Hlavní obsah

Zákaz maloobchodního prodeje byl nezákonný, rozhodl Ústavní soud

Foto: Seznam.cz, Seznam Zprávy

Ústavní soud rozhodl o stížnosti 63 senátorů.

Reklama

22. 2. 9:21
aktualizováno • 22. 2. 10:56

AKTUALIZUJEME. Ústavní soudci dali za pravdu skupině více než 60 senátorů. Omezení maloobchodu, které umožňovalo třeba prodej střeliva, ale ne dětských bot, překročilo zákon. Soud část opatření zrušil.

Článek

Vládní omezení maloobchodu z počátku letošního roku bylo nezákonné. Ústavní soud dal v pondělí za pravdu skupině 63 senátorů a zrušil lednové opatření vlády. Podle něj kabinet diskriminoval maloobchodníky, když jim zavřel prodejny, zatímco velké supermarkety prodávající často totožné zboží mohly zůstat otevřené. Verdikt neovlivní současná protiepidemická opatření.

Soudci namítli, že vláda svá rozhodnutí, jež výrazně zasahují do základních práv jednotlivců, nezdůvodnila a nepodložila konkrétními daty. „Je nezbytné, aby vláda každé opatření byla schopna racionálně zdůvodnit. V opačném případě postrádají legitimitu,“ sdělil soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Doplnil, že si soud dvakrát od vlády vyžádal podrobné odůvodnění jejích opatření. Konkrétní podklady však nedodala. „Není zřejmé, jestli vláda vůbec zvažovala použití méně invazivních prostředků,“ dodal Šimíček.

K nálezu uplatnili odlišné stanovisko tři soudci.

Tehdejší vládní opatření platila od 28. ledna do 14. února a nahradila je jiná. Zrušené usnesení navazovalo na předešlá opatření, jež senátoři napadli už v listopadu. „Vláda zvolila řešení spočívající v paušálním zákazu veškerého maloobchodního prodeje a poskytování služeb v provozovnách, přičemž současně stanovila velké množství výjimek, připomínající až ‚telefonní seznam‘. Základním deficitem tohoto postupu je však okolnost, že z žádného relevantního zdroje není patrné, na základě čeho vláda dospěla právě k tomuto řešení,“ píše se v nálezu Ústavního soudu.

Nález soudu může ovlivnit schvalování dalších vládních usnesení. „Mělo by to být memento pro podobná vládní opatření v budoucnu,“ sdělil Šimíček.

Soudci uvedli, že nelze právním předpisem „obecně a zcela neodůvodněně zakázat ‚vše‘ a formou výjimek pak určité oblasti zasažené zákazem ‚zpětně povolit‘ (opět bez jakéhokoliv odůvodnění),“ uvádí verdikt. Podle nich vláda nedokázala doložit, proč ke konkrétním opatřením či výjimkám sahá. „Každé krizové opatření je politickým rozhodnutím, které musí být založeno na odborných podkladech, nicméně odpovědnost za ně nese vláda, nikoliv její odborní poradci,“ připomněli soudci v odůvodnění verdiktu.

Senátoři se obrátili na soud s tím, aby zrušil část vládního usnesení z listopadu 2020, které omezovalo maloobchodní prodej. Mimo jiné stanovilo počet lidí podle plochy provozovny a znemožnilo znovuotevření menších obchodů a služeb. „Navrhovatelé jsou přesvědčeni o tom, že zákaz diskriminačně, nepřiměřeně a neracionálně zasahuje do práv některých subjektů, a dokonce do jejich esenciálního obsahu, a to do práva podnikat,“ stojí v ústavní stížnosti.

Členové horní komory kritizovali, že musely zavřít prodejny bot, naopak obchody se zbraněmi či kadeřnictví pro psy mohly zůstat otevřené. Vláda podle nich také dostatečně nevysvětlila, na základě jakých dat rozhodovala. A zmiňovali paradoxy. „Můžete si nechat ostříhat pudla, ale nemůžete koupit zimní bundu nebo boty svému dítěti. Jde tady o to, co je nezbytná potřeba, a senátoři si nemyslí, že je důležitější ostříhat psa než obléct dítě,“ uvedl už dříve spoluautor ústavní stížnosti Eduard Belšán.

Senátoři také poukazovali na rozporuplnost opatření. Podle nich malé obchody s malým počtem zákazníků představují mnohem menší epidemickou hrozbu než velké řetězce. „Malé provozovny mohou zcela bez problému regulovat počet osob na prodejně a zajistit dodržování rozestupů před prodejnou. Došlo by tak k většímu rozptýlení nakupujících, ti by se nekoncentrovali před hypermarkety, které mohly zůstat otevřené a prodávají i sortiment uzavřených prodejen,“ namítl pirátský senátor Lukáš Wagenknecht.

Soudci si podle nálezu uvědomují, že na právní předpisy vydávané za nouzového stavu nelze klást stejné nároky jako za „klidného počasí“, a není tak třeba trvat na formalizované podobě důvodové zprávy. „Současně však nelze připustit ani opačný extrém: situaci, kdy vláda dokonce ani v řízení před Ústavním soudem, kdy je již přezkoumáváno konkrétní krizové opatření, není schopna či ochotna uvést žádné relevantní a konkrétní důvody, proč je daný zákaz nezbytný, proč nelze vystačit s méně robustními zásahy do základních práv a v čem spočívá racionalita uvedených výjimek,“ stojí v nálezu.

Text průběžně aktualizujeme.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované