Střet o Moravskou Amazonii. Soutoku pomůže nový stavební zákon, tvrdí Červený

Cestu lemují stovky metrů zeleného porostu. Nad trávou poletují desítky motýlů a ptáků. V pracovní den tu jen občas projede cyklista, přestože jen pár stovek metrů odtud stojí lednický zámek, nejnavštěvovanější památka svého druhu v Česku.

„Stojíme na Slováckých lukách. Podle aktuální studie na nich žije čtyři sta druhů brouků, kolem třiceti druhů denních motýlů, desítky druhů zvláště chráněných rostlin a živočichů,“ popisuje Marie Kotyzová ze Správy chráněné krajinné oblasti Soutok.

Rekordní sucho, které v Česku panuje, zasahuje také sem. I díky unikátnímu mikroklimatu a pravidelnému zaplavování území však zatím není tak fatální. Rezervace s vyšším stupněm přírodní ochrany funguje bezmála rok. Zahrnuje největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. Laikové mu přezdívají Moravská Amazonie.

Unikátní kus přírody přitom jitří emoce. Kromě soutoku řek Dyje a Moravy tu na sebe narážejí zájmy ochránců, rybářů, zemědělců či samospráv. A také politiků.

Vládní Motoristé bojem proti ekologickým aktivistům prokládali i část kampaně do loňských sněmovních voleb. Jejich šéf Petr Macinka, rodák z nedaleké Břeclavi, shlížel na místní z billboardů, které slibovaly zrušení nové CHKO. Jak upozornily Seznam Zprávy a Deník N, Macinkova strana dostala milionový dar na kampaň od místního miliardáře Františka Fabičovice, který s vyhlášením Soutoku dlouhodobě nesouhlasí.

Ministr zahraničí Macinka, který krátce vedl i resort životního prostředí, se teď k plnění předvolebnímu slibu nevyjadřuje. „Já už na Ministerstvu životního prostředí nejsem. Obraťte se prosím na ně,“ žádá v esemesce a na další dotaz už nereaguje.

Marie Kotyzová se dvěma kolegyněmi se právě vrátila z jednání s hospodáři pozemků „na lúkách“. Velkou část tam obstarává Školní zemědělský podnik Žabčice spadající pod brněnskou Mendelovu univerzitu, ale také obec Lednice i další soukromníci.

Slovácké louky jsou periodicky zaplavované vodou z blízké Kančí obory a okolní říční sítě. „V některých sníženinách se voda udrží dlouho. A proto tu rostou i druhy, které se v některých místech Česka už vůbec nevyskytují. Na ně jsou navázaní třeba i motýli,“ vysvětluje krajinná ekoložka Adéla Přibylová. V oblasti roste například violka nízká, pryšec lesklý, kosatec sibiřský nebo sítina tmavá. Ve skutečnosti je však druhová skladba mnohem pestřejší a zahrnuje řadu dalších zákonem chráněných druhů.

Soutok není jen laboratoř zvířat a rostlin. Nejnovější česká chráněná oblast zároveň testuje, jak sladit zájmy ve vyhledávaném území, v němž působí lesníci, vodohospodáři či farmáři.

Podnikatelské záměry přitom kříží i ceněné slovácké louky, kde stojíme. Na jejich okraji jeden ze soukromých projektů plánoval stovky rodinných i bytových domů. „Pokud chcete přeměnit ceněné území na turistický resort, tak to samozřejmě není slučitelné s ochranou přírody,“ říká jeden ze znalců místa, který si nepřeje uvést jméno.

Správa chce se všemi aktéry v krajině řešit hospodaření, které uchová zdejší jedinečný ráz. A v případě této ceněné louky třeba způsob sečení. Ukazovali si plochy, kterých se první sečení nebude týkat. Pokud totiž sečení přijde příliš brzy, vzácné druhy se nestihnou rozmnožit. „Snažíme se vybrat plochy tak, aby pokryly všechny vzácné druhy rostlin, které dostanou čas vysemenit a dokončit správný vývoj,“ doplňuje botanička ze Správy CHKO Sabina Smetanová.

Správa zaměstnává devět lidí spadajících pod Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR.

Kotyzová si dosavadní komunikaci s vlastníky pozemků pochvaluje. „Je výborná. Je to vždycky o vzájemné domluvě. Nic jim nediktujeme. Vynechaná místa z prvního sečení jsou hrazená i ze zemědělských dotací, čítají tři až patnáct procent plochy,“ vysvětluje pracovnice. Podle ní zemědělci bez domluvy dříve vynechávali méně vhodné lokality.

Rezervace se rozkládá na 125 kilometrech čtverečních. Zahrnuje klín v soutoku Moravy a Dyje, ale také Dyjskou nivu od Nových Mlýnů po Břeclav.

Lesníci tam v minulosti hospodařili s důrazem na výtěžnost. Podle expertů se stav cenného světlého a řídkého lesa snížil na 16 procent z roku 1938. Nová správa chce proto unikání porost prosvětlovat.

A to i ve spolupráci s Lesy ČR, kterým patří dvě třetiny pozemků Soutoku. „Spolupráce je výborná,“ míní mluvčí státního podniku Eva Jouklová. Podle ní se stále víc ladí lesnické hospodaření s ochranou přírody. „Omezili jsme například používání chemických postřiků proti buřeni (nežádoucí vegetaci – pozn. red.) nebo celoplošnou přípravu půdy při vysazování sazenic. Konkrétním příkladem spolupráce je třeba péče o staré dubové porosty, jejich prořeďování nebo uvolňování jednotlivých stromů vytipovaných Správou CHKO,“ popisuje.

Přesouváme se do Kančí obory a za chvilku se ocitáme na pohádkovém místě. Nad námi krouží chráněný luňák červený, uprostřed zelené louky obklopené lužními lesy stojí asi 150letý mohutný dub. „A podívejte, jsou tady,“ ukazuje Kotyzová na chráněné mravence lužní, kteří se hemží na starodubu.

„Staví si hnízdo ve starých stromech. Díky tomu v zaplavované krajině přežívá,“ dodávají odbornice.

Zaměstnanci správy teď řeší i plán péče o proslulý zámecký park v Lednici s lichtenštejnskými stavbami a pročištěným rybníkem. „Nějaká omezení nám určitě vznikají. V půli května budeme mít velké společné jednání, kde plán péče doladíme. Půjde o sečení luk v parku. Musíme si nastavit, jak časté bude,“ vysvětluje zámecká kastelánka Ivana Holásková.

Zdaleka ne všichni se s novou rezervací smířili. Zemědělec Antonín Osička z Bulhar má v CHKO asi 50 hektarů orné půdy a luk. „Teď mi někdo bude vykládat, co na svých pozemcích smím, a co ne. Když budu chtít na vinohradu postřik, potřebuju souhlas správy. To trvá dlouho. Mezitím mi třeba křísek (škůdce, pozn. red.) nadělá škody. Prostě k nám dojde nějaký batůžkář a bude nás pérovat, co děláme špatně. Nic mi to nepřinese,“ upozorňuje.

Odpůrci rezervace tvrdí, že omezení přijdou postupně. Rybáři se obávají, že jim správa omezí vjezdy do oblasti protkané asfaltovými stezkami. Břeclavský pobočný spolek Moravského rybářského svazu čítá přes tisíc členů. I v týdnu kolem meandrů Staré Dyje poblíž Lednice parkují auta. U vody se setkávají kamarádi i celé rodiny. „Omezení vjezdů pro rybáře bude určitě větší. Má se řešit bivakování, rybáři jsou zvyklí na pohodlí u vody. Těžko říct, jak to bude,“ krčí rameny hospodář spolku David Hykl.

Zatímco petici na podporu CHKO podepsalo 15 tisíc lidí, dokument s protichůdnou tezí sesbíral přes čtyři tisíce podpisů. Justice zamítla téměř třicítku žalob proti vyššímu stupni ochrany Soutoku, všechna rozhodnutí zatím nejsou pravomocná. Spoluautor petice proti zřízení rezervace Marek Blažej boj proti CHKO nevzdává. „Jak to politicky vzniklo, tak se to musí ukončit. Pracují na tom. Říkali, že to bude trvat asi rok a půl,“ tvrdí Blažej bez bližších detailů.

Na doplňující dotazy říká, že s nikým z politiků ze současné vlády v kontaktu není. Zániku rezervace věří, přestože současné zákony umožňují zrušit ochranu jen za výjimečných podmínek. „To je ale současná legislativa. Podle nově přijatých zákonů, které si nová vláda udělá, to nebude problém,“ myslí si.

Správa loni hospodařila s 12 miliony korun, díky nimž řešila prosvětlení lužního lesa a další odborné zásahy. „Letos předpokládáme 2,5 milionu korun. Program z evropských peněz skončil. Doufáme, že se dočkáme jiného,“ říká Marie Kotyzová s tím, že je také v gesci ministerstva, jak peníze rozdělí.

Kam se chce Babišova vláda ubírat, naznačuje ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). „Lidem v chráněných krajinných oblastech by měla pomoci hlavně novela stavebního zákona. Chceme chránit přírodu a krajinu, ale nemůžeme udělat ze země skanzen. Víme, že lidé potřebují i v CHKO normálně žít, potřebují se někam dopravovat, potřebují stavět a obce se musí rozvíjet,“ říká.

Novela má usnadnit povolování staveb. Nicméně drtivá část Soutoku leží mimo zastavěná území obcí. Zahrnuje hlavně lužní les a louky. „Ministerstvo životního prostředí vzneslo řadu připomínek, kde je klíčová ochrana životního prostředí, ale také běžný život zdejších lidí,“ dodává obecně ministr.

Část odpůrců CHKO vystrašily polopravdy o plošných zákazech rybaření nebo houbaření. Zákaz pohybu mimo vyznačené stezky platí v části území už před vyhlášením vyšší ochrany území.

Velká část místních chce mít hlavně zachovaný kus přírody. Stejně jako manželé v důchodu Ivo a Jana z Břeclavi. „Jsme hlavně rádi, že máme Soutok dál přístupný,“ zdůrazňuje senior. „Chodíme sem na procházky denně. Nikde žádná velká změna. Křičí hlavně ti, co měli nakoupené pozemky, a lobbují za to ve vládě,“ míní Jana.