Hlavní obsah

Vlci skosili ovce za tři miliony korun. Jejich odlovení je složité

Foto: Pixabay

Ilustrační fotografie.

Reklama

7. 8. 22:15

Psovitá šelma trápí zemědělce. Ministerstvo financí jim škody proplácí, ale jen ty, které mohou doložit. Jelikož se útokům vlka nedá nijak zabránit, je možné zvíře v určitých případech zastřelit.

Článek

Návrat celoevropsky přísně chráněného vlka do Česka s sebou v posledních letech přináší řadu konfliktů. Dochází hlavně ke škodám na hospodářských zvířatech. Největší problém s šelmami mají na Broumovsku, na Šumavě, v Krušných horách a v Beskydech. Jen letos zemědělcům vlci způsobili újmu za 3,4 milionu korun.

Škody chovatelům proplácí Ministerstvo financí. „Hradí se škody způsobené podle zákona, tedy na skotu, prasatech, ovcích, kozách, hrabavé a vodní drůbeži, koních, oslech a jejich křížencích, králících a kožešinových zvířatech,“ vyjmenoval Jakub Vintrlík z Odboru vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí. Dodal, že škody způsobené volně žijící zvěří stát nehradí.

Vlci však farmářům mohli způsobit daleko větší škody, které jim však nikdo nemůže proplatit.

„Když vlk zabitá jehňata odvleče do lesa, nemáme žádný důkaz o škodách. Nepočítáme jehňata každý den. Na konci měsíce mohou chovatelé zjistit, že jich mají místo stovky třeba 70,“ vysvětluje předseda Svazu chovatelů koz a ovcí Vít Mareš. Majitelé domácích zvířat totiž musí vše zdokumentovat a doložit důkaz o útoku vlka.

Chovatele by údajně ani tolik netrápilo, že vlk jednou za čas přijde a uloví jednu ovci, ale problémem jsou další škody. „Ovci na místě sežerou, ale v lovecké vášni jich kolikrát třicet až čtyřicet zabijí jen pro zábavu. Protože jsou ovce v ohradě, nemají kam utéct,“ říká Mareš.

Škody však nevznikají jen na mrtvých zvířatech. „Vlci při útoku na stádo také spoustu zvířat poraní, což je jejich pragmatické chování. Když nějaké zvíře oslabí, vědí, že ho mohou ulovit třeba za dva až tři dny,“ vysvětluje předseda Zemědělského svazu České republiky Martin Pýcha.

Šelmy mohou lidem zlikvidovat i další produkci, což je důsledkem stresu z útoku. „Pokud je napadeno stádo koz a ovcí, které mají dávat mléko, přestávají dojit,“ dodává Pýcha.

Podle něj se vlčím útokům efektivně zabránit nedá. Chovatelé mohou proti vlkům nasadit pastevecké psy, kteří však útokům nezabrání a pouze je zmírní, nebo mohou stavět vyšší ohrady.

„S tím jsou ale spojené obrovské náklady a lidem by se ani nelíbilo, kdyby třeba na Šumavě naráželi na pastviny oplocené 1,5 metru vysokým plotem, možná i vyšším,“ říká Pýcha. Jelikož už někteří chovatelé ovcí přistoupili na ochranu pomocí plotu, vlci začali napadat i skot.

Jediným způsobem, jak škodám zabránit, je podle pastevců zastřelení nebezpečné šelmy. „Zemědělci si myslí, že by bylo dobré se domluvit na tom, kde vlky chceme mít. Když vlka zastřelí, dají mu najevo, že je na rizikovém území, a tak začne lovit raději zvířata v lese,“ říká Pýcha. Dodává, že takovéto hranice, kde se vlci střílet smí a kde už ne, mají například ve Finsku.

V České republice je však střílení vlků většinou zakázáno. Vlk je chráněné zvíře a možnosti jeho odlovení ošetřuje evropská legislativa. Na případy problémových jedinců se ale ze zákona uděluje výjimka.

„Pokud se konkrétní vlk chová v přírodě nestandardně, ohrožuje bezpečnost nebo se specializuje výhradně na hospodářská zvířata namísto lovu spárkaté zvěře, může být odloven,“ vysvětluje za tiskové oddělení Ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Odstřelu vlka však předchází složitý proces s detailním postupem, jak zvíře odstranit. Na likvidaci se musí podílet jak státní správa v oblasti přírody a myslivosti, tak uživatelé honiteb.

I když někteří chovatelé považují zastřelení vlka za účinné řešení, Liga na ochranu zvířat s ním nesouhlasí. „Samozřejmě chápeme, že vlci farmářům způsobují škody, ale jsme zásadně proti jejich střílení. Problém by se dal řešit plašením nebo kastrací vlků, která by zabránila jejich přemnožení,“ říká předsedkyně Ligy na ochranu zvířat Dagmar Kubištová.

Na útoky vlků si nestěžují jen čeští chovatelé, ale také jejich kolegové v zahraničí. Podle agentury Bloomberg, která se odkázala na Německé sdružení zemědělců, se například v Německu stalo terčem šelmy 2900 kusů zvěře, především ovcí a koz.

I když nárůst vlků ve volné přírodě vítají ekologické organizace, Německé sdružení zemědělců vyzvalo k přijetí naléhavých opatření k řešení tohoto problému. „Taktika zlehčování a minimalizace škod je nezodpovědná. Teď se konečně musíme dostat k regulaci vlčí populace,“ uvedl generální tajemník Německého sdružení zemědělců Bernhard Kruesken.

Stále více německých regionů se stává domovem vlků, vrátili se tam zhruba po 150 letech. Šelmy byly znovu spatřeny na přelomu století a od té doby se jejich populace rozrostla na 190 smeček, 29 párů a 11 osaměle žijících vlků. Dolní komora německého parlamentu schválila v prosinci legislativu, která zmírnila pravidla zabíjení vlků. Pokud vlk zemědělcům způsobí vážné škody, zákon jim umožní je střílet.

„Většina vlčích útoků na hospodářská zvířata se vyskytuje na nových územích, kde se vlci právě usadili a chovatelé ovcí a koz se dosud nepřizpůsobili jejich přítomnosti,“ uvádí tamní Federální dokumentační a poradenské centrum pro vlčí témata.

„Obvykle se škody v těchto oblastech snižují po jednom nebo dvou letech, kdy se majitelé zvířat naučí vypořádat se s jejich přítomností.“

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené