Unikátní průzkum ukazuje, co rozhodlo letošní sněmovní volby

Byť tradičně volby vyhrává peněženka, letošním tahounem byla bezpečnost. Na žebříčku důležitosti jasně dominovala u voličů napříč politickým spektrem. Za velmi důležitou ji považovala přesně polovina podporovatelů vítězného hnutí ANO, ještě více rezonovala u voličů SPD, kde ji za top téma označilo 56 procent respondentů. O trochu méně zaujala sympatizanty Motoristů (44 procent).

S cifrou Motoristů se shodli voliči současných vládních stran. V pirátském táboře ji za velmi důležitou označilo 40 procent voličů, u Stačilo! oslovila 43 procent.

„Bezpečnost mě překvapila, ale stále si myslím, že tyto volby vyhrála nakonec peněženka,“ poznamenal pro Seznam Zprávy sociolog a analytik STEM/MARK Jan Burianec.

Kdyby se totiž sečetla všechna ekonomická témata, která průzkum rozdělil do několika kategorií, tak právě peněženka dominovala. Státní dluh a rozpočet označilo za zásadní 40 procent lidí, stejné skóre dostalo zdravotnictví. Jen o trochu méně voličů akcentovalo bydlení či migraci.

Naopak na chvostu důležitosti je podle voličů pomoc Ukrajině, kterou za mimořádně důležitou označila jen pětina voličů.

Proč ukrajinská krize tolik netáhla? Podle Buriance se to dá přirovnat k době covidové pandemie. Zpočátku panovala mezi lidmi solidarita, všichni se epidemie báli, fungovala vlastně jako efekt semknutí se, jenže to po čase vyšumělo. Lidé z toho byli otrávení, propisovalo se to do horší ekonomické situace, řada lidí začala vzdorovat.

„Podobné, ač v jiném kontextu, je to u ukrajinské krize. Z počátku tady nebyl téměř nikdo, kdo by s Ukrajinou nesoucítil, neměl problém, že sem bereme i třeba dočasně ukrajinské uprchlíky a staráme se o ně. Jak se ale válečný konflikt vleče, někteří lidé si myslí, že se tam nenachází žádné řešení a v čase je to už pomíjivějším tématem,“ říká Burianec.

Mimochodem, šéf vítězného hnutí ANO Andrej Babiš jen několik dní po volbách uvedl, že z rozpočtu nedá Ukrajině na zbraně ani korunu. Směrem k české muniční iniciativě na dodávku dělostřeleckých granátů pro napadenou zemi uvedl, že záměr byl fajn, ale měly ji dělat přímo členské státy NATO a měla být transparentní. Tvrdí rovněž, že soukromý subjekt na iniciativě vydělal desítky miliard.

Podle sociologa Jana Buriance nicméně nízké skóre důležitosti pomoci Ukrajině neznamená, že se Češi o vývoj v regionu nezajímají. Právě v kategorii bezpečnost, která stojí na špici škály důležitých témat, mohou být ukrajinská krize a obavy z Ruska obsaženy. „Bezpečnost je všeobjímající, zahrnuje částečně Ukrajinu a geopolitické konflikty,“ dodal.

Za méně důležité téma voliči považují také digitalizaci státu. Jen 15 procent z nich jí dalo nejvyšší prioritu. „Lidé mají možná pocit, že se úplně nepovedla a že je vlastně tak trochu zbytná. Je to jakési druhotné téma,“ vysvětlil Burianec a poukázal i na to, že voliče mohl v tomto názoru utvrdit i debakl eDokladů během samotných voleb.

Jen pětina lidí rovněž označila za top prioritu životní prostředí, klima a ochranu krajiny. Právě klima je podle sociologa tématem, na němž se štěpí generace. „Životní prostředí či klima je více téma mladých lidí. Čím starší člověk, tím bere klima jako marginálnější,“ potvrdil Burianec.

Cílem výzkumu STEM/MARK bylo zjistit příčiny výsledků voleb do Poslanecké sněmovny, zmapování faktorů, které ovlivnily rozhodnutí voličů, určení rozhodujících momentů pro nerozhodné voliče a vliv předvolebních debat. Terénní šetření metodikou CAWI dotazování proběhlo 5. října. Realizováno bylo 1207 rozhovorů.