podporu pro zhruba dvě třetiny českých solárních elektráren, a to včetně rodinných podniků nebo instalací na obecních či městských budovách,“ varuje.

Je pravda, že solární baroni, kteří na boomu z let 2010 nejvíc vydělali, dnes v oboru nejsou: stihli své obří solární parky včas prodat, většinou polostátní energetické firmě ČEZ, takže se jich dodatečné zdanění a zpřísněná regulace nedotkly. Zato dopadly na tisíce investorů, kteří šli do oboru v dobré víře a bez lobbistických pák.

Už po zavedení mimořádné solární daně proběhla v oboru vlna výprodejů, při níž řada solárních projektů změnila vlastníky. Pokud projde novela zákona s protisolárními paragrafy, může se situace opakovat.

Návrh znamená riziko nejen pro solární investory, ale také pro banky, které solární instalace financují. Dojde-li ke zpětnému zpřísnění podmínek a skutečně bude větší počet investorů krachovat, jak varuje Krčmář, hrozí jim vlna nesplácených úvěrů.

Podle Krčmáře vláda přistupuje k solární energetice diskriminačně a znejistěním investorů brání jejímu dalšímu rozvoji. „Štědré dotace naopak nechává pro bioplynové stanice, z čehož budou profitovat bývalé firmy předsedy vlády,“ tvrdí šéf Solární asociace.

Skupina Agrofert, kterou premiér vložil do svěřenských fondů, je ale v bioplynové energetice zanedbatelným hráčem: Ze zhruba pěti set tuzemských bioplynek, které jsou v posledních letech nejrychleji rostoucím segmentem mezi dotovanými obnovitelnými zdroji, jich Agrofert vlastní pouze osm.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené