Článek
Špatná nálada spotřebitelů znamená pro vládní strany porážku ve volbách, jak se mohli přesvědčit v roce 2013 občanští demokraté a před čtyřmi lety hnutí ANO. Proto může být zábleskem naděje pro vládní strany průzkum, který v první polovině září provedla na zakázku ČSÚ agentura Data Collect. Dotazovala se tisíce tuzemských spotřebitelů a zjistila, že jejich nálada dosáhla úrovně 103,5 bodu – překročila tedy hranici 100 bodů, která označuje průměr období po roce 2000.
Data Collect mapoval náladu v osmi otázkách, ze kterých vyplývá, že Češi jsou nejvíc pozitivní od léta 2021, kdy už poklesly obavy z návratu pandemie a ještě se neprojevily vyšší ceny energií. Z pohledu šéfů kampaně Petra Fialy je zvlášť potěšitelný údaj o tom, jak domácnosti hodnotí svou finanční situaci.
Názor, že je horší než v uplynulých dvanácti měsících, sice sdílí o osm procent více dotázaných, než je těch, podle kterých se rodinné finance naopak zlepšily, ovšem i tento výsledek je o několik procent lepší, než činí dlouhodobý průměr. Znatelně lepší bilanci výzkumníci odhalili naposled počátkem roku 2020. To může znamenat, že z pohledu spotřebitele období ekonomických šoků definitivně skončilo a že je tedy možné víc utrácet.
Navíc se zdá, že Češi dosud nepropadli frustraci, která se šíří po Evropě a která vyplývá z toho, že hospodářské poměry jsou nadále nejisté a nezlepšují se tak, jak by si lidé přáli. To dokazuje informace z Eurostatu, že vedle Čechů pouze obyvatelé sedmi států připouštějí víc optimismu, než bylo v uplynulých desetiletích zvykem. Zřetelně víc než v Česku se nálada zlepšila ve třech nejúspěšnějších zemích východní Evropy, tedy v Polsku, v sousední Litvě a v Chorvatsku. Vedle nich jsou pozitivnější už jen ostrované z Malty a Kypru, kteří vydělávají na turistech.
Spokojenost spotřebitelů může být důvodem, proč v uplynulých dvou letech vyhrály v polských, litevských i chorvatských volbách s přehledem středopravé či středolevé strany a pravicoví populisté zůstali na okraji scény. O poznání horší nálada spotřebitelů v Německu a dalších zemích Západu zase může vysvětlovat, proč v nich obliba protestních stran naopak roste.
Relativně dobrá nálada v Česku přesto není zárukou, že vládní strany dosáhnou o poznání lepšího výsledku, než jim slibují předvolební průzkumy. Už vzhledem k tomu, že nálada spotřebitelů má dosud daleko k období 2015–2019, kdy se s přehledem držela nad hranicí 110 bodů. A jen velcí optimisté mohou věřit, že se aktuální hodnocení ekonomických poměrů počátkem října nějak zásadně zlepší.
