Článek
„Spotřebitelská nálada se opětovně propadla pod dlouhodobý průměr,“ napsal Jan Bureš, analytik Patria Finance. Komentoval tím, že v srpnovém šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) poklesl index spotřebitelského optimismu pod hranici 100 bodů, která označuje průměrnou náladu. Jinými slovy: při součtu všech parametrů, jako jsou názory na budoucnost národní ekonomiky i stav rodinných účtů, případně chuť utrácet a obavy z inflace nebo nezaměstnanosti, hodnotí české rodiny svou situaci o něco hůře, než bylo v posledních dvaceti letech obvyklé.
Nezní to jako výkřik zoufalství, přesto nejde ani o vizitku rychle rostoucí ekonomiky, která se zotavuje z předchozí krize 2020-2023. Nálada je o poznání horší než v srpnu před deseti lety, když měli Češi za sebou krizi z let 2008-2013. Tehdy index spotřebitelské nálady dosahoval zřetelně nadprůměrné nálady přes 110 bodů.
To je nepříjemné zvláště z pohledu provládních ekonomů, kteří by mohli ve volební kampani pro kabinet Petra Fialy tvrdit, že vyvedl zemi z krize. Potíž je v tom, že většina spotřebitelů – a tím ani voličů – tak současný stav ekonomiky nehodnotí.
Vláda pětikoalice a posléze čtyřkoalice si přitom mohla ještě nedávno dělat naděje, že jim probuzení konjunktury u voličů pomůže. Počátkem roku 2023 potvrzovaly průzkumy u spotřebitelů značný pesimismus na úrovni 85 bodů, stejně jako v roce 2013. Statistiky ze současnosti i z minulého desetiletí měly po takovém propadu pozitivní trend, před deseti lety se však nálada zlepšovala rychleji.
Nejde přitom o to, že dnes se Češi po nedávné zkušenosti s rychlým zdražováním obávají inflace víc než dřív. Detailní data z průzkumu odhalují jiný důvod. Ve srovnání s obdobím před deseti lety se spotřebitelům dosud nevrátila důvěra, že tuzemský kapitalismus bude napříště fungovat bez komplikací a že tedy nebudou mít potíže vyjít s penězi. O ekonomické nejistotě v zemi s takřka nulovou nezaměstnaností nejvíc svědčí, že se nadprůměrně vysoké obavy ze ztráty zaměstnání ani za dva roky od krize nesnížily.
Více informací k indexu najdete zde:
Oživit naděje do budoucna po zkušenostech s covidem a energetickou drahotou je těžší než po světové finanční krizi, která domácnosti zřejmě nezasáhla tak bolestně.
Je pravda, že nálada spotřebitelů je dost dobrá na to, aby už druhým rokem rostla jejich útrata v maloobchodě. Na rozdíl od roku 2015 to však těžko může vzbudit pocit nové prosperity, když se podle Eurostatu objem prodeje spotřebního zboží teprve letos vrátil na úroveň před krizí.
O tom, že je nálada spotřebitelů důležitým předpokladem pro více či méně úspěšný výsledek vládních stran, svědčí i předchozí volby. Špatná nálada v roce 2013 (pod 90 bodů) přispěla ke kruté porážce vládní pravice. Naopak dobrý rozmar z roku 2017 (115 bodů) napomohl k tomu, že se ANO a ČSSD u vlády udržely. V roce 2021 se spokojenost spotřebitelů právě v čase voleb propadla pod 100 bodů. Zvláště rostoucí a zcela oprávněné obavy z inflace tehdy patřily k důvodům, proč ANO ve finiši volby ztratilo.
